Mobutu Sese Seko
| Mobutu Sese Seko | |
|---|---|
 | |
| Prezident Zairu | |
|
Ve funkci: 24. listopadu 1965 – 16. května 1997 | |
| Předchůdce | Joseph Kasavubu |
| Nástupce | Laurent-Désiré Kabila |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Mouvement Populaire de la Révolution |
| Vojenská služba | |
| Doba služby | 1949–1965 |
| Hodnost | generálporučík |
| Rodné jméno | Joseph-Désiré Mobutu |
| Narození |
14. října 1930 Lisala |
| Úmrtí |
7. září 1997 (ve věku 66 let) Rabat |
| Příčina úmrtí | rakovina prostaty |
| Místo pohřbení | Rabat |
| Choť | Bobi Ladawa Mobutu Marie-Antoinette Gbiatibwa Gogbe Mobutu |
| Děti | Nzanga Mobutu Kongulu Mobutu Giala Mobutu |
| Sídlo | Gbadolite (do 1997) a Rabat (od 1997) |
| Alma mater | Collège du Léman |
| Profese | politik, novinář a voják |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád zlaté archy (1973) řetěz Řádu Isabely Katolické (1983) Řád příznivých oblaků rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky komandér Záslužné legie … více na Wikidatech |
| Commons | Mobutu Sese Seko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu wa za Banga (14. října 1930 – 7. září 1997), vlastním jménem Joseph-Désiré Mobutu, byl konžský politik, po vojenském převratu v roce 1965 prezident Konžské demokratické republiky a od roku 1971 prezident Zairu až do roku 1997.
Život
Sloužil v belgickém koloniálním vojsku a pracoval také jako novinář. Od roku 1958 se angažoval v separatistickém Národním konžském hnutí a po vyhlášení nezávislosti Konga v červnu 1960 se stal sekretářem premiéra a ministra obrany Patrice Lumumby. Při ústavní krizi podpořil prezidenta Kasavubua a stanul v čele armády; měl také podíl na vraždě Patrice Lumumby a obsazení Katangy. V roce 1965 dovršil vojenský převrat a ustavil se prezidentem. V této funkci byl v roce 1970 potvrzen ve volbách.
V roce 1971 změnil název země na Zair a své jméno na Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu wa za Banga (v překladu Mocný válečník, kráčející od vítězství k vítězství, zanechávající za sebou spáleniště). Znárodnil doly na měď a velké plantáže, vyhnal evropské investory ze země, později je lákal zpět. Problémy státního rozpočtu vždy řešil prostým tištěním nových peněz – některé bankovky tak měly i dvě identické kopie vyrobené na příkaz samotného prezidenta. Mobutu zavedl kult osobnosti, vedl politiku eliminace politických odpůrců a v dalších prezidentských volbách kandidoval jako jediný. Oblíbenou rezidencí Mobutua se stala jeho jachta na Kongu Kamanyola – přezdívaná místními též Banka Kamanyola – část peněz tištěných firmami v Německu, Itálii a na Tchaj-wanu putovala přímo sem. Osvojil si také svůj osobitý styl oblékání – oblek abacost, brýle s širokými obroučkami, vycházkovou hůl a čapku z kůže leoparda.
V květnu 1990 na základě společenských nepokojů umožnil vstup opozice do vlády. Za krátko také dochází ke zhoršení jeho zdravotního stavu a Mobutu odjíždí do Evropy na léčení.
V této době Tutsiové, kteří byli dlouhodobě v opozici Mobutua vzhledem k jeho otevřené podpoře Hutů zodpovědných za genocidu v sousední Rwandě, ovládají značnou část východního Zairu. Mobutu vydal pokyn k odsunu Tutsiů za hranice Zairu, což vyvolalo vlnu rebelie, za krátko podpořené opozičními silami. Oddíly Mobutuových protivníků pod názvem Aliance demokratických sil k osvobození Kongo-Zaire dobyly 16. května 1997 hlavní město Kinshasu. Novým prezidentem se stal Laurent Kabila.
Svržený Mobutu emigroval ze země (které byl navrácen dřívější název Demokratická republika Kongo) a o několik měsíců později zemřel v marockém městě Rabat na rakovinu prostaty.
Vyznamenání
Národní vyznamenání
-
velmistr Národního řádu levharta
Zahraniční vyznamenání
-
komandér Legion of Merit – USA, 28. ledna 1964 – za mimořádné zásluhy poskytnuté vládě USA od února 1961 do května 1963[1][2]
-
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 8. května 1973[3]
-
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 16. listopadu 1983[4]
-
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 12. prosince 1984[5]
-
čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království[6][7]
-
Prezidentský řád – Botswana
Odkazy
Reference
- ↑ Joseph-Desire Mobutu - Recipient - Military Times Hall Of Valor. valor.militarytimes.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOBUTU Sese Seko Dostupné online Archivováno 16. 11. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1983-30733. www.boe.es [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
Literatura
- ZÁHOŘÍK, Jan. Mobutu Sese Seko a počátky jeho vlády v Kongu /Zaïre (1965-1974). Historický obzor, 21 (11/12), s. 267-274. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mobutu Sese Seko na Wikimedia Commons
- Největší afričtí diktátoři: Mobutu Sese Seko[nedostupný zdroj] – Velká Epocha, 22. dubna 2011
| Prezident Demokratické republiky Kongo | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Joseph Kasavubu |
1965–1971 Mobutu Sese Seko |
Nástupce: Laurent-Désiré Kabila (od 1997) |
| Prezident Zairu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: funkce zřízena |
1971–1997 Mobutu Sese Seko |
Nástupce: funkce zanikla |
