Míra je základním pojmem teorie míry. Z neformálního hlediska je míra zobecněním pojmů velikosti (délky, obsahu, objemu, případně i počtu). Míra je zvolený způsob, jakým se měří množiny. Mírou množiny se rozumí již konkrétní výsledek (číslo) přiřazený (naměřený) konkrétní množině tímto způsobem.
Přesná definice
Mějme měřitelný prostor
. Množinovou funkci
nazveme mírou, jestliže splňuje:
- Míra prázdné množiny je nulová:
.
- Míra je vždy nezáporná:
- σ-aditivita: Pro libovolnou spočetnou posloupnost po dvou disjunktních množin
platí
Trojici
pak nazýváme prostor s mírou.
Vlastnosti míry

- Pro posloupnost množin
platí:
- Pro posloupnost podmnožin
platí:
- Naopak pro posloupnost nadmnožin:
pokud
pak platí:
Příklady měr
-
Diracova míra
: Nechť X je neprázdná množina a a její prvek. Diracova míra
je definována na σ-algebře P(X) všech podmnožin množiny X předpisem:
Odkazy
Literatura
- Walter Rudin, Analýza v reálném a komplexním oboru
- J. Lukeš, J. Malý: Míra a integrál (Measure and integral), skripta MFF
Související články
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-02-21 23:12:11
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Míra (matematika))
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.