Lotyšské letectvo

Gaisa spēki
(Vzdušné síly)
Emblém Lotyšského letectva
Emblém Lotyšského letectva
Země LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Vznik 1918
Typ letectvo
Velikost 251 příslušníků
Motto Visu par Latviju
(Vše pro Lotyšsko)
Nadřazené jednotky Lotyšské národní ozbrojené síly
Účast
Války lotyšská osvobozenecká válka
Insignie
Znak
Vrtulníky
Víceúčelové Mil Mi-17

Lotyšské letectvo (lotyšsky Latvijas Gaisa spēki) je označení pro vzdušnou složku ozbrojených sil Lotyšska, která zajišťuje kontrolu a obranu vzdušného prostoru státu, zajišťuje bojovou a mobilizační připravenost jednotek, pomáhá při mimořádných událostech, požárech a záchranných akcích, podílí se na likvidaci následků těchto událostí, jakož i na pátracích a záchranných akcích po osobách a jiných objektech, plní úkoly letecké dopravy a připravuje vojenský personál pro účast v mezinárodních operacích.[1]

V současné době je protivzdušná obrana země zajišťována dalšími členskými státy NATO v rámci programu Baltic Air Policing.

Historie

Meziválečné období

Lotyšské letectvo bylo poprvé založeno 7. června 1919 jakožto Lotyšská armádní letecká skupina, později Lotyšský letecký pluk, který působil až do okupace Lotyšska v roce 1940.

Po roce 1991

Lotyšské letectvo bylo po rozpadu Sovětského svazu obnoveno 24. února 1992 původně jako Správa letectva a protivzdušné obrany, v červnu 1992 byla zřízena letecká základna Spilves v Rize, kam se přesunulo šest víceúčelových letadel An-2 a čtyři vrtulníky Mi-2.[1] V srpnu 1994 se hlavní základnou letectva stalo letiště Lielvārde, které bylo uvolněno ozbrojenými silami Ruské federace, zároveň byla k letectvu převedena také letiště Jēkabpils a Tukums.[1] V roce 1999 ze služby odešel poslední voják základní služby, a letectvo se tak stalo plně profesionální.[1]

Lotyšský Mil Mi-17A

Země v létě 2022 darovala Ukrajině mj. dva vrtulníky Mi-2, dva Mi-17 nebo přenosné raketové komplety FIM-92 Stinger.[2] Jako náhradu Lotyšské letectvo obdrželo čtyři vrtulníky Sikorsky UH-60 Black,[3] zároveň zakoupilo čtyři vrtulníky MD530F s plánovaným dodáním v letech 2026-2027.[4]

V březnu 2024 se kvůli modernizaci letecké základny Ämari v Estonsku přesunulo do Lielvārde pět letounů Eurofigher německého letectva, čímž se Lotyšsko stalo poslední zemí z Pobaltí, odkud operovala letectva zemí NATO v rámci programu Baltic Air Policing.[5]

Přehled letecké techniky

Název Původ Fotografie Množství[6] Určení
Vrtulníky
Mil Mi-17 RuskoRusko Rusko 4 víceúčelový vrtulník

/ pátrání a záchrana

Sikorsky UH-60 Black Hawk Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 3+1 objednán.[6] užitkový vrtulník
AgustaWestland AW109 ItálieItálie Itálie 2[zdroj?]
Letadla
An–2 “Colt” Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 4[zdroj?] víceúčelový letoun
L-410 Turbolet ČeskoČesko Česko 2[zdroj?] dopravní a transportní letoun

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Force aérienne lettonne na francouzské Wikipedii a Latvijas Gaisa spēki na lotyšské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d CIGANOVS, Juris. Latvijas Republikas Gaisa spēki. Nacionālās enciklopēdija [online]. 2023-02-22 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  2. ↑ Latvia donates helicopters and howitzers to Ukraine. LSM+ [online]. Latvijas Sabiedriskie Mediji, 2022-08-15 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ HADLEY, Greg. Brown Visits Baltics with Focus on Air Policing Mission. Air & Space Forces Magazine [online]. 2022-12-22 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ MD530F for Latvian Air Force. Scramble.nl [online]. 2023-10-01 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Latvian Air Base becomes third NATO Air Policing base in the Baltic Sea region. Allied Air Command [online]. NATO, 2024-03-02 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HOYLE, Craig. World Air Forces 2025. FlightGlobal [online]. [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj