Mattencloitové
Mattencloitové byli šlechtický rod původem z Kleve. V 17. století jim byl udělen český inkolát a rytířský stav. V roce 1732 získal člen rodu šlechtický titul svobodných pánů.[1]
Historie
Český inkolát a rytířský stav získal v roce 1689 Bartoloměj Gottfried Mattencloit, který byl komorním radou ve Slezsku. Český stav svobodných pánů získal jeho syn František Ludvík Mattencloit (1693 - 1768), který byl apelačním radou v Praze a vládním radou Lehnického knížectví.[1][2] Příslušníci tohoto rodu žili v Čechách, ve Slezsku a v Uhrách. Vlastnili některé menší statky jako např. Pyšely, Slezské Pavlovice, Doubravu, Dolní Žibřidovice či Horní Domaslavice.[3] V roce 1822 objevil Anton von Mattencloit na svém panství Doubrava uhlí na kopci Viderholec, toto datum je považováno za vznik dolu Doubrava.[4] Člen rodu baron Richard von Mattencloit (1862–1925) převzal navíc příjmení po své matce baronce Gabriele Ubelli von Siegburg (1838–1910), takže nakonec rod používal jména Mattencloit-Ubelli.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Příjemce / Příjemci datace nobilitace / Udělení inkolátu. katedry.osu.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Orlová. www.archives.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Mattencloit, Petr, svobodný pán, 1806-1856 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-18.
- ↑ Dombrova. www.fonorama.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
Literatura
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2010. 328 s. ISBN 978-80-204-2349-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mattencloitové na Wikimedia Commons
