Maria Tadeáš Trauttmansdorff

Jeho Eminence
Maria Tadeáš Trauttmansdorff
2. arcibiskup olomoucký
Církev Římskokatolická církev
Arcidiecéze Olomoucká
Předchůdce Antonín Theodor Colloredo-Waldsee
Nástupce Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský
Titulární kostel neměl
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 20. prosince 1783
světitel Josef Adam Arco
Biskupské svěcení 8. září 1795
světitel Antonín Theodor Colloredo-Waldsee
1. spolusvětitel Jan Prokop Schaaffgotsche
2. spolusvětitel Karel Godefried von Rosenthal
Kardinálská kreace 23. září 1816
kreoval Pius VII.
Titul Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 28. května 1761
Místo narození Štýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 20. ledna 1819 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Katedrála v Olomouci
Národnost Rakouská
Příbuzní Jan Nepomuk z Trauttmannsdorffu, Maria Waichard z Trauttmansdorffu a Alois Trauttmansdorff (sourozenci)
Povolání duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Maria Tadeáš kardinál z Trauttmansdorffu; německy : Maria Thaddäus von Trautmannsdorff, křtěn Maria Juda Tadeáš Josef Alois Vincenc Ferrerský Vilém (28. května 1761 Štýrský Hradec[1]20. ledna 1819 Vídeň[2]) byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a duchovní, v letech 17941811 působil jako v pořadí 15. biskup královéhradecký, ovšem záležitosti diecéze řídil až do roku 1815, kdy papež potvrdil jeho volbu olomouckým arcibiskupem a 2. arcibiskup olomoucký (18111819). Kardinálem byl jmenován 23. září 1816.

Život

Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů, patřil ke štýrské hraběcí linii.[3] Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Vejkarta Josefa z Trauttmansdorffu (1711–1788) a jeho druhé manželky Marie Anny, rozené z Wurmbrand-Stuppachu (1733–1807).[4] Absolvoval gymnázium ve Štýrském Hradci, poté pokračoval od roku 1780 ve studiu na koleji Collegium Germanicum v Římě, zapsal se také jako student na univerzitě v Pavii. Studium dokončil promocí v roce 1782 a v roce 1783 byl vysvěcen na kněze, zároveň se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci a začal působit jako farář v Krnově. V roce 1785 byl přeložen jako děkan do Holešova, kde se naučil česky. V této době se profiloval jako stoupenec josefinismu a uplatnil se i jako spisovatel.[5]

V roce 1793 byl jmenován biskupem v Terstu, ale než se tam odebral, stal se v srpnu 1794 královéhradeckým biskupem. Oficiálně byl ve funkci potvrzen v roce 1795 a biskupské svěcení přijal v kroměřížském kostele sv. Mořice od olomouckého arcibiskupa Antonína Colloreda. Slavnostní intronizace na biskupský stolec se konala 3.–4. října 1795.[6] V Hradci Králové trvale sídlil v biskupské rezidenci, stejně jako předchůdci ale také často pobýval na zámku Chrast. Měl snahu o zlepšení církevního školství, v Hradci Králové založil teologický seminář a po osobní intervenci v Praze a Vídni dosáhl také obnovení gymnázia v Německém Brodě.[7][8] Svůj zájem věnoval také péči o chudé a pro děti zaměstnanců biskupských statků zřídil penzijní fond. Proslul i jako bibliofil, jeho knihovna je dnes umístěna v biskupské rezidenci.[9]

Arcibiskupem v Olomouci byl zvolen v listopadu 1811, vzhledem k probíhajícím napoleonským válkám a internaci papeže Pia VII. ve Francii byl ve funkci oficiálně potvrzen až v roce 1815, do té doby také souběžně nadále spravoval záležitosti královéhradecké diecéze. V letech 1816–1818 vykonal velkou vizitační cestu po olomoucké arcidiecézi a v roce 1817 získal za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu.[10] Zemřel náhle při návštěvě Vídně 20. ledna 1819 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Majetkové a rodinné poměry

Jeho soukromým majetkem bylo panství Medlešice na Chrudimsku, které koupil v roce 1810.[11][12]. Tento majetek po něm zdědil nejmladší bratr Joachim.

Maria Tadeáš pocházel početné rodiny, měl osm sourozenců. Nejstarší bratr Jan Nepomuk (1757–1809), byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1808–1809 zemským maršálkem v Dolním Rakousku[13] Díky dědictví a sňatku získal majetek na Moravě a v Čechách (Staré Hobzí, Jemnice, Herálec). Další bratr Maria Vejkart (1760–1842) byl knězem a v letech 1828–1842 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Nejmladší z bratrů Joachim (1771–1835) byl c. k. komořím, v roce 1819 zdědil Medlešice, později koupil Záběhlice u Prahy.[14]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o křtu[nedostupný zdroj] farnosti Štýrský Hradec – Sv. Krve; příjmení zapsáno Trautmanstorff
  2. Matriční záznam o úmrtí Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. farnosti Vídeň – Panny Marie u Skotů; s. 02-Tod_0100, příjmení zapsáno Trautmannsdorf-Weinsberg
  3. Rodokmen Trauttmansdorffů (štýrská hraběcí linie) dostupné online
  4. Rodokmen Trauttmansdorffů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 647–648
  5. Ottův slovník naučný; díl 25.; Praha, 1907 (reprint 2001); s. 673 ISBN 80-7185-439-5
  6. POLEHLA, Petr, HAVLÍKOVÁ, Eva: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; s. 96–99 ISBN 978-80-7465-419-0
  7. HOLOUBEK, Ladislav: Život a výuka v hradeckém semináři od roku 1714 do konce 19. století in: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; s. 218 ISBN 978-80-7465-160-1
  8. Historie gymnázia v Havlíčkově Brodě dostupné online
  9. Biskupská knihovna v Hradci Králové dostupné online Archivováno 18. 12. 2022 na Wayback Machine.
  10. Maria Tadeáš Trauttmansdorff na webu Arcibiskupství olomouckého dostupné online
  11. Zámek Medlešice na webu Národního památkového ústavu dostupné online
  12. Dějiny zámku Medlešice na webu Pardubického kraje dostupné online
  13. Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online
  14. NOVOTNÝ, David: Kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff a společenský vzestup rodu Wiederspergů; Chrudimský vlastivědný sborník 23; Chrudim, 2011

Literatura

Externí odkazy

15. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Jan Leopold Hay
17941811
Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
Nástupce:
Alois Josef Krakovský z Kolovrat
2. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Antonín Theodor Colloredo-Waldsee
18111819
Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
Nástupce:
Rudolf Jan

Zdroj