Miroslav Servít

Miroslav Servít
Narození 17. prosince 1886
Kukleny nebo Zvole
Úmrtí 6. dubna 1959 (ve věku 72 let)
Libonice nebo Hořice
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Alma mater Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolání lichenolog a botanik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Servít (17. prosince 1886 Kukleny u Hradce Králové – 6. dubna 1959 Libonice u Hořic) byl český pedagog a přírodovědec.

Život

Miroslav Servít se narodil v Kuklenách u Hradce Králové. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a stal se významným badatelem v oborech morfologie a ekologie lišejníků, řas, mechů a mikromycet.

Pedagogická a vědecká činnost

Po studiu nejprve působil jako středoškolský učitel na Vyšší hospodářské škole v Hořicích v Podkrkonoší. Dne 15. září 1923 se stal jejím správcem. Poté, co byla škola v roce 1925 změněna na dvouletou hospodářskou odbornou školu, byl zvolen jejím ředitelem.

Miroslav Servít vedl nově založenou zemědělskou výzkumnou stanici a stal se redaktorem časopisu „Žatva“. Mimo jiné se plně věnoval zušlechťování hořického ječmene, pšenice a hořického ovsa. Ministerstvem zemědělství byl pověřen pořádáním odborných kurzů pro sedláky a rolníky. Servít byl členem Československé botanické společnosti, publikoval vědecké studie v češtině, němčině a latině.

„Intenzivně se zabýval šlechtěním a pokusnictvím, zaměřil se rovněž na výzkum pyrenokarpních lišejníků.“[1]

Mezi léty 1936[2] a 1943 působil jako ředitel rolnické školy v Kuklenách, poté byl z politických důvodů předčasně penzionován. Po druhé světové válce se vrátil k pedagogické činnosti a v říjnu roku 1945 byl jmenován do funkce ředitele Vyšší rolnické školy v Kadani. Ve školním roce 1945/1946 je zde poprvé vyučovacím jazykem čeština, v prvním ročníku studuje 45 studentů. Servít není zaměřený pouze na školu, ale je uchvácen i rozmanitostí přírody na Kadaňsku.

Nesnáze v době komunismu

V únoru roku 1948 se Miroslav dostává do sporů s komunistickými mocipány. V červnu roku 1950 je opět z politických důvodů donucen opustit školství a znovu je penzionován. Kvůli obživě přijal místo učitele v jednotřídce v Petlerech u Klášterce nad Ohří, kde zároveň uklízel a dělal školníka.

„Málokdo tehdy na Kadaňsku věděl, že nenápadný učitel Servít je významným vědcem, který i přes klatbu komunistického režimu spolupracoval externě s Československou akademií věd v Praze a s pomocí svých akademických přátel i nadále publikoval.“[1]

Historický odkaz

Po několika letech strávených v jednotřídce se přestěhoval do Podkrkonoší. RNDr. Miroslav Servít po sobě zanechal velmi významné přírodovědné dílo. Je autorem několika knih, studií a článků. V roce 1992 byla založena Nadace RNDr. Miroslava Servíta a 19. června 1999 byla odhalena pamětní deska na budově zemědělské školy v Kadani.

Miroslav Servít zemřel v zapomenutí 6. dubna 1959.

Dílo

  • Cena výběru individuí při zušlechťování hospodářských rostlin (1926)[3]
  • Pokusy s populacemi hospodářských rostlin
  • Nové druhy Verrucarií a příbuzných rodů
  • Rostlinopis pro rolnické školy a odborné hospodářské školy (1937)[4]
  • Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae (1953)[4]
  • Klíč k určování lišejníků ČSR (1956, spoluautor[4])

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  2. ↑ Žatva. Věstník Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu hořického. Zemědělsko-odborný měsíčník pro kraj podkrkonošský, Hořice 1. října 1936, str. 181
  3. ↑ https://books.google.cz/books/about/Cena_výběru_individuí_při_zušlechť.html?id=O4ytYgEACAAJ&redir_esc=y
  4. ↑ a b c http://casopis.vesmir.cz/clanek/miroslav-servit-vedec-a-pedagog

Literatura

  • HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  • HLAVÁČEK, P. Královské město Kadaň. Kadaň, 2008.

Zdroj