Ministr (film)

Ministr
Původní název	L’exercice de l’état
Země původu	Francie Francie Belgie Belgie
Jazyk	francouzština
Délka	112 min
Žánr	filmové drama
Scénář	Pierre Schoeller
Režie	Pierre Schoeller
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Olivier Gourmet Michel Blanc Zabou Breitman Laurent Stocker Didier Bezace … více na Wikidatech
Produkce	Denis Freyd Jean-Pierre Dardenne Luc Dardenne
Hudba	Philippe Schœller
Kamera	Julien Hirsch
Kostýmy	Pascaline Chavanneová
Střih	Laurence Briaud
Výroba a distribuce
Premiéra	2011 30. srpna 2012 (Maďarsko) 22. listopadu 2012 (Německo)
Distribuce	PFA Films Netflix
Ministr na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ministr (v originále L'Exercice de l'État) je francouzsko-belgický hraný film z roku 2011, který napsal a režíroval Pierre Schoeller. Snímek měl premiéru 19. května 2011 na filmovém festivalu v Cannes,^[1] v sekci Un certain regard.

Děj

Francouzská vláda chce uskutečnit plán privatizace francouzských nádraží. Ministr dopravy Bertrand Saint-Jean je vyzván, aby v této reformě sehrál hlavní roli. Ten s ní však nesouhlasí, stejně jako jeho tým, zejména jeho šéf kabinetu Gilles.

Bertrand je rozpolcený mezi svou loajalitou k premiérovi a svým přesvědčením. Nadále doufá, že prezident zakročí a prosadí měkkou reformu, protože privatizace je velmi nepopulární. Tváří v tvář Bertrandovu váhání jeho tým hrozí rezignací.

V té době je v rámci inkluze najat jako řidič nezaměstnaný Martin Kuypers. Mezi oběma muži vznikne přátelský vztah, což ovšem nesmaže jejich postavení a Martinovy výhrady vůči Bertrandovi. Když Bertrand trvá na tom, aby Martin jel po nedokončené silnici, aby dorazil včas na schůzku, mají autonehodu, při které Martin zahyne. Konfrontace mezi jeho přítelkyní a Bertrandem dále odhaluje sociální propast mezi jejich dvěma světy a Bertrandovu postupující osamělost.

Premiér rozhodne, že pět menších stanic poslouží jako experiment reformy. Gilles přichází ujistit Bertranda, že zůstane po jeho boku až do konce v jeho boji za provedení reformy v co nejpřijatelnější podobě.

Prezident si poté předvolá Bertranda, aby mu předložil své rozhodnutí. Ale zdaleka reformu nezmírňuje, ponechá ji v původném návrhu a nedává Bertrandovi žádnou pravomoc ji upravit. Jeho úlohou bude pouze obhajovat ji proti odpůrcům.

Gilles se staví proti této reformě a žádá o své znovuzařazení do úřadu prefektury, ze které pochází. Během čekání na své jmenování se od Bertranda dozví, že tento byl právě jmenován ministrem pro zaměstnanost a solidaritu. Když Bertrand zjistí, že jeho nová pozice bude stejně nepříjemná jako ta předchozí, žádá Gillese, aby s ním zůstal. Prezident však Bertrandovi předloží seznam možných ředitelů kabinetu, mezi kterými Gillese není.

Gillese opouští Elysejský palác a Bertrand je nyní sám.

Obsazení

Olivier Gourmet	Bertrand Saint-Jean, ministr dopravy
Michel Blanc	Gilles, ředitel kabinetu ministra
Zabou Breitman	Pauline, ředitelka kominukace ministra
Laurent Stocker	Yan
Sylvain Deblé	Martin Kuypers
Didier Bezace	Dominique Woessner
Jacques Boudet	senátor Juillet
François Chattot	ministr zdravotnictví, Falconetti
Gaëtan Vassart	Loïk
Arly Jover	Séverine Saint-Jean, Bertrandova žena
Éric Naggar	premiér
Anne Azoulay	Josepha, Kuypersova přítelkyně
Abdelhafid Meltasi	Louis-Do
Christian Vautrin	Nemrod
François Vincentelli	Peralta, ministr pro rozpočet
Stéphan Wojtowicz	prezident Francie
Philippe du Janerand	hlavní tajemník prezidenta republiky
Ludovic Jevelot	Tintin, řidič
Gilles Bellomi	velitel hasičů
Brigitte Lo Cicero	nahá žena
Jade Phan-Gia	Kenza
Brice Fournier	poslanec Prade
François Berland	Guillemot ze SNCF
Marine Faure	Gwenaëlle
Emmanuel Gayet	Morange
Réginald Huguenin	prefekt v Ardennes
Nicolas Jouhet	odborář
Serge Noel	Mougins
Régis Romele	demonstrant

Ocenění

• Filmový festival v Cannes: cena FIPRESCI
• Festival du film francophone d'Angoulême
• Festival de Namur: nejlepší scénář
• Le Masque et la Plume
• Syndicat de la critique de cinéma: nejlepší francouzský film
• César: nejlepší herec ve vedlejší roli (Michel Blanc), nejlepší původní scénář (Pierre Schoeller), nejlepší zvuk (Olivier Hespel, Julie Brenta a Jean-Pierre Laforce); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie (Pierre Schoeller), nejlepší herec (Olivier Gourmet), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Zabou Breitman), nejlepší filmová hudba (Philippe Schoeller), nejlepší kamera (Julien Hirsch), nejlepší výprava (Jean-Marc Tran Tan Ba), nejlepší střih (Laurence Briaud)
• Cena Magritte: nejlepší zahraniční film v koprodukci, nejlepší herec (Olivier Gourmet), nejlepší zvuk (Olivier Hespel, Julie Brenta a Jean-Pierre Laforce); nominace na nejlepší kostýmy (Pascaline Chavanne)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Exercice de l'État na francouzské Wikipedii.

Zdroj