Mario Francesco Pompedda

Jeho Eminence
Mario Francesco Pompedda
Kardinál Svaté římské církve
Církev římskokatolická
Předchůdce Zenon Grocholewski
Nástupce Agostino Vallini
Heslo Soli Deo
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 23. prosince 1951
Biskupské svěcení 6. ledna 1998
světitel Jan Pavel II.
Kardinálská kreace 21. února 2001
kreoval Jan Pavel II.
Titul Kardinál-jáhen
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Prelát auditor Římské roty (1969–1993)
  • Děkan Římské roty (1993–1999)
  • Předseda Odvolacího soudu Městského státu Vatikán (1993–1999)
  • Titulární arcibiskup bisarský (1997–2001)
  • Předseda Disciplinární komise Římské kurie (1997–1999)
  • Prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury (1999–2004)
  • Předseda Nejvyššího kasačního soudu Městského státu Vatikán (1999–2004)
  • Předseda Komise pro právníky
  • Kardinál jáhen Zvěstování Panny Marie na Via Ardeatina (2001–2006)
  • Velkopřevor Posvátného vojenského konstantinopolského řádu sv. Jiří
Osobní údaje
Datum narození 18. dubna 1929
Místo narození Ozieri
Datum úmrtí 18. října 2006 (ve věku 77 let)
Místo úmrtí Řím
Místo pohřbení Katedrála Ozieri (od roku 2010)
Povolání katolický kněz, soudce, arcibiskup, právník a katolický biskup
Alma mater Papežská univerzita Gregoriana
Papežská lateránská univerzita
Papežský biblický institut
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario Francesco kardinál Pompedda (18. dubna 1929, Ozieri18. října 2006, Řím) byl katolický duchovní a jeden z nejvýznamnějších církevních právníků 20. století. Byl dlouholetý člen Tribunálu Římské roty (od roku 1955), v roce 1993 se stal jeho děkanem. V roce 1999 jej papež Jan Pavel II., jmenoval prefektem Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury (nejvyšší soudní tribunál katolické církve). Tento post zastával do roku 2004, kdy podle zvyklosti podal rezignaci v den svých 75. narozenin. Kardinálem byl jmenován v roce 2001.

Je pohřben v katedrále v Oziery.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Sacro Militare Ordine Costantiniano di San Giorgio [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Zdroj