Městské opevnění (Slavkov u Brna)

Městské opevnění ve Slavkově u Brna
Poloha
Adresa	Slavkov u Brna, Česko Česko
Souřadnice	49°9′11,99″ s. š., 16°52′46,72″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	12227/7-3864 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavkovské hradby tvořily systém goticko-renesančního městského opevnění, který byl vybudován ve 14. a 15. století za účelem ochrany města Slavkova u Brna. Uzavíraly prostor kolem dnešního historického centra. Za dobu své existence byly přestavovány, jejich účinnost doplňovaly v rozích bašty a pravděpodobně i příkop a dvojice rybníků na řece Litavě. Od začátku 18. století hradby ztratily svůj význam a postupně zanikaly.

Městské brány byly původně čtyři, směřující do čtyř světových stran. Na východě Bučovská, na západě Brněnská (Špitálská), na severu Rousínovská (Zámecká) a od jihu Rybničná (Hodinová). Do dnešních dní se dochovalo několik fragmentů slavkovského opevnění, z bran však žádná, jako poslední zanikla Hodinová brána v roce 1903. Zachovalé úseky hradního zdiva se nacházejí v ulicích Hradební (u bývalé Hodinové brány), Kollárova (u hřbitova), dále v Lidické ulici a u zámecké zahrady. Celkem osm takovýchto objektů je chráněno jako kulturní památky.

Historie

První dochovaná písemná zmínka o městě pochází z 12. května 1237, kdy král Václav I. vydal listinu potvrzující majetek řádu německých rytířů, v níž zmiňuje Novosedlice (Nouozedeliz) jako „civitas cum villis quatuor“, tedy obec se čtyřmi vesnicemi.^[1][2] Novosedlice a Slavkov byly patrně dvě těsně sousedící osady, které splynuly do jedné, přičemž není známo, kdy která z nich vznikla.^[1] Výhodná byla poloha na křižovatce dvou cest: staré obchodní cesty vedoucí z Měnína a později z Brna na Olomouc a uherské cesty táhnoucí se údolím řeky Litavy směrem na Bučovice, Čejč a Hodonín, což se promítlo i do uspořádání zástavby.^[1]

Řádu německých rytířů přidělil do užívání původně zeměpanské území patrně moravský markrabě Vladislav I. Jindřich koncem 90. let 12. století.^[3] Zdejší řádová komenda byla ve své době nejmocnější na Moravě a patřila mezi nejpřednější v českých zemích.^[4] Pozvednutí statusu zdejší lokality dokumentují prameny ze 40. až 70. let 14. století a také již v listině z listopadu 1323 je obyvatel Novosedlic jménem Václav označen jako civis, tedy měšťan.^[5] V roce 1411 řád město ztratil a z poddanského, resp. křížovnického města (civitas cruciferorum) se mohlo stát město královské, jak nasvědčuje obsazení slavkovské tvrze královskou posádkou i udělení znaku a pečeti Václavem IV. v roce 1416, bylo však zeměpánem soustavně dáváno do zástavy.^[6][7]

V místech dnešního barokního zámku byla patrně ve druhé polovině 13. století vybudována opevněná tvrz či hrad,^[6][8][9] a to pravděpodobně už na základech dřívějšího přemyslovského opevněného sídla, doloženého nalezenými pozůstatky válcové věže.^[10][11] Vznikala na mírném návrší, uměle navyšovaném kvůli nestabilnímu podloží a bažinatému prostředí.^[9] Další hospodářské budovy tvořily opevněné předhradí.^[12] Ludvík Belcredi, provádějící průzkum v roce 1996 v souvislosti s úpravou zámeckého nádvoří, napsal: „Areál slavkovské komendy představoval nejrozsáhlejší a nejlépe opevněný řádový dům v českých zemích a nikoli náhodou byl roku 1423 označen jako hrad.“^[12] Ke komendě na jižní straně přiléhal kostel sv. Jakuba, dostavěný roku 1323 a obehnaný rovněž hrazeným městským hřbitovem.^[13] Kolem této citadely, zejména jižním směrem, se pak rozkládalo osídlení uzavřené ve středověkých hradbách.

V roce 1425 při jednom ze svých tažení na Moravu Slavkov dobyla a vyplenila husitská vojska pod vedením Haška Ostrovského z Valdštejna.^[14][15] Ani hradby dosahující místy do výšky až 7 metrů, ani příkop před nimi město neuchránily.^[14] Hrad i kostel byly patrně zapáleny a pobořeny.^[13] Belcredi se však domnívá, že k totální degradaci celého areálu v souvislosti s husitskými válkami nedošlo, obzvláště když nadále sloužil jako panské sídlo i v 15. a 16. století.^[12] Od roku 1453 se majitelé panství rychle střídali, na hradě však nebydleli. Úpravy tvrze započal na konci 15. století jeden z mnohých vlastníků Petr hrabě od sv. Jiří a z Pezinku.^[15] Nedlouho po odchodu husitských vojsk měšťané také započali s obnovou městského opevnění.^[16] Od roku 1509 patřilo město do majetku rodu Kouniců,^[17] kteří z něj učinili své hlavní sídlo a věnovali jeho rozvoji značnou péči.^[18][19]

Podle urbáře slavkovského panství, založeného roku 1597, se město skládalo ze samotného centra, židovské obce a zámku, obehnaných ze všech stran hradbami se čtyřmi branami, a ze čtyř předměstí navazujících na tyto brány.^[20] Nejstarší vyobrazení městského opevnění poskytuje oltářní obraz z kaple sv. Urbana z roku 1712 a dále dvě veduty Václava Petruzziho z 20. let 18. století, z nichž jedna byla ještě ve 30. letech 20. století uložená v zámecké knihovně, po druhé světové válce již však byla nezvěstná. Průběh hradeb zachycuje také josefínské vojenské mapování z 60. let 18. století.^[21]

• 
  Oltářní obraz sv. Urbana (1712) zachycuje zejména západní a jižní část opevnění.
• 
  Kresba V. F. Petruzziho (cca 1740) zobrazuje především severovýchodní úsek opevnění.
• 
  Slavkov vyznačený i s pásem hradeb v mapě Circuli Brunnensis pars meriodionalis (cca 1750)
• 
  Slavkov s městským opevněním v rámci prvního vojenského mapování (1764–68)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu městské opevnění ve Slavkově u Brna na Wikimedia Commons
• Městské opevnění na webu Slavkovák.cz
• Městské opevnění v Památkovém katalogu NPÚ

Zdroj