Miloš Řezník

Prof. PhDr. Miloš Řezník, PhD.
Miloš Řezník (2019)
Miloš Řezník (2019)
Narození 28. října 1970 (53 let)
Rychnov nad Kněžnou
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání historik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Technická univerzita v Saské Kamenici
Německý historický ústav ve Varšavě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Řezník (* 28. října 1970 Rychnov nad Kněžnou) je český historik.

Život

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové (dnešní Gymnázium Boženy Němcové). V letech 1989 až 1994 studoval historii na pražské Karlově univerzitě a v roce 1999 zde obhájil disertční práci věnovanou patriotismu a kolektivním identitám v Královském Prusku v 18. století. V letech 1995 až 1996 působil na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Mezi lety 1998 až 2001 Řezník pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a částečně na katedře historie na Technické univerzitě v Liberci, přednášel též na Univerzitě Marie Curie-Skłodowské v Lublině. V roce 1998 byl stipendistou Herderova ústavu v Marburgu, v roce 2012 Polské historické mise při Univerzitě Würzburg.

Poté pracoval jako vědecký pracovník v Humanitněvědném centru pro dějiny a kulturu středovýchodní Evropy (Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas - GWZO) v Lipsku. Od roku 2002 do 2008 vyučoval jako juniorprofessor na Technické univerzitě v Chemnitz evropskou regionální historii. Na konci roku 2007 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2009 byl na Technické univerzitě v Chemnitz jmenován profesorem evropských regionálních dějin,[1] v letech 2009-2014 zde vykonával funkci proděkana filozofické fakulty. V roce 2014 byl jmenován ředitelem Německého historického ústavu ve Varšavě,[2] v letech 2017 a 2018 vytvořil jeho stálé pobočky ve Vilniusu a Praze.

Od roku 2009 je předsedou české sekce Česko-německé a německo-slovenské komise historiků, současně je od r. 2016 členem Německo-ukrajinské komise historiků.[3] Od roku 2017 je předsedou německo-polské učené společnosti Societas Jablonoviana v Lipsku. Od roku 2007 je členem vědecké rady společnosti Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem a jedním ze zahraničních členů Kašubského institutu v Gdaňsku.[4] V roce 2023 byl jmenován zahraničním členem Polské akademie věd a umění (Polska Akademia Umiejętności) v Krakově. Od roku 2020 je jedním z vedoucích editorů časopisu Journal of Modern European History.

Badatelsky se zabývá dějinami střední Evropy, Polska, habsburské monarchie, problematikou kolektivních identit, historické paměti, regionálních hnutí a proměnami společenských elit, zejména v 18. a 19. století. Přeložil z kašubštiny do češtiny hlavní dílo kašubské literatury - román Život a příhody Remusovy Aleksandra Majkowského.

Dílo

  • Pomoří mezi Polskem a Pruskem: Patriotismus a identity v Královských Prusech v době dělení Polska, Praha: Karolinum 2001.
  • Polsko, Praha: Nakladatelství Libri 2002.
  • Formování moderního národa: Evropské "dlouhé" 19. století, Praha: Triton 2003.
  • Bělorusko, Praha: Nakladatelství Libri 2003.
  • Sasko. Praha: Nakladatelství Libri, 2005.
  • W. W. Tomek, historie a politika (1818-1905) (vydavatel), Pardubice: Univerzita Pardubice 2006.
  • Za vaši a naši svobodu: Století polských povstání (1794-1864), Praha: Argo 2006.
  • Grenzraum und Transfer: Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien (vydavatel) Chemnitzer Europastudien sv. 5, Berlín: Duncker & Humblot 2007.
  • Dějiny Polska v datech, Praha: Nakladatelství Libri 2010.
  • Philipp Dulichius: Musik, Kultur und Lebenswelten zwischen Sachsen und Pommern (vydavatel), Beeskow: ortus musikverlag 2014.
  • Society and Nation in Transnational Processes in Europe (vydavatel spolu s Ralphem Schattkowskym), Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing 2015.
  • Neuorientierung einer Elite: Aristokratie, Ständewesen und Loyalität in Galizien (1772-1795), Frankfurt am Main: Peter Lang 2016.
  • Dějiny Polska, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2017 (spoluautoří Jiří Friedl, Tomasz Jurek a Martin Wihoda).
  • Paměť - expozice - ukládání: Muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu (vydavatel spolu s Martinem Schulze Wesselem a Dušanem Kováčem), Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2017.
  • Deutsche, Tschechen und Slowaken im 20. Jahrhundert: Materialien fúr Geschichtsunterricht (vydavatel spolu s Martinem Schulze Wesselem a Dušanem Kováčem), Frankfurt am Main: Wochenschau Verlag 2020.
  • After the Peace Treaty of Versailles (1919): New Order of Central Europe (vydavatel spolu s Dariuszem Makiłłou), Wiesbaden: Harrassowitz 2020.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Řezník na německé Wikipedii.

  1. ↑ NEWSLETTER für Freunde, Absolventen und Ehemalige der Technischen Universität Chemnitz; 2. Jahrgang, Nr. 3, September 2009 (německy). monarch.qucosa.de [online]. [cit. 2015-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ Deutsches Historisches Institut Warschau Neuigkeiten vom 8. April 2014: Miloš Řezník ist neuer Direktor des Deutschen Historischen Instituts in Warschau Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine., 2014-04-15 (německy)
  3. ↑ Deutsche Kommissionsmitglieder - Deutsch Ukrainische Historikerkommission (DUHK). www.duhk.org [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Członkowie Instytutu Kaszubskiego. instytutkaszubski [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Zdroj