Mongoloidní rasa

Příslušníci mongoloidní rasy

Mongoloidní rasa je zastaralé označení původních obyvatel většiny Asie a Ameriky a některých částí Evropy a Oceánie.[1][2] Tento termín byl užíván vědci v kontextu dnes již vyvrácených teorií biologické rasy.[3] Samotné slovo mongoloid vzniklo z demonyma mongolský a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[4]

Klasifikace lidské populace na europoidní, negroidní a mongoloidní byla vytvořena na konci 18. století akademiky z univerzity v Göttingenu[5] a dále rozpracována v kontextu západních rasistických ideologií. Pochybnosti o její platnosti se však začaly objevovat již v 19. století; jedním z prvních skeptiků byl i Charles Darwin.[6] Výzkumy v moderní genetice vedly k opuštění těchto pojmů v kontextu vědeckého výzkumu. Dle současné antropologie nepostihuje pojem rasy biologickou variabilitu v lidské populaci a spíše než o výpověď o biologické realitě se jedná o rasistický sociální konstrukt.[7][8]

Charakteristika

Epikantus

Mezi fenotypní znaky mongoloidů řadili zastánci této kategorie epikantus, lopatovitě tvarované řezáky a neotenie. Také mají největší předpoklad pro vznik tzv. mongolské skvrny, která obvykle do 3–5 let po narození vymizí. Mezi další tradičně sdílené znaky patří rovné černé vlasy, mandlovitě tvarované tmavě hnědé oči, slabé terciární tělesné ochlupení (ztráta vousů) a světlá kůže s nažloutlým nebo načervenalým nádechem v důsledku zvýšeného množství karotenu v pokožce.[1]

Fylogeneze a rozšíření

Mongoloidé jsou nejpočetnější lidskou rasou. Spolu s australoidy jsou potomky první migrace lidí z Afriky (tzv. pobřežní linie), divergenci těchto dvou ras klademe do doby před 63 tisíci lety. Ze své pravlasti v oblasti jižní Číny se mongoloidé začali postupně šířit do zbytku Asie (např. Číňané, Japonci, Korejci, Vietnamci, Mongolové), přes Tchaj-wan do Polynésie a na Madagaskar (Polynésané, Malgaši) a přes Beringii do Ameriky (Indiáni, Eskymáci). Na západní hranici svého areálu se mongoloidé střetávají a prolínají s europoidy, navíc vlivem kočovných vpádů jsou mongoloidního původu také některé národy v Evropě a západní Asii, jsou ale postupně asimilovány europoidní populací, jde například o Maďary, Finy, Turky, Azery či Laponce. Na jihu se jejich areál potkává s australoidy, přičemž australoidní Negritové jsou mongoloidy postupně asimilováni. Nejasná jižní hranice mezi mongoloidními a australoidními populacemi vedla některé antropology k popisu přechodné malajské rasy. Indiánské populace v Americe čelily v novověku útlaku ze strany příchozích Evropanů a dnes přežívají v omezených počtech. Na Madagaskaru dnes žije smíšené obyvatelstvo negroidní a mongoloidní, již zmínění Malgaši.

Jazyk

Mongoloidé hovoří jazyky z těchto rodin: uralské jazyky, altajské jazyky, indiánské jazyky, austroasijské jazyky, austronéské jazyky, dené-jenisejské jazyky, eskimo-aleutské jazyky, paleosibiřské jazyky, tajsko-kadajské jazyky a sinotibetské jazyky. Jejich rozšíření z větší části kopíruje areál rozšíření mongoloidního plemene.

Mongolská skvrna

Reference

  1. a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky) 
  2. Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  3. How Evolution Shapes Our Lives: Essays on Biology and Society. Příprava vydání Jonathan B. Losos, Richard E. Lenski. [s.l.]: Princeton University Press Dostupné online. ISBN 978-1-4008-8138-3, ISBN 978-0-691-17039-8. DOI 10.2307/j.ctv7h0s6j.26. DOI: 10.2307/j.ctv7h0s6j. 
  4. Mongoloid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PAINTER, Nell Irvin. Why White People Are Called 'Caucasian? [online]. Yale University, 2003 [cit. 2023-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. 
  6. "Nejzávažnější ze všech důvodů proti uznání lidských ras jako odlišných druhů je však skutečnost, že různé rasy přecházejí jedna v druhou a v mnoha případech, pokud můžeme soudit, k tomu dochází zcela nezávisle na jejich křížení." Charles Darwin, O původu člověka, 2006, str. 200
  7. American Association of Biological Anthropologists: Statement on Race & Racism [online]. 2019-03-27 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  8. Templeton, A. (2016). "Evolution and Notions of Human Race". In Losos, J.; Lenski, R. (eds.). How Evolution Shapes Our Lives: Essays on Biology and Society. Princeton; Oxford: Princeton University Press. pp. 346–361. doi:10.2307/j.ctv7h0s6j.26.

Zdroj