Budějovické náměstí

Budějovické náměstí
Zástavba na bývalém Budějovickém náměstí při pohledu z Úřadu městské části Praha 4
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 4
Čtvrť	Krč, Michle
Poloha	50°2′43,08″ s. š., 14°26′54,96″ v. d.
Historie
Denominace	1941
Datum zániku	1983
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budějovické náměstí je někdejší název prostranství v Praze 4 na křižovatce ulic Olbrachtova, Vyskočilova a Budějovická, u severozápadního východu dnešní stanice metra Budějovická. Oficiálně tento název platil v letech 1941–1983.^[1] V průběhu osmdesátých let 20. století byl prostor zastavěn a ztratil charakter náměstí.

Díky dobré dopravní obslužnosti a velké občanské vybavenosti (poliklinika či obchodní dům DBK) se z Budějovického náměstí stalo přirozené centrum s širokým akčním radiem.

Historie

V roce 1922 byly dosavadní samosprávné obce Nusle (jako bezmála šedesátitisícové město), Michle a Krč jako katastrální celky připojeny k Praze jako součást Praha XIV. Tehdy zanikl i Nuselský okres, zahrnující toto území. V tomto období vzrůstala privátní i družstevní bytová výstavba, zakládaly se průmyslové podniky (Jawa Janeček-Wanderer aj.) a byla zavedena městská hromadná doprava. Počet obyvatel se výrazně zvýšil.

Za protektorátu oblast stagnovala. Poválečné období s sebou přineslo řadu změn, po roce 1945 vznikla na místě náměstí Hasičská zbrojnice s vysokou dřevěnou věží. Po roce 1948 došlo k řadě reorganizací správního uspořádání s obvodem Praha XIV-Nusle. Zákonem č. 65 z roku 1960 vznikl obvod Praha 4, do něhož byla oblast zahrnuta (část Nuslí, domy přiléhající z východu k bastionům Vyšehradu a Nuselské údolí, připadla Praze 2).

V letech 1957–1964 v okolí vzniklo první panelové sídliště Herálecká, Antala Staška, následovala sídliště Pankrác I., II., III., sídliště Michelská a sídliště v Horní Krči.

Doprava

Těžištěm celého náměstí je stanice metra linky C Budějovická. Od ní vyjíždějí autobusové linky pražské MHD i regionální linky, které obsluhují zejména jižní okolí Prahy. Důležitý je také dopravní vztah k nedalekému BB Centru. Nedostačující kapacitu stávajících linek MHD vyřešili nájemci centra zřízením bezplatné kyvadlové dopravy.

Historie tramvajové trati

Roku 1930 byl zahájen provoz na tramvajové trati od pankrácké vozovny na Kačerov (trať byla vedena zhruba dnešními ulicemi 5. května, Hvězdova, Budějovická a Jihlavská ke smyčce na Kačerově). V roce 1938 se u křižovatky Budějovické ulice s Olbrachtovou se připojila novostavba tramvajové tratě na Ryšánku. V roce 1952 zahájila provoz smyčka (poblíž známé hospody Na Lísku) na Budějovickém náměstí, která měla odlehčit provozu na koncových úsecích.

26. září 1970 byl v důsledku výstavby Severojižní magistrály zastaven provoz od pankrácké vozovny ulicí 5. května a trať byla přeložena do ulice Na Pankráci a Na Veselí, navazující na ulici Nad Nuslemi, kde byla zřízena nová výstupní konečná stanice. 19. října 1970 byla s ohledem na výstavbu metra zrušena tramvajová trať od Budějovického náměstí na Kačerov a zároveň byl přerušen provoz na Ryšánku. Tramvajový provoz byl zkrácen do smyčky na Budějovickém náměstí. V roce 1974 pak byla trať v důsledku zprovoznění první linky pražského metra v úseku Na Veselí – Budějovické náměstí zcela zrušena. Od června 2021 jezdí však po nové části trati od Nuslí tramvaj č. 19 přes novou stanici Kotorská do nové konečné stanice u metra C v ulici Na Pankráci (Hvězdově).

Obnova tramvajového provozu je málo pravděpodobná, zvláště její vedení ulicí Antala Staška (tato ulice byla v roce 2007 zásadně přestavěna). Existují sice záměry na vybudování trati v trase Lihovar (Smíchov) – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání,^[2][3] ale o této variantě se uvažuje již přes 30 let a nikdy se nedostala dále než do stádia předběžných úvah. V ulici Na Strži, Jeremenkově ulici i v Olbrachtově ulici je však nadále zachován středový pás zeleně jako prostorová rezerva pro možnou budoucí pokládku tramvajových kolejí. Podle nového územního plánu by mělo dojít k prodloužení trati z Pankráce na křižovatku ulic Budějovické, Olbrachtovy a Vyskočilovy a zde by se měla dělit na dvě větve:jedna směrem Vyskočilovy ulice k Michelské plynárně a Nuselské třídě, druhá směrem Olbrachtovy ulice do Dvorců u Žlutých lázní v Podolí^[4].

