Michał Grabowski

Michał Grabowski
Narození 25. září 1804
Zołotyjów, dnes součást Rovna, Ukrajina
Úmrtí 19. listopadu 1863 (ve věku 59 let)
Varšava
Místo pohřbení Powazkowský hřbitov
Pseudonym Edward Tarsza
Povolání prozaik, literární kritik a publicista
Národnost polská
Alma mater Basilinská škola v Humani
Literární hnutí romantismus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Grabowski (25. září 1804, Zołotyjów, dnes součást Rovna, Ukrajina – 19. listopadu 1863, Varšava) byl polský prozaik, literární kritik a publicista období romantismu, jeden z představitelů tzv. ukrajinské romantické školy, která hojně využívala ukrajinský folklór a témata z její historie.[1]

Život

Narodil se ve volyňské vsi Zołotyjów jako syn důstojníka v ruské službě. Na studiích v Basilinské škola v Humani se seznámil s Sewerynem Goszczyńským a Józefem Bohdanem Zaleským a jejich přátelství se stalo základem tzv. ukrajinské romantické školy. Za pobytu ve Varšave v letech 1820–1825 pracoval jako úředník v Komisi pro vzdělávání a náboženské vyznání a zúčastnil se diskuzí o směřování nové polské literatury, ve které se přiklonil k romanticky orientovanému literárnímu kritikovi Maurycy Mochnackému. Po porážce listopadového povstání roku 1831 odsoudil radikalismus a vystoupil proti revolučním romantikům, jejichž díla podle jeho názoru šířili společenský i morální rozvrat.[1] Žil převážně na svém statku Aleksandrówka. Na konci svého života žil v Kyjevě, ale na pozvání markraběte Wielopolskiho se roku 1863 přestěhoval do Varšavy, kde krátce zastával funkci předsedy Komise pro vzdělávání a náboženské vyznání.[2] Pohřben je na Powazkowském hřbitovš ve Varšavě.[3]

Dílo

Jako literární kritik se Grabowski stal vůdčí osobností konzervativní skupiny umělců kolem časopisu Tygodnik Petersburski. Byl propagátorem ortodoxního katolicismu a duchovního splývání s Ruskem. Vyzvedával šlechtu a za žánry odpovídající polskému národnímu duchu považoval historický román v duchu Waltra Scotta[1] a tzv. gavendu, což je polská varianta ruského skazu.[4] Své články publikoval také v denících a časopisech Dziennik Warszawski, Pielgrzym nebo Atheneum.[5]

Jako prozaik je Grabowski autorem romantických historických románů, které začal vydávat pod pseudonymem Edward Tarsza a které se odehrávají nejčastěji v 18. století. S historickou realitou však zachází zcela volně, aniž by se vyhnul anachronismům. Jeho příběhy jsou plné tajemných intrik a často se odehrávají na ponurých místech, jako jsou ruiny nebo hřbitovy. jejich postavy jsou trápeny vášněmi a vnitřní rozervaností a skrývají tajemství z minulosti. Příčinou neštěstí v příbězích bývá ústup od autorem idealizovaných patriarchálních vztahů mezi šlechtou a lidem. Vlastní text autor doplňuje ukrajinskými lidovými písněmi a příběhy lidových vypravěčů. Popis historie je ale pesimistický. Jsou zobrazovány polsko-ukrajinské konflikty a ztráta samostatnosti Polska. Také jsou rozebírány příčiny vzájemné nevraživosti Polska a Ruska, přičemž autorův postoj je v souladu s jeho politickými názory poměrně proruský.[6]

Výběrová bibloiografie

Publicistika

Koliszczyzna i stepy (1838)
Ukraina dawna i teraźniejsza (1850)
  • Myśli o literaturze polskiej (1828, Myšlenky o polské literatuře).
  • O poezji narodowej (1834, O národní poezii).
  • Literatura i krytyka (1837–1849, Literatura a kritika), pět svazků, souborné vydání kritických statí.
  • Korespondencja literacka (1842–1843, Literární korespondence), dva svazky.
  • Artykuły literackie, krytyczne i artystyczne (1849, Literární, kritické a umělecké články).
  • Ukraina dawna i teraźniejsza (1850, Ukrajina bývalá a současná), archeologický a etnografický spis.

Romány

  • Koliszczyzna i stepy (1838, Koliština i stepi), historický román o krvavém hajdamáckém povstání na pravobřežní Ukrajině z roku 1768.
  • Stannica hulajpolska (1840–1841) pět dílů. Román z 18. století vypráví příběh rodiny Mogilańských, žijících v obci Zielona Mogiła mezi městy Bílá Cerekev a Kaněv, především osudy Jerzyho Mogilańského, který je v osmnácti letech poslán získat vojenské zkušenosti do kozácké stanice Hulajpolska.
  • Oblężenie Połocka 1097 (1841, Oblehání Polocka 1097), vydání úryvků z románu, který autor později nedokončil, o polském knížeti Vladislavovi Hermanovi a jeho sporech se syny.
  • Tajkury (1845-1846), čtyři díly. K románu plnému intrik našel autor inspiraci ve zříceninách hradu v ukrajinské vsi Tajkury.
  • Złotomierz (1851), tématem románu je morální úpadek, jehož příčiny autor vidí v osvícenství, které zničilo základní principy společenského řádu.
  • Pan starosta Kaniowski (1856), ukázky z nedokončeného románu o Mikolaji Bazyli Potockém.
  • Pan starosta Zakrzewski (1860), román je svým žánrem šlechtická gavenda, její hrdina, Szymon Zakrzewski, je skutečná historická postava. Jde o představitele šlechty osmnáctého století a vypravěče vzpomínek, prezentovaných s velkou dávkou humoru.
  • Zamieć w stepach (1862, Vánice v stepi), příběh z polské Ukrajiny v prvních letech 19. století, jehož tématem je vztah mezi Poláky a Ukrajinci v mikroprostoru jedné vesnice.

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 169-170.
  2. ↑ Proza kresowa. Michał Grabowski. Słowo Polskie: 2015
  3. ↑ Michał Grabowski - Nekropole.info
  4. ↑ BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S.134-135.
  5. ↑ Michał Grabowski - Polskie Tradycje Intelektualne
  6. ↑ GŁĘBOCKI, Henryk: Grabowski Michał. Polski Petersburg: 2018

Literatura

  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Praha: Českosloveský spisovatel 1953. S. 326-327.
  • PŁUSA, Michal. Z dziejów powieściopisarstwa okresu międzypowstaniowego – twórczość prozatorska Michała Grabowskiego. Rozprawa doktorska napisana w Katedrze Literatury Pozytywizmu i Młodej Polski Uniwersytetu Łódzkiego 2014.

Externí odkazy

Zdroj