Bila Cerkva

Bila Cerkva
Біла Церква
Bila Cerkva – znak
znak
Bila Cerkva – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 49°47′44″ s. š., 30°7′ v. d.
Nadmořská výška 148 m n. m.
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Oblast Kyjevská
Rajón Bilocerkevský
Administrativní dělení město podřízené oblastní radě; centrum rajónu.
Bila Cerkva na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 67,8 km²
Počet obyvatel 207 273 (2022)
Hustota zalidnění 3 055,3 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci (88 %), Rusové (10 %), Bělorusové, Poláci
Náboženské složení Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta Gennadiy Dykyj
Vznik 1032
Oficiální web bc-rada.gov.ua
Telefonní předvolba +380 4463
PSČ 09110 - 09117
Označení vozidel AI a КI / 10
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bila Cerkva (ukrajinsky Бі́ла Це́рква; rusky Бе́лая Це́рковь[1]; polsky Biała Cerkiew; počeštěně Bílá Cerekev) je historické město na střední Ukrajině; je největším městem Kyjevské oblasti, neboť Kyjev, přestože v něm sídlí administrativa, do oblasti nespadá. Leží asi 90 km jižně od Kyjeva na řece Ros, přítoku Dněpru, a bylo založeno roku 1032. V současné době zde žije asi 207 000 obyvatel.

Historie

Bila Cerekva, perokresba na mapě Kyjevské gubernie z 18. století

Bílou Cerkvu založil roku 1032 kyjevský kníže Jaroslav I. Moudrý při řece Ros. Sídlo je písemně zaznamenáno v letopisech podle chrámu sv. Jiří jako Jurjev, podle jeho bílých stěn pak bylo nazýváno Bílý kostel, tj. Bila Cerkva. Kamenné základy byzantského chrámu byly archeologicky ověřeny, stejně jako další nálezy na Zámecké hoře, která byla vyhlášena národní kulturní památkou Ukrajiny. Od roku 1363 sídlo patřilo k Litevskému velkoknížectví, od roku 1569 Polsko-Litevské unii. V roce 1651 zde byla podepsána mírová smlouva mezi Polskem a ukrajinskými kozáky vedenými Bohdanem Chmelnickým. V roce 1589 získala obec Magdeburská městská práva. Již 3. dubna 1596 nedaleko odtud u Ostrého kamene porazila polská armáda kozácké vojsko, vedené Matvijem Savulou.[2] Po třetím rozdělení Polska v roce 1795 se město dostalo pod vládu Ruské říše. V 19. století byla Bílá Cerkva významným tržním městem.

V roce 1812 sem přišel francouzský voják a chirurg Napoleonovy armády Dominique Pierre de la Flise (1787-1861), který se zde usadil, oženil a žil pod pseudonymem Demjan Petrovič De la Fliz. Na svých četných etnografických výpravách kreslil a sestavil ilustrovaný atlas.

Během 2. světové války (16. července 1941 – 4. ledna 1944) byla Bila Cerkva okupována německou armádou. [3] 21.–22. srpna 1941 zde jednotky nacistického Německa Einsatzgruppen zmasakrovaly místní židovskou populaci.[4]

Za Sovětského svazu se Bílá Cerkva stala velkým městem a významným centrem strojírenského průmyslu a stavebnictví.

Pamětihodnosti

Nejstarší chrám sv. Jiří
Kostel sv. Jana Křtitele
  • Zámecká hora (Замковa горa) - archeologická lokalita raného středověku se základy raně středověkého hradiště, přebudovaného na pevnost s kostely sv. Jiří a sv. Jana Křtitele
  • Kostel sv. Jiří byzantského typu
  • Kostel Proměnění Páně (foto v infoboxu)
  • klasicistní kostel sv. Jana Křtitele na Zámecké hoře
  • Velká synagoga z poloviny 19. století
  • klasicistní Zimní palác[1]
Šuchovova vodárenská věž

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1941 Bila Tserkva massacre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-09]. Heslo БЕ́ЛАЯ ЦЕ́РКОВЬ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-09. (rusky) 
  2. ↑ Jan Rychlík-Bohdan Zilynskyj-Paul Robert Magocsi: Dějiny Ukrajiny, 2. vyd. NLN Praha 2022, s. 98
  3. ↑ Onwar.com, Allies support resistance in Europe. www.onwar.com [online]. [cit. 2018-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-22. 
  4. ↑ Eric Sterling. Google Books. Life In The Ghettos During The Holocaust. [s.l.]: Syracuse University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0815608039. S. 127. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj