Máta vonná

Jak číst taxoboxMáta vonná
alternativní popis obrázku chybí
Máta vonná (Mentha suaveolens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod máta (Mentha)
Binomické jméno
Mentha suaveolens
Ehrh., 1792
Synonyma
  • Mentha rotundifolia
  • máta jablečná
  • máta citrónová
  • máta zázvorová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máta vonná (Mentha suaveolens) je jeden z vonných druhů rodu máta který v závislosti na varietě voní po citronu, jablku, nebo dokonce zázvoru.

Rozšíření

Roste, vyjma severních oblastí, v celé Evropě a dále v Makaronésii, západní Asii a v severozápadní Africe. Druhotně byla rozšířena do Číny, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.

Vyrůstá na otevřených, převážně vlhkých místech bohatých živinami, hlavně dusíkem a vápníkem. Bývají to břehy stok a příkopů okolo cest, louky, pastviny i obdělávaná pole, skládky, lidskou činnosti narušené pozemky i místa pod železničními náspy. Do volné přírody České republiky se dostala zplaněním, unikla ze zahrad kde byla pěstována pro lékařské či gurmánské účely nebo jen pro ozdobu.[2][3][4]

Popis

Vytrvalá rostlina s podzemním oddenkem který má převážně chlupaté výběžky. Vyrůstá z něj přímá, nahoře latnatě členěná lodyha, obvykle vysoká 30 až 50 cm, která je porostlá asi 0,5 mm dlouhými chlupy jež jsou ve spodní části větvené a v horní jednoduché. Vstřícné lodyžní listy vyrůstající křižmostojně bývají přisedlé nebo mají řapík dlouhý do 3 mm a jejich vejčité čepele mohou být dlouhé 2 až 4 cm a široké 1,5 až 3 cm. Po obvodu pilovité až vroubkované čepele jsou u báze uťaté nebo vykrojené a na vrcholu tupé nebo zaokrouhlené, na svrchní straně porůstají jednoduchými chlupy do 0,3 mm délky, na spodní straně s výraznou žilnatinou jsou větvené chlupy dvojnásobně delší. Buňky listů a lodyh jsou prosyceny vonnými esenciální oleje, (hlavně mentolem) které po rozemnutí výrazně voní (zapáchají).

Oboupohlavné květy vyrůstají na 1 mm dlouhých lysých stopkách a to na konci lodyhy nebo větví. Vytvářejí květenství kterým je úzký, hustý nebo řídký válcovitý, v počátku přetrhovaný lichoklas dlouhý 4 až 9 cm. Široce zvonkovitý, krátce chlupatý, trvalý až 2 mm dlouhý kalich je do čtvrtiny až třetiny délky rozčleněn do pěti šídlovitých cípů, deseti až třináctižilná kališní trubka má ústí lysé. Koruna je velká cca 2 mm a její trubku dlouhou asi 1,5 mm tvoří čtyři laloky barvy bělavé s růžovým nebo fialovým nádechem. Z koruny vystupují čtyři tyčinky s prašníky a dvojitá blizna vyrůstající z lysého semeníku. Entomogamní květy kvetou od června do srpna. Plody jsou hnědé až černé tvrdky s výraznou síťovinou na povrchu.[3][5][4][6][7]

Rozmnožování

Máta vonná se může rozmnožovat vegetativně i generativně. Druh je náchylný k hybridizaci a proto nové rostliny vypěstované s dobře klíčících semen nejsou ve vzhledu ani obsahu silic vyrovnané. V zahradnictvích se proto rozmnožují dělením trsů nebo oddenků (stačí 3 cm délky), tím jsou u potomků zaručeny obdobné vlastnosti jako měl rodič. Zplanělé rostliny uniklé ze zahrad do přírody se za pomoci svých kořenů rozmnožují dále poměrně agresivně.[8]

Taxonomie

Kvetoucí rostliny tohoto druhu, a vlastně i téměř celého rodu, jsou náchylné ke křížení s jiným druhem a vzniká tak množství hybridů. V ČR například lze občas lze nalézt hybridy které měly za jednoho z rodičů mátu vonnou:

  • máta hebká (Mentha ×niliaca) Juss. ex Jacq. (M. longifolia × M. suaveolens)
  • máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) (L.) Huds. (M. spicata × M. suaveolens)
Kultivar 'Variegata'

Druh se dále vyskytuje ve třech poddruzích, v ČR roste pouze nominátní.

  • Mentha suaveolens Ehrh. subsp. suaveolens
  • Mentha suaveolens Ehrh. subsp. insularis (Req.) Greuter
  • Mentha suaveolens Ehrh. subsp. timija (Briq.) Harley[2][9][10]

Význam

Pěstují se pro své voňavé listy užívané v kuchyni na ochucení potravin nebo pro přípravu léčivých čajů které mají hlavně antiseptické účinky, snižují horečku a podporují trávení. Jejich vůně údajně odpuzuje myši a potkany. V zahradách jsou používány jako půdokryvné rostliny, je vyšlechtěno několik variet, nejznámější je 'Variegata' s bíle panašovanými listy.[5][11]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b GRIN Taxonomy for Plants: Mentha suaveolens [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 27.01.2012 [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (anglicky) 
  3. ↑ a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Mentha rotundifolia [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-09-22]. S. 186–187. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Wilde planten: Mentha suaveolens [online]. Wilde planten in Nederland en België [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (nizozemsky) 
  5. ↑ a b THOMAYEROVÁ, Kateřina. Hodnocení kultivaru rodu Mentha z hlediska obsahu fenolických látek. Lednice, 2007 [cit. 22.09.2013]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
  6. ↑ Flora of China: Mentha suaveolens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Schede botaniche: Mentha suaveolens [online]. Acta Plantarum - Flora delle Regioni italiane, IT [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (italsky) 
  8. ↑ Plants For a Future: Mentha suaveolens [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ The Plant List: Mentha suaveolens [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 22.09.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  11. ↑ TREDWELL, Emma. Plants & Fungi: Mentha suaveolens [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-13. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj