Mauric Remeš

MUDr. RNDr. h.c. Mořic Remeš
Mauric Remeš (asi 1900)
Mauric Remeš (asi 1900)
Narození 21. července 1867
Příbor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. července 1959 (ve věku 91 let)
Dvorce (okres Bruntál)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov Neředín
Bydliště Olomouc
Alma mater Vídeňská univerzita
Povolání lékař, paleontolog, geolog, historik lékařství, zoolog, botanik a spisovatel
Choť Marie rozená Nešverová (1879–1952)
Děti syn: Miloslav zemřel v necelých dvou letech 1899
dcera: Marie Kettnerová (1900–1933)
Rodiče Otec: Bedřich Remeš
Příbuzní Bratr: Bedřich Remeš
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauric Remeš, též Mořic, (21. července 1867 Příbor[1] – 19. července 1959 Dvorce (okres Bruntál)) byl český lékař, přírodovědec, paleontolog, geolog a historik v lékařství, který žil v Olomouci.[2]

Životopis

Mořic (Mauric) Remeš narodil se ve vlastenecké rodině lékaře Bedřicha Remeše v Příboře na Moravě. Studium gymnázia začal v Příboře a dokončil v Litomyšli. V letech 1885–1891 studoval na vídeňské lékařské fakultě, kde byl promován na doktora 21. března 1891. V roce 1892 nastoupil jako sekundární lékař zemské nemocnice a porodnice v Olomouci. Od roku 1895 vedl soukromou praxi. Od roku 1900 působil jako železniční lékař a později šéflékař olomouckého ředitelství státních drah. V roce 1931 odešel do důchodu.[3][4][5]

Hrob rodiny Remešovy

O paleontologii se začal zabývat během studia v Litomyšli. Jeho první článek Příspěvky ku poznání korýšů vrstev štramberských vyšel v roce 1895.[6] Do roku 1920 hodně cestoval.[7] V roce 1933 vydal učebnici Zdravověda pro učitelské ústavy a v roce 1936 společně s Josefem Augustou vydal první učebnici paleontologie Úvod do všeobecné paleontologie. Druhou světovou válku prožil ve vědecké knihovně v Olomouci. Mauric Remeš byl velice vědecky a literárně plodný. Během svého života napsal na 550 článků, studií, knih (některé práce jsou uchovávány ve strojopise).[5] Působil také v přírododovědeckém klubu v Brně.[2]

Rodina

Manželka Marie rozená Nešverová (1879–1952), dcera hudebního skladatele Josefa Nešvery (1842–1914).

  • syn Miloslav (1897?–1899)
  • dcera Marie (1900–1933), manželka geologa prof. Radima Kettnera, tragicky zahynula v Tatrách[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
  2. ↑ a b Encyklopedie města Brna, Osobnosti. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.
  3. ↑ NOVOTNÝ Lubomír. Sědek umírajícího času. Pozůstalost Mořice Remeše ve fondech Vědecké knihovny v Olomouc. [cit.2016-09-08]. Dostupné Online Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine..
  4. ↑ REMEŠ Mauric, MUDr. RNDR. Dr.h.c. - Osobnosti - město Příbor. www.pribor.cz [online]. Město Příbor [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-18. 
  5. ↑ a b BRÁDLEROVÁ, Daniela. Mauric Remeš (1867–1959). Akademický bulletin [online]. 2009-09-10 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Remeš Mořic, MUDr.. turista.pribor.eu [online]. Turistický informační portál města Příbor [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-15. 
  7. ↑ NOVOTNÝ Lubomír. Cestování před Velkou válkou (počátky turismu u středostavovských složek moravské společnosti).[cit. 2016-09-08]. Dostupné online Archivováno 17. 9. 2016 na Wayback Machine..
  8. ↑ Národní listy (Večerník), 27.7.1933, s.1, Žena pražského učence se zabila...

Literatura

  • GLONEK, Jiří; NOVOTNÝ, Lubomír. Mauric Remeš : (1867-1959) : olomoucký lékař a vědec. Olomouc: J. Glonek : L. Novotný, 2010. 161 s. ISBN 978-80-254-9096-9, ISBN 978-80-7053-290-4. 
  • JAŠKOVÁ, Vladimíra; LEHOTSKÝ, Tomáš. MUDr. et RNDr. h. c. Mauric Remeš - lékař, paleontolog, moravský přírodovědec. In: Přírodovědné studie Muzea Prostějovska. Prostějov: Muzeum a galerie v Prostějově, 2012. ISBN 978-80-86276-36-6. Svazek 14. S. 7–36.
  • Mauric Remeš. In: DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, Milan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7368-255-9. Svazek 9. S. 92–93.

Externí odkazy

Zdroj