Miloš Lukášek

Miloš Lukášek
Osobní údaje
Datum narození	6. února 1958
Místo narození	Brno Československo Československo
Datum úmrtí	6. září 2016 (ve věku 58 let)
Místo úmrtí	Autokemp Merkur, Pasohlávky Česko Česko
Stát	Československo
Přezdívka	Lukin
Sportovní údaje
Klub	TJ Rudá hvězda Brno (1965-82) AŠVS Dukla Banská Bystrica (1982-86) UJEP Brno (uni. klub)
Rezort	SVS FMV (1976-82) ASVŠ Dukla (1982-86)
Trenéři	Bernard Kočař (RH) Jiří Walter (Dukla) Oldřich Háj (repr. MEJ) Jan Vokatý (repr.)
Disciplína	plavání
Pref. plavecký styl	motýlek
Účast na LOH	bez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Lukášek (6. února 1958 Brno – 6. září 2016 Pasohlávky) byl vysokoškolský pedagog FSpS MUni a bývalý československý a český sportovní plavec.

Sportovní kariéra

Závodnímu plavání se začal věnovat v sedmi letech v rodném Brně na Ponávce a od svých 10 let se připravoval dvoufázově pod vedením Bernarda Kočaře v klubu Rudá hvězda Brno.^[1] Specializoval se na plavecký styl motýlek. Poprvé na sebe upozornil v roce 1973 nominací na juniorské mistrovství Evropy v britském Leedsu.^[2]

V roce 1974 si zahrál postavu Jirky ve filmu z plaveckého prostředí "Na startu je delfín".^[3]

V začátcích sportovní kariéry mu pomohla vzájemná rivalita s klubovým kolegou, motýlkářem Liborem Jaškou, kterého začal poprvé porážet v olympijském roce 1976.

Premiéra na mistrovství Evropy a univerziádě 1977

V roce 1977 startoval na mistrovství Evropy ve švédském Jönköpingu. Na 100 m motýlek nepostoupil z rozplaveb časem 57,63 a obsadil konečné 11. místo.^[4] Na 200 m motýlek zaplaval v rozplavbách nový československý rekord 2:06,79 a obsadil celkově 10. místo.^[5] S polohovou štafetou 4×100 m plaval třetí motýlkářský úsek. Štafeta skončila na 7. místě v novém československém rekordu 3:55,23.^[6]

Po skončení mistrovství Evropy se přesunul na plavecké závody univerziády v bulharské Sofii, kde na 100 m motýlek nepostoupil časem 58,13 o 27 setin mezi finálovou osmičku.^[7] Na 200 m motýlek obsadil ve finále 6. místo časem 2:07,68.^[8]

Pár setin od finále na mistrovství světa 1978

V roce 1978 u něho nastala dočasná výkonnostní stagnace. Na jeho královské trati 200 m motýlek mu dokonce vzal československý rekord Daniel Machek časem 2:06,70 – pro Machka bylo 200 m motýlek doplňkovou tratí pro zpestření tréninku. Machek ho tímto časem vyprovokoval k odvetě a na zimním mistrovství republiky v Bratislavě za čtrnáct dní si výrazně zlepšil osobní rekord časem 2:05,1.^[9] Tímto novým československým rekordem si také zajistil nominaci na srpnové mistrovství světa v západním Berlíně. Do Berlína přijel výborně připravený. 23. srpna se ve druhé rozplavbě závodu na 200 m motýlek vyvezl se světovým rekordmanem Američanem Mikem Brunerem k výbornému času 2:03,06. Měl zároveň i trochu smůly, protože postup do osmičlenného finále mu utekl o 0,33 sekundy. Po závodě řekl: "Dal jsem do toho všechno, je to smůla, že mi postup nevyšel..."^[10] V závodě na 100 m motýlek se poprvé dostal pod 57 vteřin časem 56,90 a obsadil konečné 13. místo.^[11]

Univerziáda 1979

V roce 1979 v září jako student UJEPu reprezentoval Československo na univerziádě v Mexiku. Na 100 m a 200 m sahal po medaile a v obou případech obsadil nepopulární čtvrté místo.^[12] Na 100 m motýlek o 3 setiny za třetím reprezentačním kolegou Miloslavem Roľkem.^[13]

Přetrénovanost v olympijském roce 1980

V roce 1980 vstupoval do olympijského roku jako třetí nejlepší mužský plavec s nadějí na účast na olympijských hrách v Moskvě. Celý březen promarodil a následně se dlouho nemohl přiblížit svým osobním rekordům. Začátkem května šéftrenér reprezentace Jan Vokatý jěště věřil, že se stihne dát dohromady a splní olympijské nominační kritéria.^[14] Později jeho trenér Bernard Kočař upřesnil příčinu selhání v olympijském roce. V únoru na reprezentačním soustředění v Třinci s trenérem zvýšili tréninkovou zátěž na suchu k úspěšnému olympijskému vystoupení. Dostavil se však opačný efekt, přetrénovanost. Svým způsobem se musel znovu učit plavat, nebyl schopný vytáhnout ruce z vody.^[15][16] Dopadl tak podobně jako například talentovaný Vilém Protschke v olympijském roce 1964.

Třetí univerziáda, stagnace, promoce a osobní problémy 1981-82

V roce 1981 se výkonnostně hledal a dostal se do pozadí dvou mladých motýlkářů Marcela Géryho a Vlastimila Černého. Černý mu dokonce na letním mistrovství republiky v červenci vzal jeho československý rekord z mistrovství světa 1978 časem 2:02,40. Jak se později ukázalo jednou z příčin stagnace výkonnosti byly osobní problémy. V červenci startoval na své třetí univerziádě v Bukurešti, kde na 200 m motýlek nepostoupil z rozplaveb časem 2:09,34.^[17]

V roce 1982 požádal o rozvod s první manželkou, jeho milenka byla v jiném stavu. Navíc ten rok měl promovat na univerzitě. Začátkem dubna odjel na reprezentační pětiutkání družstev do německého Sindelfingenu.^[18] Na místě se dozvěděl, že část reprezentantů chce emigrovat a připsal se na seznam adeptů. Krátce před útěkem se však rozhodl zůstat v hotelu a vrátit se s výpravou do Československa. Miloslav Roľko ve své autobiografii uvedl, že hlavním důvodem proč neemigroval byla větší míra zodpovědnosti vůči svým blízkým. V létě úspěšně promoval na pedagogické fakultě university Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Přesun na Slovensko do Dukly, začátky trenérské kariéry 1982-86

Na podzim 1982 nastoupil základní vojenskou službu v Banské Bystrici a zároveň přestoupil do armádního plaveckého klubu AŠVS Dukla. Armádní plavecký klub po svém přesunu na Slovensko v roce 1974 pouze vzpomínal na své dřívější úspěchy. Jako závodícímu trenérovi se povedlo ve spolupráci s Jiřím Walterem a dalšímu pozvednout úrověň plavání v armádní klubu. V roce 1986 se vrátil z Banské Bystrice do Brna, kde od zimního semestru nastoupil jako odborný asistent na UJEPu (dnešní Masarykova univerzita).

Na fakultě sportovních studií působil až do své náhlé smrti v roce 2016.^[19] Zemřel po srdečním selhání během odborném kurzu windsurfingu v autokempingu Pasohlávky.^[20]

Odkazy

Reference

Zdroj