Marie Krupičková
| Marie Krupičková | |
|---|---|
 Marie Krupičková (uprostřed) s p. Krasíkem a pilotem Vavřincem Šedivcem na letišti Plzeň-Bory, 1930
| |
| Narození |
19. srpna 1909 Benátky nad Jizerou  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
9. prosince 1997 (ve věku 88 let) Praha  Česko
|
| Národnost | česká |
| Povolání | sportovkyně, pilotka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Krupičková (19. srpna 1909 Nové Benátky – 9. prosince 1997 Praha) byla česká sportovkyně, pilotka a radiotelegrafistka, průkopnice zastoupení žen v letectví. 21. září 1930 uskutečnila na borském letišti v Plzni jako první Češka samostatný seskok padákem. Jako první žena v Evropě získala mezinárodní diplom v oboru radiotelegrafie.
Život
Mládí
Narodila se v Benátkách nad Jizerou v české rodině. Podle svých vzpomínek letěla poprvé ve svých sedmnácti letech dopravním letadlem z Prahy do Brna. Tato zkušenost ji výrazně ovlivnila.
Padákový seskok
Po rozhodnutí stát se pilotkou se Krupičková zaměřila na uskutečnění padákového seskoku, který do té doby v Československu žádná žena neabsolvovala. Dva roky čekala na udělení povolení Ministerstva veřejných prací. Spojila se s bývalým kapitánem Československého letectva Janem Popelákem, vedoucím padákové továrny PAK a padákovým konstruktérem, který se rozhodl ji v záměru podpořit a zapůjčit padák své firmy. Krupičková prošla školením zkušeného padákového skokana Aloise Vrecla, naučila se rovněž s padákem zacházet a balit jej.
K uskutečnění jí dopomohlo přijetí za členku Západočeského aeroklubu, který využíval městské letiště na Borských polích za městem. S ním bylo ujednáno provedení seskoku 20. září 1930, z důvodu nepřízně počasí byl však seskok odložen na následující den, neděli 21. září. Krupičková nastoupila do letounu Aero A-14 pilotovaném Vavřincem Šedivcem[1], ve výšce asi 700 metrů nad zemí seskočila. Seskok byl proveden tzv. americkým způsobem, tedy výstupem na křídlo dvouplošného letounu, poté následovalo otevření menšího padáku, seskok a otevření hlavního padáku[2]. Po několikaminutovém letu bez obtíží přistála nedaleko borského letiště.
Pilotkou
Marie Krupičková poté pokračovala ve své kariéře v letectví: stala se pilotkou a telegrafistkou, provedla rovněž několik dalších padákových seskoků. Později jí byly seskoky zcela zakázány (byly považovány za nebezpečné). Zařadila se mezi vůbec první ženy v Československu s pilotním průkazem, vedle pilotky a manželky Vavřince Šedivce Anežky Šedivcové-Formánkové. Usadila se v Praze.
Pracovala jako palubní technik u Československých aerolinií, zúčastňovala se zalétávání opravených letadel, vedla mzdouvou účtárnu.
Její další působení v letectví ukončily události spojené se vznikem Protektorátu Čechy a Morava a druhou světovou válkou.
Po druhé světové válce pracovala jako palubní navigátorka v dopravních letadlech. Odmítla vstoupit do KSČ a po roce 1950 už u ČSA pracovat nemohla.Špatný kádrový posudek ji neumožnil najít si místo v letecké branži, a proto až do důchodu pracovala jako účetní a žila o samotě[3].
Úmrtí
Marie Krupičková zemřela 9. prosince 1997 v Praze ve věku 88 let.
Odkazy
Reference
- ↑ Plzeň Pilsen. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Marie Krupičková :: Večerníkovi - genealogie. rodokmen7.webnode.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Informační panel v Leteckém muzeu v Mladé Boleslavi
Externí odkazy
