Martti Ahtisaari

Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari (15. května 2012)
Martti Ahtisaari (15. května 2012)
10. prezident Finska
Ve funkci:
1. března 1994 – 1. března 2000
Předchůdce Mauno Koivisto
Nástupce Tarja Halonenová
Stranická příslušnost
Členství Sociálně demokratická strana
Rodné jméno Martti Oiva Kalevi Ahtisaari
Narození 23. června 1937
Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko)
Úmrtí 16. října 2023 (ve věku 86 let)
Helsinky
Místo pohřbení hřbitov Hietaniemi
Choť Eeva Irmeli Ahtisaari
Děti Marko Ahtisaari
Alma mater Kuopio Lyceum High School (do 1952)
Oulun Lyseon Lukio (1952–1956)
University of Oulu (do 1959)
Profese politik, diplomat a učitel
Náboženství luteránství
Ocenění Commander of the Order of the Lion of Finland (1975)
komandér Řádu bílé růže (1983)
komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992)
Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994)
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1994)
… více na Wikidatech
Podpis Martti Ahtisaari, podpis
Commons Martti Ahtisaari
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.

Kariéra

Martti Ahtisaari na Světovém ekonomickém fóru 2000

Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.

Prezidentem Finska

V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.

Mírová mise v Kosovu

V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.[1]

Indonésie – Aceh

V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.

Vyznamenání a ocenění

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
AustrálieAustrálie Austrálie důstojník Řádu Austrálie[2] 2002, 2. dubna
DánskoDánsko Dánsko velkokříž Řádu Dannebrog
rytíř Řádu slona[3] 1994, 7. září
EstonskoEstonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] 1995, 16. května
IslandIsland Island velkokříž Řádu islandského sokola 1995, 26. září
ItálieItálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[5] 1997, 28. ledna
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika velkokříž Řádu mysu Dobré naděje[6] 1997
LitvaLitva Litva velkokříž Řádu Vitolda Velikého[7] 1996, 15. ledna
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko velkokříž Řádu tří hvězd[8] 1997, 3. listopadu
MaďarskoMaďarsko Maďarsko velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky
NorskoNorsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa 1994
PolskoPolsko Polsko rytíř Řádu bílé orlice[9] 1997, 17. dubna
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy[10] 1998
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[11] 1999, 29. ledna
ŠvédskoŠvédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů 1994, 12. dubna
TureckoTurecko Turecko Řád Turecké republiky[12] 1999, 20. listopadu

Ocenění

Nobelova cena míru

V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky) 
  4. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  8. ↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  9. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02. 
  10. ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  12. ↑ T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09. 
  13. ↑ The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj