Matthias Jacob Schleiden

Matthias Jacob Schleiden
Rodné jméno Matthias Jakob Schleiden
Narození 5. dubna 1804
Hamburk
Úmrtí 23. června 1881 (ve věku 77 let)
Frankfurt nad Mohanem
Místo pohřbení Hauptfriedhof Frankfurt
Alma mater Univerzita Jena
Univerzita v Göttingenu
Povolání biolog, vysokoškolský učitel, botanik, filozof a fyziolog
Zaměstnavatelé Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
RheinMain University of Applied Sciences
Univerzita Jena
Imperátorská dorpatská univerzita
Příbuzní Heinrich Schleiden (sourozenec)
Rudolf Schleiden (bratranec)
Funkce rector of the University of Jena (1859)
rector of the University of Jena (1861–1862)
profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matthias Jacob Schleiden (5. dubna 1804, Hamburk – 23. června 1881, Frankfurt am Main) byl německý botanik. V roce 1838 označil buňku za elementární orgán rostliny. Společně s Theodorem Schwannem a Rudolfem Virchowem je Schleiden zakladatelem buněčné teorie.

Matthias Jacob Schleiden má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Schleid.[1]

Ocenění

Matthias Jacob Schleiden byl v roce 1838 zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina; v roce 1854 členem Bavorské akademie věd. Na jeho počest byl pojmenován rod Schleidenia čeledi brutnákovité (Boraginaceae).

Jeho jménem jsou pojmenovány ulice, park a náměstí:

Asteroid (37584) Schleiden byl jeho jménem pojmenován 26. května 2002. Na jeho počest také akademie Leopoldina uděluje Schleidenovu medaili.

Dílo

  • Beiträge zur Phytogenesis. In: Archiv für Anatomie, Physiologie und wissenschaftliche Medicin. 1838, S. 137–176.
  • Grundzüge der wissenschaftlichen Botanik nebst einer methodologischen Einleitung als Anleitung zum Studium der Pflanze. 2 Teile. Leipzig 1842, 1843 u. 1850, spätere Auflagen unter dem Titel Die Botanik als inductive Wissenschaft bearbeitet; Nachdruck: Olms, Hil-desheim/Zürich/New York 1998, ISBN 3-487-10530-6.
  • II. Ueber die fossilen Pflanzenreste des Jenaischen Muschelkalks. In: E.E. Schmid & M.J. Schleiden: Die geognostischen Verhältnisse des Saalthales bei Jena. Verlag von Wilhelm Engelmann, Leipzig 1846, S. 66 – 72, 74, Taf. V.
  • Die Pflanze und ihr Leben. Engelmann, Leipzig 1848
  • Das Alter des Menschengeschlechts, die Entstehung der Arten und die Stellung des Menschen in der Natur. Engelmann, Leipzig 1863.
  • Das Meer. Verlag und Druck A. Sacco Nachf., Berlin 1867; Nachdruck: Severus, Hamburg 2012, ISBN 978-3-86347-291-7.
  • Die Rose. Geschichte und Symbolik in ethnographischer und kulturhistorischer Beziehung. Verlag und Druck Wilhelm Engelmann, Leipzig 1873; Nachdruck: Sändig, Wiesbaden 1973, ISBN 3-500-26940-0.
  • Die Bedeutung der Juden für Erhaltung und Wiederbelebung der Wissenschaften im Mittelalter. Commissionsverlag von Baumgaertner's Buchhandlung, Leipzig 1877; Nachdruck: Nabu Press 2010, ISBN 978-1-149-67731-5.
  • Die Romantik des Martyriums bei den Juden im Mittelalter. Verlag und Druck W. Engelmann, Leipzig 1878; Nachdruck: Kessinger Pub Co 2010, ISBN 978-1-162-51552-6.

Odkazy

Reference

  1. ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy

Zdroj