Historie stanice metra

První plány pro podzemní tramvaj s výstavbou tunelů na Pankrácké pláni vůbec nepočítaly, tunelová část měla končit pár desítek metrů za nuselským mostem a oblast Budějovické tak měla být obsloužena tramvají na běžném povrchovém tělese. Změna nastala až po přehodnocení projektu, kdy se rozhodlo o stavbě metra bez „tramvajového“ mezikroku. I přesto nemuselo být metro na Budějovické vůbec jisté. Rozhodujícím faktorem totiž bylo nalezení vhodného pozemku pro stavbu depa, přičemž kačerovská varianta byla uvažovaná až mezi posledními. Nejprve se totiž počítalo s výstavbou v oblasti nádraží Praha-Krč (společně s původními plány na umístění sídliště Jižní Město do katastru Písnice), v tom případě by se první provozní úsek trasy metra C Budějovickému náměstí vyhnul a z Pankráce by zamířil přímo na jih, do oblasti Ryšánky a Dolní Krče.

Nejviditelnější změnou, které v terénu metro přineslo, bylo vytěžení stavební jámy pro hloubenou stanici, jež poté už nebyla zasypána v původní výši. Přes tuto jámu vznikly dva nové mosty (ulice Antala Staška a Olbrachtova); ty jsou dnes již málo viditelné, neboť např. u jižního mostu došlo při stavbě DBK a budovy ústředí České spořitelny k navýšení terénu na úroveň vozovky.

Zajímavosti

• V rámci programu přiblížení prostoru někdejšího náměstí lidem se zde od roku 2004 pořádá slavnost zvaná Budějáles, jejíž organizaci zajišťují zejména žáci a studenti z blízkých školských zařízení (například nedaleké Gymnázium Budějovická). Součástí Budějálesu bývají hudební produkce, trhy a jiný stylový program.
• Někdejší podobu tohoto místa také vizuálně zachytil český hraný film Tam na konečné z roku 1957^[5], který se odehrává v domě u někdejší tramvajové smyčky "Na lísku".

Stavby

• Dům bytové kultury (1981)
• Budova ústředí České spořitelny (1996)
• Poliklinika Budějovická (1983) – dnes vlastněná spol. Medicon a.s.; od r. 2010 v nové budově přistavěné k původní hlavní budově polikliniky (dnes ÚMČ P4)
• Úřad městské části Praha 4 - ve zrekonstruované a přistavěné bývalé hlavní budově polikliniky
• ČS Olbrachtova – stavěno od roku 1988 jako hotel, z velkého projektu postavena jen současná část, převzato ČS a dokončeno 1995, 22 podlaží, kovový obklad
• ČS Budějovická – výšková budova stavěna 1992–1994 (arch. Pavla Kordovská), obklad z leštěného kamene
• ČS Poláčkova – budova asi z r. 1999 s půdorysem ve tvaru E, obklad keramický
• Nákupní centrum Budějovická (1996) – bezbariérově přístupné obchodní centrum o dvou podlažích s parkovištěm na střeše
• Raiffeisen Bank (2003) – nad severozápadním výstupem z metra
• Budějovická alej (2005) – administrativně obchodní budova při ul. Antala Staška
• Trianon (2009) – na nároží ulic Budějovická a Vyskočilova, finální stavba urbanistické koncepce prostranství na místě bývalé tramvajové smyčky
• Tetris Office Building (2013) – na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská
• Hotel ILF – na nároží ulic Budějovická a Sedlčanská, mezi Tetris Office Building a Trianonem
• ZŠ Poláčkova – v ulici Poláčkova, naproti ČS Poláčkova

Fotogalerie

• 
  Dům bytové kultury
• 
  Dům bytové kultury
• 
  Dům bytové kultury a podzemní koridor
• 
  První stavba České spořitelny (Olbrachtova)
• 
  Druhá stavba České spořitelny (Budějovická)
• 
  Budova Raiffeisen Bank (přezdívaná „Bazén“)
• 

Odkazy

Reference

Související články

• Budějovická
• Zelená liška
• Nuselský (Krčský) hřbitov
• Pankrácké náměstí
• Kačerov
• Ryšánka
• Dům bytové kultury

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Budějovické náměstí na Wikimedia Commons
• Historie tramvajové trati

Zdroj