Lumír Březovský
| Lumír Březovský | |
|---|---|
 Lumír Březovský v uniformě Cizinecké legie (1914)
| |
| Narození |
24. října 1898 Praha-Libeň  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
11. prosince 1914 (ve věku 16 let) Louvois u Remeše  Francie
|
| Civilní činnost | číšník |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | vojín |
| Doba služby | 1914 |
| Sloužil | Francouzská cizinecká legie |
| Složka | pěchota |
| Jednotka | rota Nazdar |
| Války | první světová válka |
Vojín Lumír Josef Březovský, (24. října 1898 Praha-Libeň – 11. prosince 1914[1]Louvois u Remeše) byl český voják, člen pařížského Sokola, příslušník dobrovolnické roty Nazdar v rámci francouzské Cizinecké legie během první světové války ve Francii, nejmladší člen jednotky. V prosinci 1914 zahynul na západní frontě, čímž se stal prvním padlým roty a zároveň také nejmladším padlým vojákem za celou válku v československých legiích.
Život
Mládí
Narodil v pražské Libni, mládí prožil u babičky v Klokočné u Říčan. jeho otec Emanuel Březovský (1871–1940) se živil jako hostinský ve Velkopopovické pivnici ve Vršovicích.[2] roku 1912 syna poslal k vyučení číšníkem do Paříže, kde Lumír pracoval v restauraci českého majitele v ulici rue d’Argenteuil. Zde se zapojil také do aktivit pařížského Sokola.
Rota Nazdar
Dne 28. července 1914, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Březovský se rozhodl nevrátit se do vlasti a bojovat za nenáviděné Rakousko a mezi prvními se s ostatními, zejména pařížskými Čechy, přihlásil do roty Nazdar. Ta vznikla 31. srpna 1914 v rámci Cizinecké legie z iniciativy zástupců francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost. O vznik jednotky se zasadili zejména malíř František Kupka, Ernest Denis a jeho zeť a pozdější první československý důstojník Václav Dostal, opírající se o myšlenku vzniku samostatného Československa prosazovanou exilovou skupinou Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika.
Frontové nasazení
K bojovému nasazení byla rota Nazdar odeslána v říjnu 1914 do kraje Champagne poblíž Remeše. Březovský je uváděn jako jeden z nejpříkladnějších vojáků, v rotě byl známým benjamínkem, nejmladším bojujícím v celé jednotce. Spřátelil se zde mj. s Karlem Bezdíčkem, praporečníkem roty Nazdar, či náčelníkem pařížského Sokola Josefem Pultrem.
Začátkem listopadu byl Březovský zařazen k noční hlídce v lesíku u Les Marquises v departementu Champagne. Zde byl předsunutou německou hlídkou těžce postřelen a přesunut do lazaretu v Louvois nedaleko Remeše. Zde na následky zranění 12. prosince 1914 v 16 letech zemřel. Pohřben byl na jednom ze zdejších vojenských hřbitovů za účasti svých druhů.
Po smrti
Jeho úmrtí vzbudilo v celé rotě velkou pozornost, neboť byl prvním padlým československým legionářem od vzniku útvaru. Druhým padlým se pak stal 15. března 1915 František Fric,[3] v předzvěsti blížící se a pro rotu Nazdar devastující bitvy u Arrasu na jaře 1915.
V roce 1933 bylo jeho tělo exhumováno, zpopelněno a urna s jeho ostatky letecky transportována do Československa, kde byla uložena do Památníku osvobození.na Vítkově.[4] V Klokočné bylo jeho jméno uvedeno na pomníku padlým v první světové válce. Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči, Březovského.[5] Ostatky byly z Vítkova později přemístěny do rodinného hrobu na Vršovickém hřbitově.[6]
Po roce 2000 mu byla na návsi v Klokočné odhalena pamětní deska.
Odkazy
Reference
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Kartotéka francouzských legionářů. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Pouť do Francie. www.csol.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-12.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Lumír Březovský, mladistvý hrdina. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Názvy ulic včera a dnes. www.bubenec.eu [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Soubor:Brezovsky Lumir hrob.jpg – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
