Maur z Pětikostelí
|
Blahoslavený Maurus z Nitry OSB | |
|---|---|
| Péčský biskup | |
 Socha bl. Maura v Székesfehérváru
| |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | kaločská |
| Diecéze | péčská |
| Jmenování | 1036 |
| Uveden do úřadu | 1036 |
| Emeritura | asi 1075 |
| Předchůdce | Bonipert |
| Nástupce | Štěpán I. |
| Zasvěcený život | |
| Institut | benediktýni |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ?? |
| Datum úmrtí | asi 1075 |
| Místo úmrtí | Pécs |
| Svatořečení | |
| Beatifikace |
22. července 1848 (potvrzení kultu) beatifikoval Pius XI. |
| Svátek | 25. října |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | biskupská roucha |
| Patron | péčské diecéze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavený Maurus (maďarsky Mór) (1000/1001 – kolem roku 1075, Pécs) byl slovenský básník a prozaik, autor nejstarší uherské latinsky psané legendy o poustevnících sv. Svoradovi Ondřejovi a sv. Benediktu a opat v klášteře na Panonské hoře a biskup v Pětikostelí.[1]
Životopis
O původu tohoto muže existuje několik hypotéz. Pocházel z okolí Nitry. Vzdělání získal v klášteře na Zoboru, kde byl scholastikem. Vysvěcen byl v benediktinském klášteře sv. Martina na Panonské hoře (Pannonhalma, Maďarsko), kde se stal později opatem (1034).[2] Dle Bratislavských análů ze 13. století byl v roce 1036 ustanoven biskupem v Pětikostelí.[1]
Tvorba
Své dílo Vita sanctorum Zoerardi-Andree Confessor et Benedicti Martyr, eremitarum (Život svatých Svorada Ondřeje vyznavače a Benedikta mučedníka, poustevníků), jehož přesné datum vzniku není známo, napsal zřejmě jako tzv. kanonizační legendu (oba svatí byli kanonizováni v roce 1083) na podnět vévody Gejzy. Přibližuje v ní život těchto světců, kteří působili za panování sv. Štěpána I. Děj této latinsky psané legendy se váže ke slovenskému prostředí, konkrétně k Nitře a asi i k Trenčínu. Psal o lidech, které osobně znal, proto jsou jeho vyjádření velmi autentická. Zaznamenal svědectví Benedikta a opata Filipa o svatém životě a mučednické smrti Svorada a o zázracích, které se děly po jeho smrti. Z Benediktova života zaznamenává pouze jednu epizodu – jeho smrt.[1]
Styl legendy je klidný, referující (vlastní pasáže a reprodukování Benediktova svědectví), ale i emocionálně patetický (oslavné pasáže a reprodukování svědectví opata Filipa) a kromě klasického prozaického podání se v něm objevují i části rýmování prózy.[1]
Legenda je i důležitým pramenem k počátkům uherského státu a pro slovenské dějiny zvlášť významná, neboť je prvním literárním dílem, které se nejen zabývá konkrétním slovenským prostředím (Zobor, Nitra, Váh, Skalka u Trenčína), ale i její autor i oba oslavenci – poustevníci byli podle všeho slovenského etnického původu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurus (Nitra) na slovenské Wikipedii.
Literatura
- BUGAN, Bystrík: Biskup Maurus v slovenských dejinách. In: Bobák, J. a kol.: Historický zborník č. 19, 2/2008. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej, 2008, s. 54–66
- MAURUS: Legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi [online]. Antológia staršej slovenskej literatúry. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 1981. In: Univerzitná knižnica v Bratislave [citované 28. 11. 2010]. dostupné online
- MIKULA, Valér, a kol.: Slovník slovenských spisovateľov. Knižnica slovenskej literatúry. Bratislava: Kaligram a Ústav slovenskej literatúry SAV, 2005. ISBN 80-7149-801-7
- PAŠTEKA, Július a kol.: Lexikón katolíckych kňazských osobností Slovenska. Bratislava: Lúč, 2000, s. 904–905
- ZRUBEC, Laco: Osobnosti našej minulosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991, s. 86–89
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurus z Nitry na Wikimedia Commons
- Život svatých poustevníků Svorada-vyznavače a Benedikta-mučedníka od biskupa Maura z poloviny 11. století
