Viktor Suvorov

Viktor Suvorov
Rodné jméno Владимир Богданович Резун
Narození 20. dubna 1947 (76 let)
Barabash
Alma mater Vojenská akademie ministerstva obrany Ruské federace (do 1974)
Vysoká škola vojenského velitelství v Kyjevě
Tver Military College
Povolání historik, romanopisec, spisovatel, army scout a vojenský historik
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu (do 1978)
Web suvorovrezun.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Suvorov (rusky Виктор Суворов, vlastním jménem Vladimir Bogdanovič Rezun (Владимир Богданович Резун, * 20. dubna 1947) je ruský vojenský historik.

Život

Narodil se ve vesnici Barabaš v rodině vojáka. Po vystudování vojenské univerzity se stal vojenským důstojníkem sovětské zpravodajské služby. Od roku 1970 působil v nomenklatuře Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu. V roce 1974 absolvoval Vojenskou diplomatickou akademii, čtyři roky působil jako kapitán GRU ve Vídni.

Zde přeběhl v roce 1978 k Angličanům a byl přijat do britské zpravodajské služby MI6. V SSSR byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ve svých knihách kritizuje atmosféru a situaci v Sovětském svazu v období okolo II. světové války.

Velkou pozornost vzbudila jeho teorie, že J. V. Stalin chtěl v roce 1941 přepadnout západní Evropu a rozšířit tak sféru vlivu marxismu-leninismu. V knize Poslední republika tento názor rozvádí a dokládá mnoha argumenty. Stejným tématem se zabývá i v knize Den"M".

V knize Stín vítězství hodnotí maršála Žukova jako vojevůdce, který svou velitelskou brutalitou a vojevůdcovskou neschopností způsobil zbytečnou smrt mnoha sovětských vojáků a špatnými rozhodnutími prodloužil II. světovou válku. Zejména kritizuje vystavení svěřených vojáků nebezpečí ozáření při zkoušce sovětské nukleární bomby.

V knize Můj život v Sovětské armádě vzpomíná na přelom let šedesátých a sedmdesátých a popisuje přípravy a částečně průběh sovětské invaze v roce 1968 do Československa.

Sovětskou invazi a likvidaci tzv. pražského jara v roce 1968 popisuje z hlediska velitele sovětského tanku v knize The Liberators. Tato kniha vyšla ve také ve slovenštině pod názvem Oslobodenie.

V knize Specnaz seznamuje čtenáře s málo známými údaji o sovětských elitních jednotkách speciálního nasazení, o jejich výcviku, výzbroji a předpokládaném použití (obdoba známějších comandos či rangers).

Spisovatelova formulační dovednost dává dílům vysokou čtivost. Díla jsou systematicky navazující a při studiu vojenské literatury vhodná díky jinému širšímu úhlu pohledu k porovnání s oficiálnější literaturou.

Historik Karel Durman k spolehlivosti V. Suvorova: „Nejsme si například vůbec jisti, zda údaje Šejny a Rezunova (píšícího pod pseudonymem ‚Suvorov‘) o sovětském velkém vojensko-strategickém pánu ‚Severka‘ nejsou prostě vykonstruovány spojením vlastních zlomkovitých informací s předpoklady západních specialistů“.[1]

Díla vydaná v češtině

  • Kontrola. Přeložil Bruno Solařík. Praha: NV, 2008. 319 s. ISBN 978-80-206-0988-5.
  • Poslední republika: proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku. Díl I. Přeložil Bruno Solařík. Praha: Naše vojsko, 2008. 369 s. ISBN 978-80-206-0912-0.
  • Poslední republika: proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku. Díl II. Přeložil Bruno Solařík. Praha: Naše vojsko, 2008. 417 s. ISBN 978-80-206-0967-0.
  • Poslední republika. Díl III., Porážka. Přeložil Otto Zwettler. Praha: Naše vojsko, 2015. 459 s. ISBN 978-80-206-1544-2.
  • Můj život v sovětské armádě: z osvoboditele dezertérem. Překlad Jaroslava Novotná. Praha: Naše vojsko, 2009. 294 s. ISBN 978-80-206-1075-1.
  • Sebevražda: proč zaútočil Hitler na Sovětský svaz?. Praha: NV, 2009. 394 s. ISBN 978-80-206-1005-8.

Reference

  1. ↑ DURMAN, Karel. Útěk od praporů : Kreml a krize impéria 1964 – 1991. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 531 s. ISBN 80-7184-672-4. S. 8. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj