Miroslav Netík

Miroslav Netík
Narození 5. září 1920
Vamberk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 22. května 2018 (ve věku 97 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Povolání grafik, malíř, ilustrátor
Manžel(ka) Jarmila Treflíková
Ocenění Čestné uznání ministerstva kultury ČSFR - 1967

Cena města Brno - 2000

Cena Jihomoravského kraje - 2009
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Netík (5. září 1920 Vamberk – 22. května 2018 Brno) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Počátky jeho tvorby ovlivnila Skupina 42. Jako malíř začal působit ve 40. letech 20. století a jako ilustrátor působil v Lidových novinách.[1]

Život

Miroslav Netík se narodil jako nejmladší ze tří synů Anny Netíkové a Jaromíra Netíka. V roce 1924 se celá rodina přestěhovala do Brna. Z Vamberku si odnesl vzpomínky na přírodu a říčku Zdobnici.

V Brně vystudoval Vyšší odbornou školu uměleckých řemesel (1936–1940). Studoval u profesorů Petra Dillingera, Emanuela Hrbka, Zdeňka Rossmanna a Františka Süssera. Studium dokončil v roce 1940. V roce 1950 se oženil s Jarmilou Treflíkovou. Dne 2. září 1960 se jim narodil syn Miroslav.[2]

Miroslav Netík podnikl mnoho studijních cest, navštívil opakovaně Itálii, Bulharsko, tehdejší sovětskou Střední Asii, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Kubu a Španělsko.[3]

Malíř

Jako malíř začal působit ve 40. letech 20. století. Při malování užíval techniky malby, kapání a rozstřikování malby na vodorovnou plochu. Mezi nejpoužívanější barvy patří škála lomených zelení a také velké množství variant šedí a hnědí. Zpracovával např. témata: milenci, válka, válkou zničená města, příroda a kohoutí zápasy. Jeho umění působí kaligraficky, ale neztrácí charakter.[4]

Jeho tvorbu ovlivnila Skupina 42 programovými statěmi „Svět, v němž žijeme“ (1940); prolínaly se jeho celoživotním dílem.[5]

Byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců země moravskoslezské, skupiny Profil v letech 1958 až 1970 a od roku 1990 byl členem TT klubu Brno.[6]

Výstavy

Samostatné výstavy[7]

Vystavoval na 24 samostatných výstavách, z toho na čtyřech v zahraničí, a to v Německu, Japonsku, Chorvatsku a Francii.

První výstava se uskutečnila roku 1950 ve výstavní síni Barvič v Brně a nesla název „Umění doby“.

Poslední výstava se uskutečnila v roce 2007 v galerii Platinium a v galerii  „V" v Brně.

Skupinové výstavy[8]

Účastnil se 26 skupinových výstav, přičemž mimo Českou republiku ve Francii, v Rakousku, Kanadě, Německu a na Slovensku.

První výstava se konala v roce 1943. Jednalo se o výstavu Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně, Blansku, Olomouci, Prostějově a Znojmě.

Poslední výstava, „6. předběžná výstava soch a obrazů pro projekt knihy a putovní výstavy Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy“ se konala v roce 2001 v Galerii Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2 (N-Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1955. ISBN 80-200-0522-6. 
  2. ↑ Netík Miroslav (1920) | Sophistica Gallery. sophisticagallery.cz [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21. 
  3. ↑ HTTPS://WWW.IUMENI.CZ/, iUmeni.cz -. Malíř Miroslav Netík oslavil 95. narozeniny. iUmeni.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-24]. 
  4. ↑ MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců IX. (Ml-Nou). 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. 
  5. ↑ LAUDOVÁ, Věra. Obraz města v současném malířství. 1. vyd. Praha: Odeon, 1978. 
  6. ↑ S.R.O., Antee. Horácká galerie v Novém Městě na Moravě. www.horackagalerie.cz [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Miroslav Netík. www.miroslavnetik.cz [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-19. 
  8. ↑ ŠEVČÍK, Jiří; MORGANOVÁ, Pavlína; DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0930-2. 

Literatura

  • BÉNÉZIT, Emmanuel. Dictionary of Artists. Volume 10: Müller–Pinchetti. Paris:Gründ, 2006. ISBN 978-2-7000-3080-8.
  • BOUČKOVÁ, Jitka. Malíři Orlicka a Podorlicka: malý lexikon. Lanškroun: Městské muzeum Lanškroun, 1996. 28 s.
  • HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 2. N–Ž. Praha: Academia, 1955. S. 547–1103. ISBN 80-200-0522-6.
  • LAUDOVÁ, Věra. Obraz města v současném malířství. Praha: Odeon. 1978. 71 s. Soudobé české umění.
  • MALÁ, Alena a PAVLIŇÁK, Petr. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010. 306 s. Prameny a dokumenty. ISBN 978-80-86171-40-1.
  • MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. IX. 1950–2002. Ml–Nou. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. 341 s. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-14-0.
  • MORGANOVÁ, Pavlína, ed., SVATOŠOVÁ, Dagmar, ed. a ŠEVČÍK, Jiří, ed. České umění 1938–1989: (programy, kritické texty, dokumenty). Praha: Academia, 2001. 520 s. ISBN 80-200-0930-2.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. L–Ž. 4., nezměn. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1.

Externí odkazy

Zdroj