Miroslav Oborník

Prof. ing. Miroslav Oborník, PhD
Narození 2. května 1967 (58 let)
Sušice
Povolání molekulární biolog, parazitolog, básník, biolog a botanik
Zaměstnavatelé Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Biologické centrum AV ČR
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Oborník (* 2. května 1967 Sušice) je český biolog a vysokoškolský pedagog. Od roku 2022 je ředitelem Parazitologického ústavu, Biologického centra Akademie věd ČR. V roce 2014 byl jmenován profesorem v oboru molekulární a buněčná biologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí prvoků a řas, je spoluobjevitelem chromeridních řas[1][2], fotosyntetických předchůdců výtrusovců, nebezpečných parazitů živočichů včetně člověka, kteří jsou původci například malárie (Plasmodium spp.) nebo toxoplasmózy (Toxoplasma gondii).

Biografie

Miroslav Oborník se narodil 2. května 1967 v Sušici. Po absolvování Gymnázia v Sušici studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze, Agronomické fakultě v Českých Budějovicích (později Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), kde získal v roce 1995 PhD v oboru Ochrana rostlin. Postdoktorský pobyt absolvoval v letech 1997-2000 na Parazitologickém ústavu AVČR v laboratoři profesora Julia Lukeše. V letech 2002-2003 pracoval na Univerzitě v Britské Kolumbii (UBC) ve Vancouveru (Kanada) v laboratoři profesorky Beverley R. Greenové na anotaci prvního sekvenovaného genomu rozsivky.[3] Rozsivky se staly jedním z jeho stěžejních témat. Ve spolupráci s profesorem Andrew E. Allenem ze San Diega v USA se podílel na řadě důležitých objevů na těchto řasách, jako byl například močovinový cyklus u rozsivek [4], objev fytotransferrinů, proteinů odpovědných za asimilaci labilního železa rozsivkami [5] nebo popis genů pro syntézu kyseliny domoové, neuorotoxinu produkovaného rozsivkou Pseudo-nitzschia multiseries, nebezpečného pro člověka a devastujícího populace lachtanů v Kalifornii.[6] V roce 2008 pak publikoval spolu s Robertem B. Moorem se Sydney zásadní objev řasy Chromera velia, nejbližšího příbuzného výtrusovců. Od roku 2000 vede Laboratoř evoluční protistologie na Parazitologickém ústavu BC AVČR a od roku 2022 je ředitelem tohoto ústavu.

V roce 2018 byl oceněn Cenou Akademie věd za mimořádné výsledky výzkumu, vývoje a inovací.

Koníčky

V letech 2000-2019 byl kytaristou v hudební skupině Smutný Karel.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MOORE, Robert B.; OBORNÍK, Miroslav; JANOUŠKOVEC, Jan. A photosynthetic alveolate closely related to apicomplexan parasites. Nature. 2008-02-21, roč. 451, čís. 7181, s. 959–963. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/nature06635. (anglicky) 
  2. ↑ OBORNÍK, Miroslav; MODRÝ, David; LUKEŠ, Martin. Morphology, Ultrastructure and Life Cycle of Vitrella brassicaformis n. sp., n. gen., a Novel Chromerid from the Great Barrier Reef. Protist. 2012-03, roč. 163, čís. 2, s. 306–323. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. doi:10.1016/j.protis.2011.09.001. (anglicky) 
  3. ↑ ARMBRUST, E. Virginia; BERGES, John A.; BOWLER, Chris. The Genome of the Diatom Thalassiosira Pseudonana : Ecology, Evolution, and Metabolism. Science. 2004-10, roč. 306, čís. 5693, s. 79–86. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.1101156. (anglicky) 
  4. ↑ ALLEN, Andrew E.; DUPONT, Christopher L.; OBORNÍK, Miroslav. Evolution and metabolic significance of the urea cycle in photosynthetic diatoms. Nature. 2011-05, roč. 473, čís. 7346, s. 203–207. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/nature10074. (anglicky) 
  5. ↑ MCQUAID, Jeffrey B.; KUSTKA, Adam B.; OBORNÍK, Miroslav. Carbonate-sensitive phytotransferrin controls high-affinity iron uptake in diatoms. Nature. 2018-03, roč. 555, čís. 7697, s. 534–537. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/nature25982. (anglicky) 
  6. ↑ BRUNSON, John K.; MCKINNIE, Shaun M. K.; CHEKAN, Jonathan R. Biosynthesis of the neurotoxin domoic acid in a bloom-forming diatom. Science. 2018-09-28, roč. 361, čís. 6409, s. 1356–1358. Dostupné online [cit. 2025-07-18]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.aau0382. (anglicky) 

Zdroj