Merja

Merja
Rozšíření Jaroslavská oblast, Ivanovská oblast, Kostromská oblast, Vladimirská oblast, Moskevská oblast (Rusko)
Počet mluvčích 0
Klasifikace
Písmo nemá písmo
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk není úředním
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 není
ISO 639-3 není
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa území kmenů a národů v evropské části dnešního Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově.

Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny. Hovořili jím lidé z národu Merja, kteří obývali území dnešní Jaroslavské oblasti v Rusku, severovýchodně od Moskvy. Zanikl zřejmě okolo roku 1000 n. l.,[1], nejpozději však do 14. století, tedy v době, kdy se Merjané asimilovali se Slovany. O tomto jazyce je známo jen velmi málo, s výjimkou několika lexikálních a toponymických informací označujících pravděpodobný původ jazyka. Nejbližší tomuto jazyku je marijština.

Merjané jsou hlavními postavami ruského lyrického filmu Ztichlé duše (rusky Ovsjanki) režiséra Alexeje Fedorčenka. Jde však o mystifikaci snad sloužící filmové alegorii vyzdvihnout na obecnou rovinu problematiku loučení se s blízkým člověkem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merya language na anglické Wikipedii.

  1. ↑ JANSE, Mark, Sijmen Tol, Vincent Hendriks. Language Death and Language Maintenance. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2000. Dostupné online. ISBN 9789027247520. 

Zdroj