Ladislav Preininger

Plk. Ladislav Preininger
Narození 2. července1895
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. října 1941
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Národnost česká
Vzdělání vojenské vysokoškolské
Alma mater Vysoká škola válečná
Povolání voják, pedagog, spisovatel
Zaměstnavatel Československá armáda
Choť Natálie Preiningerová
Děti Milena Freimanová
Příbuzní vnučky Anna Freimanová a Veronika Freimanová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ladislav Preininger jako příslušník roty Nazdar (1914/1915)
Ladislav Preininger v první světové válce

Plukovník Ladislav Preininger (2. července 1895 Královské Vinohrady – 1. října 1941[1]Ruzyně) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Mládí a první světová válka

Ladislav Preininger se narodil 2. července 1895 na Královských Vinohradech v rodině knihtiskaře, na kterého se také u svého otce vyučil. V roce 1913 odjel na obchodní zkušenou nejprve do Vídně a poté do Paříže, kde se vzdělával v umělecko-průmyslových kurzech. Zde ho také zastihlo vypuknutí první světové války. Přihlásil se do Roty Nazdar a už od roku 1914 bojoval na německé frontě. V květnu 1915 byl těžce raněn u Arrasu. Po rekonvalescenci byl převelen do severní Afriky (Alžírsko), na vlastní žádost se ale vrátil do bojů. V roce 1917 bojoval na Soluňské frontě, po onemocnění malárií musel být opět hospitalizován. Poté se vrátil do Francie a u Cognacu vstoupil do Československých legií. Bojoval na několika bojištích, do Československa se vrátil přes Itálii v lednu 1919.

Vojenská kariéra mezi světovými válkami

Brzy po návratu do Československa se Ladislav Preininger zúčastnil na pozici pobočníka velitele praporu Sedmidenní války o Těšínsko, poté krátce velel četě Hradní stráže. Mezi květnem a zářím 1919 se zúčastnil jako velitel roty bojů proti Maďarům, během kterého dosáhl hodnosti poručíka, následně se vzdělával na pěchotní důstojnické škole ve Francii. Po návratu v červenci 1920 působil jako instruktor na Vojenské akademii v Hranicích a dále jako velitel roty v Terezíně. Mezi lety 1925 a 1927 studoval na Vysoké škole válečné v Praze, do roku 1934 již v hodnosti štábního kapitána sloužil jako pobočník náčelníka francouzské vojenské mise generála Louise Fauchera. Mezi lety 1934 a 1936 vyučoval francouzštinu na Vysoké škole válečné, poté postupně sloužil v Jaroměři, Milovicích, Vyškově a Kolíně. Po vyhlášení mobilizace v roce 1938 byl převelen do Košic, kde působil ve funkci náčelníka štábu. V říjnu 1938 se vrátil do Milovic, kde sloužil až do rozpuštění armády po německé okupaci.

Protinacistický odboj

V září 1939 nastoupil Ladislav Preininger na post odborového rady na Ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Bezprostředně po německé okupaci vstoupil do odbojové organizace Obrana národa a stal se členem jejího ústředního vedení. Vzhledem ke svému předválečnému členství v Sokole se stal i spojkou na sokolský odboj. Dne 30. července 1940 byl zatčen gestapem ve svém bytě v Nuslích. Vězněn byl v pankrácké věznici, dne 1. října 1941 byl stanným soudem odsouzen k smrti a téhož dne zastřelen v ruzyňských kasárnách.

Publikační činnost

Ladislav Preininger je autorem nebo spoluautorem knih s tematikou bojů první světové války:

  • Marocká divise a česká účast v jejích řadách ve světové válce (1929)
  • Československá legie ve Francii (1930)
  • Přísaha - Deník legionáře Ladislava Preiningera (2016, spoluautorkou dcera Milena Freimanová)

Rodina

Dcerou Ladislava Preiningera je kunsthistorička Milena Freimanová, jejímž manželem byl režisér Přemysl Freiman. Vnučkami Ladislava Preiningera a dcerami Mileny Freimanové jsou teatroložka a disidentka Anna Freimanová a herečka Veronika Freimanová.

Ocenění

Vyznamenání

Posmrtná ocenění

  • V roce 2014 přijal Prapor zabezpečení AČR ve Vyškově čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera[2]

Odkazy

Literatura

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 237-238. 

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Nusle, sign. NUS Z5, s. 88
  2. ↑ Petr Třeštík - Prapor zabezpečení uctil památku plukovníka Ladislava Preiningera v Praze (článek na stránkách Vojenské akademie Vyškov (2018)

Externí odkazy

Zdroj