Kostromská oblast

Kostromská oblast
Костромская область
Kostromskaja oblasť
Kostromská oblast – znak
znak
Geografie
Hlavní město Kostroma
Souřadnice
Rozloha 60 200 km²
Časové pásmo UTC+3[1]
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 628 443 (2021)
Hustota zalidnění 10,4 obyv./km²
Jazyk ruština
Národnostní složení Rusové
Náboženství pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát RuskoRusko Rusko
Nadřazený celek RuskoRusko Rusko
Druh celku oblast
Podřízené celky 7 měst, 23 rajónů a 1 samosprávné město
Vznik 1944
Gubernátor Sergej Sytnikov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 RU-KOS
Označení vozidel 44
Oficiální web adm44.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostromská oblast (rusky Костромска́я о́бласть) je oblastí Ruské federace. Administrativním centrem je město Kostroma. Hraničí na severu s Vologdskou, na východě s Kirovskou, na jihu s Nižněnovgorodskou, na západě s Ivanovskou a na severozápadě s Jaroslavskou oblastí.

Velká část celé oblasti je pokryta lesy, což vytváří z Kostromské oblasti jednoho z největších evropských producentů dřeva.

Historie

Na začátku 4. století byla celá dnešní oblast, kromě části na jih od řeky Unžy, součástí historické oblasti obývané Ugrofinským kmenem Merja. Nacházelo se zde více než 109 sídlišť, důležitých pro obchod a sloužících jako pevnosti. V období 9. až 12. století zakládali na těchto místech svá sídla Rusové.

Mezi nejdůležitější historická města patří Kostroma, Šarja, Nerechta, Galič, Soligalič, a Makarjev. Od 18. století se zde rozvíjí textilní průmysl. Celá oblast byla roku 1944 osamostatněna od Jaroslavské oblasti.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel byl v roce 2009 692 304, což je mnohem méně, než při minulém sčítání v roce 2002, kdy zde žilo 736 641 obyvatel. 96,3 % obyvatelstva je ruské národnosti (asi 692 300).

Počet obyvatel národnostních menšin (v tis., stav 2002):

Velká města (stav 2008):

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kostroma Oblast na anglické Wikipedii a Костромская область na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj