Jeho laboratoř na Rockefellerově univerzitě významně přispěla k rozvoji chronobiologie tím, že identifikovala klíčové geny, které jsou zodpovědné za cirkadiánní rytmus. Podařilo se mu objasnit funkci genu period, který je nezbytný pro to, aby moucha vykazovala normální spánkové cykly. Youngově laboratoři se také připisuje objev genů timeless a doubletime, které vytvářejí proteiny, jež jsou nezbytné rovněž pro cirkadiánní rytmus. V roce 2017 získal spolu s Jeffreym C. Hallem a Michaelem RosbashemNobelovu cenu za fyziologii a lékařství za „objev molekulárních mechanismů řídících cirkadiánní rytmus“.[3][4][5][6]
Život
Mládí
Michael Warren Young se narodil 28. března 1949 v Miami na Floridě.[7] Jeho otec pracoval pro společnost Olin Mathieson Chemical Corporation, která řídila prodej hliníkových ingotů na jihovýchodě Spojených států amerických. Jeho matka pracovala v právnické firmě jako sekretářka. Přestože se ani jeden z rodičů nezabýval vědou nebo medicínou, podporovali Youngův zájem o vědu a poskytli mu prostředky k vědeckému bádaní prostřednictvím mikroskopů a dalekohledů. Žili v blízkosti soukromých zoologických zahradách, odkud občas nějaké zvíře uniklo na jejich dvorek, což vzbudilo Youngův vědecký zájem.[8]
Young vyrůstal v Miami a jeho okolí.[2] Poté se jeho rodina přestěhovala do Dallasu v Texasu, kde vystudoval L. D. Bell High School. V jeho mládí mu rodiče darovali jednu z Darwinových knih o evoluci a biologických záhadách. V knize popisoval biologické hodiny jako důvod, proč zvláštní rostlina, kterou před lety viděl, vytvářela květy, které se přes den zavíraly a v noci otevíraly. Umístění a složení těchto hodin bylo neznámé, což vzbudilo zájem Younga již v raném věku.[8]
Rodinný život
Během studia na Texaské univerzitě v Austinu se Young seznámil se svou budoucí ženou Laurel Eckhardt. Později se oba přemístili na Stanfordovu univerzitu, kde Young pracoval jako postdoktorand a Laurel pokračovala v doktorském studiu (PhD) u Leonarda Herzenberga. V současné době je profesorkou biologie na Hunter College. Michael a Laurel spolu stále blízce spolupracují. Společně mají dvě dcery, Natalii a Arissu.[8]
Akademická kariéra
Young získal v roce 1971 titul BA v oblasti biologie na Texaské univerzitě v Austinu.[2] Po letním výzkumu genomuOctomilky s Burkem Juddem zůstal Young na univerzitě a v roce 1975 získal titul PhD z oblasti genetiky.[7] Během působení na této univerzitě propadl výzkumu zaměřenému na Octomilky.[8] Během své diplomové práce se dozvěděl o práci Ronalda J. Konopky a Seymoura Benzera s cirkadiánními mutanty octomilky, což vedlo k jeho budoucí práci na klonování genu period.[8]
Young pokračoval ve studiu postdoktorandským studiem na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity se zájmem o molekulární genetiku se zaměřením na transpozony.[2] Pracoval v laboratoři Davida Hognesse a seznámil se s metodami rekombinantní DNA.[8] O dva roky později nastoupil na Rockefellerovu univerzitu jako odborný asistent. Od roku 1978 působil na univerzitě, v roce 1984 byl jmenován docentem a později v roce 1988 profesorem.[9]
↑University of Texas at Austin Alum Michael W. Young Awarded Nobel Prize [online]. Texaská univerzita v Austinu, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcde2009 Neuroscience Prize- Michael W. Young [online]. Gruberova nadace [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
↑Arlene Eujung Cha. Nobel in physiology, medicine awarded to three Americans for discovery of 'clock gene. www.washingtonpost.com [online]. The Washington Post, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
↑The 2017 Nobel Prize in Physiology or Medicine – Press Release [online]. Nobelova nadace, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
↑Američtí fyzici získali Nobelovu cenu za pozorování gravitačních vln ve vesmíru [online]. E15, 2017-10-03 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
↑Nobelovu cenu 2017 za lékařství a fyziologii dostali vědci za zkoumání biologických hodin [online]. Česká televize, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
↑ abBiographical Notes of Laureates [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-20.
↑Wiley: Twelfth Annual Wiley Prize in Biomedical Sciences Awarded to Dr. Michael Young, Dr. Jeffrey Hall and Dr. Michael Rosbash [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-20.
↑SAMPLE, Ian. Jeffrey C Hall, Michael Rosbash and Michael W Young win 2017 Nobel prize in physiology or medicine – as it happened. www.theguardian.com [online]. The Guardian, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. ISSN0261-3077.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.