Lomec (poutní místo)

Poutní místo Lomec
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°5′44″ s. š., 14°11′14″ v. d.
Poutní místo Lomec
Poutní místo Lomec
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní místo Lomec je na vrchu Lomec (552 m n. m.) v katastrálním území Nestanice, na území obce Libějovice, v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji.[1]

Historie

Slovanské mohyly

Pod vrcholem zdejšího kopce objevena řada slovanských mohyl, které pocházejí zřejmě z 6.–9. století našeho letopočtu. Zdejší pohřebiště patří mezi nejzachovalejší tohoto druhu v Čechách a je řazeno mezi jedno z největších na jihu Čech. Koncem 19. století prozkoumal dvě zdejší mohyly Jan Nepomuk Woldřich. V roce 1925 zde byl Archeologickým ústavem v Praze proveden průzkum. Mohylník je památkově chráněn od roku 1958. V roce 1963 byl prohlášen za kulturní památku.[2]

Původ názvu

Název Lomec pochází ze 14. století. Je odvozen od nedalekého lomu, podle něhož byl pojmenován rulový vrch o nadmořské výšce 552 m, na kterém se dnešní kostel nachází. Vytěžený kámen byl mimo jiné použit právě na stavbu kostela

Pouť na Lomci, nedatováno, autor neznámy

Historie poutního místa

Panství Libějovice a celý okolní kraj včetně Lomce, patřily postupně Malovcům (1352–1557), poté Rožmberkům (1557–1610), Janu hraběti Zrinskému (1610–1612), Švamberkům (1612–1621), Buquoyům (1621–1801) a Schwarzenberkům (1801–1924).

Zprvu na Lomci sídlili poustevníci – Ivanité; během vlády Josefa II. bylo jejich působení na Lomci zrušeno.[3]

V letech 1692 až 1704 zde Filip Emanuel Buquoy nechal postavit kostel Jména Panny Marie.

V letech 1709-1710 zde nechal Albert Buquoy postavit lovecký zámeček; v roce 1801 jej koupili Schwarzenbergové. Sloužil též jako jako fara a škola. V objektu je od roku 1971, díky iniciativě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka,[4] které zde provozují poutní dům.[5]

Kulturní památky

Zvonice

Nedaleko kláštera stojí věž zvonice se třemi zvony. První zvon pochází ze Svaté Hory z roku 1661, po válečných rekvizicích se zde žádné původní zvony nezachovaly. Dva další zvony z Německa byl nově odlity a posvěceny roku 1974.

Zajímavosti

Osobnosti

Lomec byl velmi lákavým a oblíbeným místem pro libějovickou vrchnost, kostel navštěvovali například Adolf Josef ze Schwarzenbergu s manželkou Idou nebo spisovatel Julius Zeyer, který přicházel vždy během svého pobytu ve Vodňanech. Místo jej inspirovalo k povídce Mariánská zahrada, napsané ve Vodňanech. Cesta, kterou sem přicházel, od té doby nese název Zeyerova stezka.[4]

  • Zvonice
    Zvonice
  • Poutní areál
    Poutní areál
  • Křížová cesta
    Křížová cesta
  • Lípa Naděje
    Lípa Naděje

Odkazy

Reference

  1. ↑ LOMEC. www.lomec.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ mohylník - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dějiny a paměti Lomce. Městské muzeum a galerie Vodňany [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠIPANOVÁ, Mlada. Lomec: poutní mariánské místo na jihu Čech. 2. vydání. Lomec: Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, 2014. 121 stran. ISBN 978-80-270-7627-7
  5. ↑ LOMEC. www.lomec.cz [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Dílo dvorního malíře Ferdinanda Runka. castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ RUNK, Ferdinand; HAVLOVÁ, Mája. Krajinář Ferdinand Runk: 1764 - 1834. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Národní Památkový Ústav 159 s. (Monumenta). ISBN 978-80-87890-03-5. 

Související články

Externí odkazy

  • Průvodce Lomec ve Wikicestách

Zdroj