Martti Ahtisaari
| Martti Ahtisaari | |
|---|---|
 Martti Ahtisaari (15. května 2012)
| |
| 10. prezident Finska | |
|
Ve funkci: 1. března 1994 – 1. března 2000 | |
| Předchůdce | Mauno Koivisto |
| Nástupce | Tarja Halonenová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana |
| Rodné jméno | Martti Oiva Kalevi Ahtisaari |
| Narození |
23. června 1937 Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko) |
| Úmrtí |
16. října 2023 (ve věku 86 let) Helsinky |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Choť | Eeva Irmeli Ahtisaari |
| Děti | Marko Ahtisaari |
| Alma mater | Kuopio Lyceum High School (do 1952) Oulun Lyseon Lukio (1952–1956) Oulun yliopisto (do 1959) |
| Profese | politik, diplomat a učitel |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | komandér Řádu finského lva (1975) komandér Řádu bílé růže (1983) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992) velkokříž Řádu kříže svobody (1994) Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Martti Ahtisaari |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.
Kariéra
Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.
Prezidentem Finska
V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.
Mírová mise v Kosovu
V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.[1]
Indonésie – Aceh
V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.
Vyznamenání a ocenění
Vyznamenání
-
velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 1994 -
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 12. dubna 1994 -
rytíř Řádu slona, Dánsko, 7. září 1994[2]
-
Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 1995[3]
-
velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 26. září 1995 -
velkokříž Řádu Vitolda Velikého, Litva, 15. ledna 1996[4]
-
velkokříž Řádu dobré naděje, Jižní Afrika, 1997[5]
-
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 28. ledna 1997[6]
-
rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 17. dubna 1997[7]
-
velkokříž Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 3. listopadu 1997[8]
-
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 1998[9]
-
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 29. ledna 1999[10]
-
Řád Turecké republiky, Turecko, 20. listopadu 1999[11]
-
důstojník Řádu Austrálie, Austrálie, 2. dubna 2002[12]
-
velkokříž Řádu Dannebrog, Dánsko -
velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko
Ocenění
Nobelova cena míru
V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.[13]
Zajímavost
V době výkonu prezidentské funkce navštívil 9. až 11. září 1996 také Českou republiku. Navštívil nejen Prahu, obsáhlý program měl 11. 9. 1996 také v Brně.[14]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.
- ↑ Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
- ↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
- ↑ T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.
- ↑ honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=89
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martti Ahtisaari na Wikimedia Commons
- Martti Ahtisaari Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine. oficiální stránka (anglicky) (finsky)
- Martti Ahtisaari články pro Project Syndicate dostupné v 8 jazycích, mimo jiné i v češtině
- Fin Ahtisaari a samostatnost Kosova
