Ludmila Benigna Kavková z Říčan

Lidmila Kateřina Benigna Kavková z Říčan
Narození 1615
Úmrtí 1672 (ve věku 56–57 let)
Choť František Matyáš Karel ze Šternberka
Děti Ignác Karel ze Šternberka
Václav Vojtěch ze Šternberka
Marie Maxmiliána ze Šternberka
Jan Norbert ze Šternberka[1]
Rodiče Jan Kavka z Říčan[1] a Benigna Popelovna z Lobkovic[1]
Rod Šternberkové
Znak Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lidmila Kateřina Benigna Kavková z Říčan (německy Ludmilla Katherina Benigna Kawka, † 1672) byla česká šlechtična z rodu Kavků z Říčan, provdaná ze Šternberka.

Život

Narodila se jako dcera Jana mladšího Kavky z Říčan a jeho manželky Benigny Popelovna z Lobkovic, dcery Ladislava II. Popela z Lobkovic a Johany Berkové z Dubé a Lipé.

Lidmila Benigna byla provdaná za Františka Karla Matyáše ze Šternberka (26. září 1612 – 9. srpna 1648, Praha), který zemřel v Praze zasažen kulkou během švédské okupace Malé Strany. O výchovu svých nezletilých dětí po jeho smrti se starala ovdovělá Lidmila Benigna, jež svěřila vzdělání synů jezuitům. V souvislosti se zabitím otce byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat, jako ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při vpádu Švédů..

Jako dědický podíl převzala panství Petrovice u Rakovníka s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých.

V roce 1659 nechala na památku svého manžela na vrchu Stráž severně od centra města Horažďovice vybudovat poutní místo s Loretou, Kalvárií a Božím hrobem. Na zakoupeném pozemku nechala postavit jednu z nejstarších českých Loret v Čechách. Kaple byla obklopena ambity a centrální rohovou niku zdobila barokní plastika Černé Panny Marie. Duchovní správu zde zajišťoval kněz z Malého Boru, který měl povinnost vykonávat bohoslužby každou sobotu a ve všechny mariánské svátky. Roku 1691 žádali Šternberkové postoupení příslušného pozemku od města pro stavbu Božího hrobu a Kalvárie, ale záměr vybudovat zde poutní místo se nikdy neuskutečnil. Santa Casa byla uzavřena roku 1787 a poté byla přestavěna na obytný dům.[2]

Osobnost

Lidmila Benigna je popisována jako pozoruhodná a velmi vzdělaná žena své doby, horlivá stoupenkyně věd, která si dopisovala s učenci své doby, které často předčila čistotou a elegantním stylem své latiny. Jako česká vlastenka vložila značný kapitál u Českého bratrstva Panny Marie při novoměstské jezuitské koleji a použila ho na podporu upadající české národní literatury. Z tohoto základu vznikl Svatováclavský spolek, později hojně zmiňovaný v českých literárních dějinách.

Manželství a potomstvo

Z jejího manželství s Františkem Karlem ze Šternberka se narodilo celkem sedm dětí, jen některé z nich se však dožily dospělosti:

Reference

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.

Externí odkazy

  • BLKÖ:Sternberg, Ludmilla Benigna – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (německy) 

Zdroj