MiG-27

MiG-27
	Sovětský MiG-27
Určení	útočný letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	„Znamja Truda“; Závod č. 99; Závod č. 39
Konstruktérská skupina	Mikojan
První let	20. srpna 1970
Zařazeno	1975
Vyřazeno	90. léta (Rusko)
Charakter	V několika zemích ve službě
Uživatel	Sovětské letectvo (dříve); Ruské letectvo (dříve); Indické letectvo (dříve); Kazachstánské letectvo
Výroba	1970–1986
Vyrobeno kusů	1 075
Vyvinuto z typu	MiG-23
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikojan-Gurevič MiG-27 (v kódu NATO: „Flogger-D/J“) je sovětský útočný a bitevní letoun s měnitelnou geometrií křídel. Je uzpůsoben k činnosti v malých výškách a k vedení útočného boje proti pozemním cílům.

Původně vznikl v konstrukční kanceláří Mikojan-Gurjevič v Sovětském svazu a později byl vyráběn v licenci v Indii společností Hindustan Aeronautics jako Bahadur ("Odvážný"). Vychází ze stíhacího letounu MiG-23, ale je optimalizován pro pozemní útoky. Na rozdíl od MiGu-23 nezažil MiG-27 rozšířené použití mimo Rusko, protože většina zemí se místo toho rozhodla pro MiG-23BN nebo Suchoj Su-22. Zůstává ve službě pouze u kazašských vzdušných sil v bitevní roli. Všechny ruské, indické, srílanské a ukrajinské MiGy-27 byly vyřazeny.

Vývoj

MiG-23BN, útočná varianta sovětského stíhacího letounu MiGu-23, byl jen přechodným řešením, které nesplnilo očekávání jak konstruktérů, tak ani zákazníků. Sovětské letectvo mělo mnohem vyšší požadavky, hlavně co se týče nosnosti a rozmanitosti integrované výzbroje. Zvýšené nároky byly rovněž na vzletové a přistávací charakteristiky, ale také jednoduchost pilotáže. Šéfkonstruktérem projektu vývoje nového letadla se stal G. A. Sedov a stroj dostal označení MiG-23BM (M jako modernizovaný). První dva prototypy byly postaveny na bázi MiG-23B s motory AL-21F-3. Letadla prošla značnými úpravami, z nichž nejvýznamnější byly konstrukční změny podvozku a přívodů vzduchu do motoru.

Na konstrukčních pracích se započalo roku 1969, roku 1970 vzlétl první prototyp a o rok později začala sériová výroba. I když se jednalo o podobný stroj, jakým byl sovětský letoun Suchoj Su-17, byl i tento stroj z politických důvodů souběžně též vyráběn. Od 1988 byl MiG-27 vyráběný v licenci v Indii, kde bylo vyprodukováno 165 kusů. Tyto stroje dostaly název MiG-27 Bahadur, jejich část byla vyexportována na Srí Lanku.

Konstrukce

Měnitelná geometrie křídel umožnila letadlu, aby dosahovalo požadované vlastnosti při letech v nízkých výškách, což bylo pro přímou podporu pozemních jednotek klíčové.

Pohon MiGu-27 zajišťuje motor R-29B-300 o tahu 78,5 kN, resp. 112,8 kN za použití přídavného spalování. Letadlo dosahuje na úrovni moře rychlost 1350 km/h (Mach 1,09), přičemž jeho maximální rychlost ve výšce 8000 m je 1 810 km/h (Mach 1,5). Stoupavost stroje je 200 m/s a jeho dostup 15 600 m. Bojový rádius letounů MiG-27 je 780 km.

MiG-27K je vyzbrojen neřízenými raketami S-5, S-8, S-13, S-24. Z řízených střel typu vzduch-země může nést následující:

Ch-23M s rádiově povelovým naváděním a dosahem 2-10 km,
Ch-25ML s poloaktivním laserovým naváděním a dosahem 2,5-10 km,
Ch-29L s poloaktivním laserovým naváděním a dosahem 10 km nebo Ch-29T s elektrooptickým naváděním a dosahem 12 km,
Protiradiolokační střelu Ch-27PS
Ch-31P s pasivním radiolokačním naváděním a dosahem 110 km.^[2]

Varianty

MiG-27BM – základní verze
MiG-27BK – vylepšená verze s navigačním systémem
MiG-27M – verze vybavená inovovaným zaměřovacím a navigačním systémem a novým laserovým dálkoměrem a značkovačem cílů
MiG-27D – verze MiG-27BM modernizované na standard MiG-27M.
MiG-27L – exportní úprava verze M

Uživatelé

Současní

Kazachstán Kazachstán

Kazašské letectvo: 12 letadel^[3]

Bývalí

Indie Indie

Indické letectvo: poslední stroje vyřazeny v prosinci 2019.^[4]

Sovětský svaz Sovětský svaz

Sovětské stroje přešly na nástupnické země.

Rusko Rusko

Ruské letectvo z prvních linií stroje vyřadilo

Srí Lanka Srí Lanka

Srílanské letectvo

Ukrajina Ukrajina

Ukrajinské letectvo své letouny vyřadilo.^[5]

Specifikace (MiG-27K)

Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 17,1 m
Rozpětí:
- maximální – rozložené (16°): 13,97m
- minimální – složené (72°): 7,78m
Výška: 4,5 m
Nosná plocha:
- rozložené : 37,35 m²
- složené: 34,16 m²
Hmotnost prázdného stroje: 11 908 kg
Max. vzletová hmotnost: 20 670 kg
Pohonná jednotka: 1× proudový motor Chačaturov R-29B-300 s příd. spalováním
- Suchý tah: 78,5 kN
- Tah s přídavným spalováním: 112,8 kN

Výkony

Maximální rychlost: Mach 1,10 (1 350 km/h) na úrovni mořské hladiny, Mach 1,77 (1 885 km/h) v 8 000 m
Bojový rádius:
- 540 km (s dvěma raketami Ch-29 a třemi příd. nádržemi)
- 225 km (s dvěma raketami Ch-29 bez příd. nádrží)
Přeletový dolet: 2500 km
Dostup: 14 000 m
Stoupavost: 200 m/s
Plošné zatížení: 605 kg/m²
Poměr tah/hmotnost: 0,62