Lokomotiva 200.0

Parní lokomotivy 200.001 - 003
Lokomotivy č. 1 a 3 ALB (ČSD 200.002 a 200.003) před remízou v Hustopečích, před rokem 1920
Lokomotivy č. 1 a 3 ALB (ČSD 200.002 a 200.003) před remízou v Hustopečích, před rokem 1920
Základní údaje
Výrobce Krauss Linec, VNM
Výroba v letech 1883 - 1911
Počet vyrobených kusů 3
Provozovatel Ö.L.E.B., A.L.B., KFNB, KkStB, ČSD
Období provozu 1883-1950
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 16 500 – 18 000 kg
Adhezní hmotnost 15 000 – 16 000 kg
Minimální poloměr
projížděných oblouků		 40 m
Celkový rozvor 1 800 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu B m2t
Trvalý výkon 100-160 k / 75-117 kW
Maximální povolená rychlost 35 - 38 km/h
Počet kouřovek/žárnic 99 - 111
Počet válců 2
Průměry válců 260 mm
Zdvih pístů 400 mm
Typ rozvodu Allan-Trick
Průměr spřažených dvojkolí 800 / 930 mm
Výhřevná plocha topeniště 2,5 – 3,8 m²
Výhřevná plocha celková 35,0 – 42,5 m²
Plocha roštu 0,53 – 0,85 m²
Lokomotivní brzda ruční, později jednoduchá ssací
Zásoba uhlí 1,0 – 1,1 m³
Zásoba vody 2,3 – 2,4 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tendrové lokomotivy 200.0 byly nejmenšími normálněrozchodnými parními lokomotivami, provozovanými na veřejných tratích v Česku s číselným označením podle systému Vojtěcha Kryšpína. U ČSD řada zahrnula tři rozdílné stroje pořízené původními majiteli pro nenáročné lokální dráhy. Čtvrtá lokomotiva svými parametry sice odpovídá přiřazení k řadě 200.0, v provozu ale toto označení dle všeho nenesla.

Byly to lehké dvounápravové lokomotivy s vnitřním rámem, s nápravovým tlakem jen 7 až 9 tun. Kotel o nízkém výkonu s provozním tlakem max. 12 atmosfér zásoboval mokrou parou dvojčitý parní stroj s plochými šoupátky. Rozvod byl výstředníkový vně rámu, ojnicí byla poháněna druhá spřažená náprava.[1][2]

Lokomotivy převzaté ČSD

Lokomotiva dráhy Olomouc - Čelechovice na Hané (ÖLEG B112, KrLi 1404/84). Později kkStB 83.23, ČSD 200.001

Lokomotiva 200.001 pocházela z dodávky šesti strojů, které si u lokomotivky Krauss z Lince objednala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) pro svoje lokálky Nové Sedlo - Loket a Olomouc - Čelechovice. Dodány byly mezi lety 1883-1884, označeny řadou B s čísly 109-114. Při postátnění společnosti roku 1908 dostaly u Státních drah kkStB řadové označení 83.21-26. K ČSD z nich přešly už jenom tři[pozn. 1], přeznačení se dočkala jediná, původní B 112 (kkStB 83.23), posunující v dnešní stanici Kořenov. Zrušena a odprodána do cukrovaru Zborovice byla roku 1926.[4][2][3]

Firma Krauss dodala roku 1894 Hustopečské místní dráze (ALB) pro její sedmikilometrovou přípojnou lokální trať dvě malé dvojspřežní lokomotivy. Obdržely tu čísla 1 a 2 a jména "AUSPITZ" ("Hustopeče") a „THERESE". V letech 1900-1909, kdy dopravu pro vlastníka zajišťovaly KFNB a poté KkStB, byly vedeny pod řadou IX. Stroj č.2 byl po roce 1906 odprodán na vlečku. Lokomotivu č.1 ČSD převzaly spolu s provozováním trati roku 1926 a s označením 200.002 ji ponechaly na zdejší lokálce. Zrušena a odprodána na vlečku byla až Německými dráhami po odstoupení území Říši v roce 1939.

