Měnírna Zelená liška

Měnírna Zelená liška
budova měnírny, pohled od jihu v roce 2023
pohled od jihu v roce 2023
Účel stavby
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekti Václav Běšínský, Jindřich Pollert
Výstavba 1929
Přestavba 1937
Materiál beton
Stavebník Elektrické podniky hlavního města Prahy
Současný majitel PREdistribuce, a.s.
Poloha
Adresa Hanusova 775/3b
140 00 Praha 4 - Michle, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška 268 m n. m.
Souřadnice 50°2′56,13″ s. š., 14°26′44,07″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měnírna Zelená liška v Praze-Michli je funkcionalistická stavba trafostanice a bývalá tramvajová měnírna na adrese Hanusova 775/3b.

Historie

Stavba měnírny se nachází v nejzápadnějším cípu pražské Michle jeden blok od Budějovické ulice v lokalitě Zelená liška, nazvané po zaniklé usedlosti a zájezdním hostinci nacházejícím se v těsném sousedství měnírny. V době výstavby měnírny nesla současná Hanusova ulice název Kostelní, neboť vedla k michelskému kostelu Narození Panny Marie. Tato ulice byla přeťata Severojižní magistrálou a ve své východní větvi dnes nese název Baarova.

Budova tramvajové měnírny byla postavena roku 1929 a opatřena elektrotechnickým zařízením podle plánu Václava Běšínského (1884 Nová Ves u Loun – 1947 Praha).[1] Stavba byla provedena ve funkcionalistickém stylu za účelem trafostanice, rozvodny a měnírny. Na jihozápadní straně se původně tyčily dvě věže. Během 30. let kapacita stanice přestala stačit, a tak byla budova roku 1937 podle plánu Jindřicha Pollerta rozšířena. Stanice byla vybavena dvojicí rotačních měničů a šesti transformátory.[2] Prosklené průčelí budovy vystavěné roku 1937 je orientováno dovnitř do zahrady blízké Michelské vodárenské věže.[3]

29. května 1930 byla uvedena do provozu tramvajová trať Pražského povstání/Vozovna Pankrác (tehdy Soudní náměstí, dnes náměstí Hrdinů) – Kačerov, vedená odsud ve stopě dnešní Severojižní magistrály (ulice 5. května, tehdy ulice U pankrácké vozovny) až po křižovatku ulic Na Pankráci, Na Strži a Budějovická, následně vedená po Budějovické ulici (silnici) kolem tehdy vznikajícího (1930-38) funkcionalistického sídliště Zelená liška. Trať se na Budějovickém náměstí (v místě dnešního severního vstupu do metra Budějovická) dělila do dvou větví: první vedoucí Jihlavskou ulicí do obratiště v lokalitě U smyčky ve stopě současné Severojižní magistrály severně od výstupu stanice metra Kačerov; druhá vedoucí ulicí Antala Staška (tehdy U krčské vodárny II.) s úvraťovým ukončením na křižovatce s ulicí Na strži blízko usedlosti Ryšánky.[4]

Tramvajová trať byla v úseku za Budějovickým náměstím zrušena 19. října 1970 pro souběh se Severojižní magistrálou, posléze 9. května 1974 od Vozovny Pankrác k Budějovickému náměstí pro nahrazení nově vybudovaným metrem C.[5] Po trati zůstaly na Budějovické ulici na další desetiletí zřetelné střední pásy využívané dosud zčásti pro parkování automobilů. Takto pozbyla rozvodna své funkce tramvajové měnírny.

Stavba s pozemkem je ve vlastnictví PREdistribuce, a.s. Navzdory své nesporné architektonické hodnotě i charakteru industriálního dědictví není vedena jako kulturní památka.

Pamětní deska umístěná u vchodu do měnírny upomíná Antonína Kopáčka, který zde padl během květnových bojů roku 1945.

Galerie

  • pohled od západu
    pohled od západu
  • pohled od jihovýchodu
    pohled od jihovýchodu
  • pamětní deska Antonína Kopáčka
    pamětní deska Antonína Kopáčka
  • pohled od východu
    pohled od východu

Reference

  1. ↑ Biografický slovník českých zemí - BĚŠÍNSKÝ Václav 1884–1947 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Památkový katalog - trafostanice tramvajová měnírna Michle [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ BĚŠÍNSKÝ, Václav; POLLERT, Jindřich. Stavební plán usměrňovací stanice v Praze "Michli" ; Plán adaptace usměrňovací stanice EP. hl. m. Prahy v Michli čp. 775.. Praha: EP. hl. m. Prahy, 1929, 1937. Dostupné online. 
  4. ↑ Orientační plán Prahy 1938 [online]. IPR Praha [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pozůstatky tratě v Budějovické ulici [online]. www.prazsketramvaje.cz [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj