Mandragora (film, 1965)
| Mandragora | |
|---|---|
| Původní název | La mandragola |
| Země původu |  Francie Itálie |
| Jazyk | italština |
| Délka | 103 min |
| Žánr | filmová komedie |
| Předloha | Niccolò Machiavelli: Mandragora |
| Scénář |
Alberto Lattuada Luigi Magni Stefano Strucchi |
| Režie | Alberto Lattuada |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role |
Rosanna Schiaffino Philippe Leroy Jean-Claude Brialy Totò |
| Produkce | Alfredo Bini |
| Hudba | Gino Marinuzzi Jr. |
| Kamera | Tonino Delli Colli |
| Kostýmy | Danilo Donati |
| Střih | Nino Baragli |
| Architekt | Carlo Egidi |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1965 |
| Produkční společnost | Arco Film |
| Distribuce | Titanus Distribuzione |
|
Mandragora na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mandragora (italsky: La Mandragola) je francouzsko-italská koprodukce z roku 1965, kterou režíroval Alberto Lattuada[1] a která je založena na stejnojmenné divadelní hře z 16. století od Niccolòa Machiavelliho.[2] Film byl nominován na Oscara za nejlepší kostýmy.
Děj
Během dlouhého pobytu v Paříži se mladý Callimaco od svého přítele Cammilla Calfucciho dozvídá o kráse Lucrezie, která je již čtyři roky vdaná za bohatého, ale hloupého notáře Nicia Calfucciho, se kterým však nemůže mít děti. Po návratu do Florencie ji poprvé spatří a okamžitě se do ní zamiluje. Pokouší se s ní seznámit a svést ji, ale bez úspěchu.
Aby mu v tom pomohli, zapojuje do intriky kromě svého sluhy Sira také Liguria, jenž má velký vliv na Nicia. Ligurio radí Callimacovi, aby předstíral, že je lékař, a přesvědčil notáře, že jeho žena musí vypít nálev z mandragory, který jí má pomoci s údajnou neplodností (ve skutečnosti je neplodný sám Nicia – tehdejší víra říkala, že pokud muž není impotentní, musí být schopen zplodit dítě). Tento „zázračný“ lék má však jednu kontraindikaci: první muž, který bude mít s ženou pohlavní styk, zemře do osmi dnů na jed mandragory.
Aby se tomu zabránilo a zároveň zachovala čest Nicia, navrhují, aby se Lucrezie tajně spojila s nějakým neznámým „mladíkem z ulice“, který jed vstřebá.
Nicia je přesvědčen, zbývá ale přesvědčit samotnou Lucrezii, která jako zbožná a oddaná žena nikdy nebude souhlasit. V této chvíli zasahují její matka Sostrata a mnich Timoteo, kteří pomocí křesťanské rétoriky – dramaticky důležitý je biblický odkaz na Lota a jeho dcery – přimějí Lucrezii k tomu, aby se „vyléčila“. Té noci se Callimaco převlékne za žebráka a sám manžel ho dopraví do náruče své ženy, která však nebude spokojena pouze s jednorázovým zážitkem, ale bude si přát další opakování.
Obsazení
- Rosanna Schiaffino – Lucrezia
- Philippe Leroy – Callimaco
- Jean-Claude Brialy – Ligurio
- Totò – mnich Timoteo
- Romolo Valli – Messer Nicia
- Nilla Pizzi – Matka
- Armando Bandini – Liguriův sluha
- Pia Fioretti – Francouzka
- Jacques Herlin – kázající mnich
- Donato Castellaneta – muž-žena
- Ugo Attanasio – kouzelník
- Luigi Leoni
- Renato Montalbano
- Mino Bellei – host v hospodě
- Walter Pinelli
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Mandrake (1965 film) na anglické Wikipedii.
- ↑ TULARD, Jean. Guide des films - Intégrale. [s.l.]: Groupe Robert Laffont, 2013. 7067 s. Dostupné online. ISBN 978-2-221-12486-4. (francouzsky) Google-Books-ID: nWocAAAAQBAJ.
- ↑ APRÀ, Adriano. Alberto Lattuada: il cinema e i film. [s.l.]: Marsilio, 2009. 380 s. Dostupné online. ISBN 978-88-317-9777-1. (italsky) Google-Books-ID: u3JAAQAAIAAJ.
Externí odkazy
- Mandragora v Internet Movie Database (anglicky)
- Mandragora v Česko-Slovenské filmové databázi
- Mandragora na Kinoboxu
- Cinema: Virtue Besieged, Time Magazine, 3. června 1966 (anglicky)
