Michel Galabru

Michel Galabru
Michel Galabru
	Michel Galabru v roce 1999
Rodné jméno	Michel Louis Edmond Galabru
Narození	27. října 1922 ; Sáfí, Francouzské Maroko
Úmrtí	4. ledna 2016 (ve věku 93 let) ; Paříž, Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Národní vyšší konzervatoř dramatického umění; Lyceum sv. Aloise z Gonzagy
Aktivní roky	1948–2015
Děti	Jean Galabru a Emmanuelle Galabru
Rodiče	Paul Galabru
Příbuzní	Marc Galabru (sourozenec); Sophie Galabruová (vnučka)
Významné role	rotmistr Gerber v Četník ze Saint-Tropez
Český dabing	Soběslav Sejk
César
	Nejlepší herec; 1977 – Soudce a vrah
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Louis Edmond Galabru (27. října 1922 Sáfí, Francouzské Maroko – 4. ledna 2016 Paříž, Francie) byl francouzský divadelní a filmový herec, držitel Césara.

Život a kariéra

Narodil se v Maroku, kde jeho otec (stavební inženýr) projektoval rozsáhlé stavby. Po deseti letech se rodina vrátila zpět do Francie, ale v Maroku prožil část svého dětství.^[1] Původně se chtěl stát fotbalistou, ale díky své tetě se začal zajímat o literaturu. Po maturitě se začal živit jako pojišťovací agent v Paříži, kde začal také studovat herectví na konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique. Studium ukončil jako nejlepší absolvent oboru moderní a klasické komedie.

V září 1950, ihned po ukončení studia začal hrát v Comédie-Française, zejména v klasických dramatech W. Shakespeara, G. Feydeaua nebo Molièra. Později se přesunul také do kabaretu a do filmů. Nejdříve hrál různé epizodní role, proslavil se až jako rotmistr Gerber v četnické sérii s Louisem de Funèsem. Tato komická role do značné míry ovlivnila i jeho budoucí role. V mnoha komediích hrál navenek autoritativní muže, kteří se snaží udržet morálku a zavedené tradice.

Za roli ve filmu Soudce a vrah (1976), která byla jednou z mála jeho nekomických rolí, získal Césara a vážné role mu vynesly několik dalších nominací na toto ocenění. Celkem hrál přibližně v 200 filmech.

V roce 2008 získal divadelní Molièrovu cenu a v roce 2013 se stal velkodůstojníkem Národního řádu za zásluhy.

Jeho děti, Jean Galabru a Emmanuelle Galabru, jsou rovněž herci.

Filmografie (výběr)

