Mahmúd Abbás

Mahmúd Abbás
Mahmúd Abbás (2023)
Mahmúd Abbás (2023)
2. prezident Státu Palestina
Ve funkci:
15. ledna 2005 – současnost
Předchůdce Jásir Arafat (řádný)
Rawhi Fattouh (zastupující)
Stranická příslušnost
Členství Fatah
Rodné jméno محمود رضا عباس
Narození 26. března 1935 (88 let)
Safed
Britský mandát Palestina
Choť Amina Abbás
Děti 3
Sídlo al-Bíra
Alma mater Damašská Univerzita
Ruská univerzita družby národů
Profese politik a právník
Náboženství Sunnitský islám
Ocenění Order of Al-Fakhr (2008)
Řád velké hvězdy Džibutska (2010)
Řád za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly (2011)
Řád Mubáraka Velkého (2013)
Order of the Distinguished Rule of Nishan Izzuddin (2013)
… více na Wikidatech
Commons Mahmoud Abbas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahmúd Abbás (arabsky محمود عباس‎; * 15. listopadu 1935 Safed),[1] známý také jako Abú Mázin (arabsky أَبُو مَازِن‎),[2] je palestinský politik, prezident Státu Palestina a Palestinské národní správy.[3] Mimo jiné je od roku 2004 předsedou Organizace pro osvobození Palestiny. Je členem strany Fatah a v roce 2009 byl zvolen jejím předsedou.

Biografie

Narodil se v Safedu v britské mandátní Palestině. Po vyhlášení státu Izrael 14. května 1948 vypukl ozbrojený konflikt a s rodiči uprchl do Sýrie. Vystudoval právo na univerzitě v Damašku, pokračoval studiem historie v Moskvě, kde obhájil doktorskou práci Sionisté a nacismus, kde popírá holocaust.[4] V 50. letech pracoval v Kataru jako imigrační úředník a setkal se tak s mnoha palestinskými uprchlíky. Vznikla tam za účasti jeho a Jásira Arafata myšlenka založit Národní palestinské osvobozenecké hnutí, dnešní Fatah.

Roku 2003 se stal Abbás premiérem, po smrti Jásira Arafata roku 2004 byl zvolen předsedou OOP a prezidentem palestinské samosprávy, později se mu s militantními palestinskými vůdci podařilo vyjednat pozastavení útoků proti Izraeli.

Abbás je pro svůj umírněný postoj podporován mnohými státy (USA, Izrael, Evropská unie), zvláště v období střetů Hamásu s Fatahem v polovině roku 2007. Abbás sestavil sám vládu nestranických odborníků (nikdo odsud není z Fatahu), a to poté, co pásmo Gazy obsadili ozbrojenci z Hamásu.

Mahmúd Abbás a SSSR

Šéf rumunské depozitury KGB a šéf rumunské tajné služby generál Ion Mihai Pacepa ve svých knihách uvádí, že OOP byl projekt KGB a Mahmúd Abbás byl vycvičen v KGB.[5][6][7] OOP byla desetiletí financována a zásobována ze států socialistického bloku (Semtex z Československé socialistické republiky). Ion Mihai Pacepa, Viktor Suvorov a Stanislav Luněv uvádějí, že za vznikem novodobého islámského terorismu stojí SSSR, jednou z prvních akcí bylo financování a zásobování OOP a vyškolení jeho čelných představitelů včetně Mahmúda Abbáse.[8][9][10] Terorismus SSSR viděl jako efektivnější taktiku oproti standardní vojenské operaci proti státu Izrael, které vždy skončily prohrou. Toto potvrzuje např. Wallace Edward Brand z University of California[6] nebo Marius Laurinavičius, Senior Analyst, EESC ve své práci Do traces of KGB, FSB and GRU lead to Islamic State?[11] Generál KGB Alexandr Sacharovskij řekl: "V dnešním světě, kdy jaderné zbraně mají zastaralou vojenskou sílu, terorismus by se měl stát naší hlavní zbraní."[12]

Vyznamenání

Reference

  1. ↑ Biography of the President. Stránky prezidenta Státu Palestina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-30. 
  2. ↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 100. 
  3. ↑ Current talks ‘last chance’ for just peace with Israel, Palestinian leader tells UN. Organizace spojených národů [online]. 2013-09-26 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ FAIGL, Ladislav. Myslí to Mahmúd Abbás upřímně? [online]. Shekel.cz, 2014-04-30 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ HRÍB, Štefan. Kto môže za Sýriu a čo pomôže?. .týždeň - iný pohľad na spoločnosť [online]. 2015-10-08 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ a b Vatican Facilitates Russia’s Designs on the Middle East [online]. 2015-05-15 [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-16. (anglicky) 
  7. ↑ http://www.nationalreview.com/article/218533/russian-footprints-ion-mihai-pacepa
  8. ↑ Stanislav Luněv. Through the Eyes of the Enemy: The Autobiography of Stanislav Lunev, Regnery Publishing, Inc., 1998. ISBN 0-89526-390-4.
  9. ↑ Viktor Suvorov Inside Soviet Military Intelligence Archivováno 30. 8. 2005 na Wayback Machine., 1984, ISBN 0-02-615510-9.
  10. ↑ Viktor Suvorov Spetsnaz Archivováno 10. 9. 2005 na Wayback Machine., 1987, Hamish Hamilton Ltd, ISBN 0-241-11961-8.
  11. ↑ http://www.eesc.lt/uploads/news/id834/Putins%20Russia%20ENG%20No8.pdf
  12. ↑ Russian Footprints - by Ion Mihai Pacepa, National Review Online, August 24, 2006
  13. ↑ Mahmud Abbas condecoró al Presidente Maduro con la Estrella Palestina (+Fotos+Video) — Venezolana de Televisión. web.archive.org [online]. 2014-05-17 [cit. 2020-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-17. 

Externí odkazy

Zdroj