Mikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty

Mikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty
9. kníže Esterházy
a majorátní pán Esterházyů
Ve funkci:
21. května 1866 – 28. ledna 1894
Předchůdce Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty
Nástupce Pavel IV. Esterházy z Galanty

Narození 25. června 1817
Řezno
Úmrtí 28. ledna 1894 (ve věku 76 let)
Vídeň
Choť Sarah Frederica Child-Villiers (od 1842)
Rodiče Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty a Marie Terezie z Thurn-Taxisu
Děti Pavel IV. Esterházy z Galanty
Alois Jiří Esterházy z Galanty
Adolf Esterházy z Galanty
Sára Žofie Esterházyová z Galanty
Marie Terezie Esterházyová z Galanty
Antonín Mikuláš Esterházy z Galanty
Příbuzní Marie Terezie Esterházyová z Galanty a Terezie Rosa Esterházyová z Galanty (sourozenci)
Mikuláš IV. Esterházy z Galanty[1], Rudolf Pavel Esterházy z Galanty[1] a Marie Klotylda Esterházyová z Galanty[1] (vnoučata)
Profese hudební skladatel
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Commons Nikolaus III, Prince Esterházy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš III. Antonín kníže Esterházy z Galanty (německy Nikolaus III. Esterházy de Galantha, maďarsky Galanthay III. Esterházy Miklós; 25. června 1817 Řezno28. ledna 1894 Vídeň) byl v pořadí 9. knížetem z uherského šlechtického rodu Esterházyů, jedné z nejbohatších rodin ve střední Evropě.

Život

Mikuláš III. v mládí

Princ Mikuláš Antonín se narodil v bavorském Řezně jako syn uherského knížete, diplomata Pavla III. Antonína Esterházyho (1786–1866) a jeho manželky, Marie Terezie, rozené princezny z Thurn-Taxisu (1794–1874). Měl sestry Marii Terezii, od roku 1833 provdanou za politika Bedřicha Chorinského z Ledské (1813–1894) a Terezii Rosu (1815–1894), provdanou v roce 1837 za hraběte Karla z Cavriani.

Dětství a mládí prožil zejména ve Velké Británii, kde jeho otec Pavel III. Antonín působil jako vyslanec Rakouského císařství.

V Anglii také potkal svou ženu Sarah Frederiku Caroline Child Villiersovou, dceru George Villierse, 5. hraběte z Jersey, s níž se 8. února 1842 v Londýně oženil.

Palác Esterházy v Eisenstadtu. Malba Alberta Christopha Diese z roku 1812 (Lichtenštejnské muzeum ve Vídni)

Sarah však zemřela ještě před Mikulášovým převzetím rodového majorátu. Ten později na památku své choti později nechal vztyčit obelisk v zahradách Eisenstadtského paláce.

Po návratu z Anglie doprovázel v roce 1848 nově nastoupivšího císaře Františka Josefa I. na cestách po Uhrách a Sedmihradsku, jak bylo v jeho rodině tradicí. Za to byl v roce 1862, stejně jako někteří z jeho předků, vyznamenán Řádem zlatého rouna.

V roce 1866 zemřel jeho otec Pavel III. Antonín a Mikuláš převzal jeho povinnosti majorátního pána. Kvůli obrovským dluhům rodiny a hrozící insolvenci však musel v roce 1865 souhlasit s nucenou správou (sekvestrací) zprostředkovanou samotným císařem, až do konce života.

Velká část Esterházyho obrazárny byla v roce 1874 prodána Uherskému království, aby byla splacena alespoň část dluhů nahromaděných jeho předchůdci Mikulášem I. a Mikulášem II. Obrazy od Esterházyů dodnes tvoří důležitou součást sbírky Maďarské národní galerie, kde si je lze prohlédnout.

Kníže Mikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty zemřel 28. ledna roku 1894 ve Vídni a byl pohřben v rodové kryptě františkánského kláštera v Eisenstadtu. Jeho nástupcem ve funkci majorátního pána se stal jeho syn Pavel IV.

Rodina

Z manželství uzavřeného v roce 1842 v Londýně s Lady Sarah Villiersovou (1822–1853) měl pět dětí.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolaus III. Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Gothaischer genealogischer Hofkalender, Gotha, 1885; s. 118 dostupné online

Externí odkazy

Předchůdce:
Pavel III. Antonín
Znak z doby nástupu hlava majorátu rodu Esterházyů
18661894
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Pavel IV.

Zdroj