Celovečerní filmy

1961 : Amours célèbres (Amours célèbres), režie Michel Boisrond
1962 : Knoflíková válka (La Guerre des boutons), režie Yves Robert
1962 : Nous irons à Deauville (Nous irons à Deauville), režie Francis Rigaud
1962 : Zlatý salamandr (La Salamandre d'or), režie Maurice Régamey
1964 : Četník ze Saint-Tropez (Le Gendarme de St. Tropez), režie Jean Girault
1965 : Četník v New Yorku (Le Gendarme a New York), režie Jean Girault
1966 : Angelika a král (Angélique et le roi), režie Bernard Borderie
1966 : Protigangová brigáda (Brigade antigangs), režie Bernard Borderie
1967 : Tonoucí se stébla chytá (Le Petit baigneur), režie Robert Dhéry
1968 : Četník se žení (Le Gendarme se marie), režie Jean Girault
1970 : Četník ve výslužbě (Le Gendarme en balade), režie Jean Girault
1971 : Jo (Jo), režie Jean Girault
1971 : Trampoty s kohoutem (La Coqueluche), režie Christian-Paul Arrighi
1972 : Elle cause plus, elle flingue (Elle cause plus, elle flingue), režie Michel Audiard
1972 : Le Viager (Le Viager), režie Pierre Tchernia
1972 : Veselí chlapíci (Les Joyeux lurons), režie Michel Gérard
1973 : Domovník (Le Concierge), režie Jean Girault
1973 : Krysy z temnot (Les Gaspards), režie Pierre Tchernia
1973 : Kufr na slunci (La Valise), režie Georges Lautner
1973 : Velký bazar (Le Grand bazar), režie Claude Zidi
1973 : Životní šance (La Belle affaire), režie Jacques Besnard
1974 : Dvě dívky v jednom pyžamu (Deux grandes filles dans un pyjama), režie Jean Girault
1974 : Letní hosté (Les Vacanciers), režie Michel Gérard
1976 : Soudce a vrah (Le Juge et l'assassin), režie Bertrand Tavernier
1976 : Vrátný od Maxima (Le Chasseur de chez Maxim's), režie Claude Vital
1977 : Il Gatto (Il Gatto), režie Luigi Comencini
1977 : Skupinový portrét s dámou (Portrait de groupe avec dame), režie Aleksandar Petrović
1977 : Stepující stonožka (Le Mille-pattes fait des claquettes), režie Jean Girault
1978 : Klec bláznů (La Cage aux folles), režie Édouard Molinaro
1978 : Láska s otazníkem (L'Amour en question), režie André Cayatte
1979 : Ciao, les mecs (Ciao, les mecs), režie Sergio Gobbi
1979 : Četník a mimozemšťané (Le Gendarme et les extra-terrestres), režie Jean Girault
1979 : Čtyři na kanapi (TV) (Duos sur canapé), režie Marc Camoletti
1979 : Policajt nebo rošťák (Flic ou voyou), režie Georges Lautner
1979 : Zpověď jen pro sebe (Confidences pour confidences), režie Pascal Thomas
1980 : Jsem fotogenický (Sono fotogenico), režie Dino Risi
1980 : Kašpárek (Le Guignolo), režie Georges Lautner
1980 : Klec bláznů II (La Cage aux folles II), režie Edouard Molinaro
1980 : Lakomec (L'Avare), režie Jean Girault a Louis de Funès
1980 : Nenapravitelní (Les Sous-doués), režie Claude Zidi
1980 : Únos aut (Bestellt - geklaut - geliefert), režie Wigbert Wicker
1981 : Volba zbraní (Le Choix des armes), režie Alain Corneau
1982 : Četník a četnice (Le Gendarme et les gendarmettes), režie Jean Girault
1983 : Dědoušek se dal na odboj (Papy fait de la résistance), režie Jean-Marie Poiré
1983 : Vražedné léto (L'Été meurtrier), režie Jean Becker
1984 : Náš příběh (Notre histoire), režie Bertrand Blier
1985 : Podzemka (Subway), režie Luc Besson
1985 : Ptačí klec 3: Svatba (la Cage aux folles 3 - 'Elles' se marient), režie Georges Lautner
1985 : Telefon zvoní vždycky dvakrát (Le Téléphone sonne toujours deux fois), režie Jean-Pierre Vergne
1985 : Tranches de vie (Tranches de vie), režie François Leterrier
1986 : Kamikaze (Kamikaze), režie Didier Grousset
1986 : Nenávidím herce (Je hais les acteurs), režie Gérard Krawczyk
1987 : Pěstuj si pravačku (Soigne ta droite), režie Jean-Luc Godard
1987 : Rozmařilý život Gérarda Floqua (La Vie dissolue de Gérard Floque), režie Georges Lautner
1990 : Uranus (Uranus), režie Claude Berri
1992 : Belle epoque (Belle epoque), režie Fernando Trueba
1996 : Můj pasák (Mon homme), režie Bertrand Blier
1999 : Asterix a Obelix (Astérix et Obélix contre César), režie Claude Zidi
2000 : Herci (Les Acteurs), režie Bertrand Blier
2004 : San Antonio (San-Antonio), režie Frédéric Auburtin
2008 : La Jeune fille et les loups (La Jeune fille et les loups), režie Gilles Legrand
2008 : Vítejte u Ch'tisů (Bienvenue chez les Ch'tis), režie Dany Boon
2009 : Mikulášovy patálie (Le Petit Nicolas), režie Laurent Tirard
2009 : Můj život v Neuilly (Neuilly sa mère), režie Gabriel Laferrière
2010 : Mumu (Mumu), režie Joël Séria
2010 : Un poison violent (Un poison violent), režie Katell Quillevere

Televize

1959 : Les Trois mousquetaires (Les Trois mousquetaires), televizní film, režie Claude Barma
1989 : Francouzská revoluce (La Révolution française), televizní film, režie Richard T. Heffron a Robert Enrico
2011 : Le Grand restaurant II (Le Grand restaurant II), televizní film, režie Gérard Pullicino

Ocenění

César

Ocenění

1977: César pro nejlepšího herce za film Soudce a vrah

Nominace

1986: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Podzemka
1991: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Uranus

Molièrova cena

Ocenění

2008: Molièrova cena pro herce za představení Les Chaussettes-Opus 124

Jiná ocenění

2007: Prix Plaisir du théâtre
2013: velkodůstojník Národního řádu za zásluhy

Odkazy

Reference

↑ Rotmistr z Četníků v roce 2003: Mnoho lidí nám psalo, že náš humor milují. I z Česka | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-01-04 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Galabru na Wikimedia Commons
Michel Galabru v Česko-Slovenské filmové databázi
Michel Galabru na Kinoboxu
Michel Galabru v Internet Movie Database (anglicky)
Michel Galabru v databázi AlloCiné (francouzsky)

Zdroj

[1] Rotmistr z Četníků v roce 2003: Mnoho lidí nám psalo, že náš humor milují. I z Česka | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-01-04 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.

[1]