Když pro státní dráhy nerentabilní provoz na hustopečské lokálce roku 1909 převzalo samo město Hustopeče, a pro posílení dopravy zakoupilo roku 1911 ještě jednu lokomotivu. Dostala číslo 3 a opět jméno „THERESE". U ČSD po roce 1926 nesla číslo 200.003, pod DRB jezdila jako 98 8001. V roce 1950 byla odprodána do Žieleziarní Podbrezová.[5][2]

Parní lokomotiva „DOLNÍ CETNO"
Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" (Krauss v.č. 3625/1897) u kavárny v areálu bývalé zastávky Litoměřice město, 2024
Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" (Krauss v.č. 3625/1897) u kavárny v areálu bývalé zastávky Litoměřice město, 2024
Výr. typ Krauss 18qq
Jméno „DOLNÍ CETNO"
Řada dle Kryšpína 200.001⁽ᴵᴵ⁾ [pozn. 2]
Základní údaje
Výrobce Krauss Mnichov
Výroba v letech 1897
Provozovatel akciový cukrovar Dolní Cetno
Období provozu 1897 – 1970
Typ spřáhla šroubovka
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 14 900 kg
Celkový rozvor 1 700 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu B m2t
Trvalý výkon 100 k / 74 kW
Maximální povolená rychlost 20 km/h
Přetlak páry 12 bar
Počet válců 2
Průměry válců 240 mm
Zdvih pístů 400 mm
Typ rozvodu Stephenson
Průměr spřažených dvojkolí 830 mm
Výhřevná plocha celková 33,6 m²
Plocha roštu 0,43 m²
Lokomotivní brzda ruční
Zásoba vody 2,9 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva „Dolní Cetno“

Typový náčrt lokomotivy Krauss „DOLNÍ CETNO"
Typový náčrt lokomotivy Krauss „DOLNÍ CETNO"

Lokomotiva Dolní Cetno je malá parní lokomotiva dodaná společností Krauss z Mnichova roku 1897 do cukrovaru v Dolním Cetně u Mladé Boleslavi. Byla tu provozována až do ukončení provozu na vlečce v roce 1970.

Akciový cukrovar v Dolním Cetně, uvedený do provozu při kampani 1868/69, si pro zvládnutí stoupajících objemů přeprav při návozu řepy a expedici výrobků roku 1881 vybudoval devítikilometrovou vlečku ze stanice Chotětov na trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Provoz na ní zajišťovala zpočátku jediná lokomotiva Krauss pozdější řady 96 KkStB. Traťovou část vlečky jako součást nově budovaného železničního propojení Chotětova se Mšenem přes Cetno cukrovar v roce 1897 výhodně odprodal České severní dráze, včetně lokomotivy. Náhradou za ní získal lokomotivu novou, menší.[7]

Dvounápravovou tendrovku na mokrou páru dodala opět lokomotivka Krauss pod výrobním číslem 3625/1897. Dostala opět jméno „DOLNÍ CETNO". Lokomotiva posunovala na kolejišti cukrovaru a mezi nákladišti na trati až do dodávky nové lokomotivy typu BN 200 roku 1947, kdy byla přesunuta do zálohy. Po ukončení provozu cukrovaru v roce 1959 ještě jako vytápěcí kotel sloužila do začátku 70. let poslednímu majiteli - místnímu JZD, který v areálu provozoval sušárnu. Už z Kovošrotu byla v roce 1973 odvezena a po zběžné opravě instalována jako pomník v železniční stanici Mladá Boleslav hl. n.[8] Roku 1991 ji v neutěšeném stavu vykoupil Jiří Mach, Tursko a během dvou let opravil, původně se záměrem ji provozovat.[9] Od roku 2014 je s označením 200.001 vystavena v areálu někdejší zastávky Litoměřice město.[10]

Technické údaje lokomotiv řady 200.0

Stroj 200.001 200.002 200.003 200.001⁽ᴵᴵ⁾
Výrobce, výrobní číslo Krauss L.[a] 1404/1884 Krauss L. 2963/1894 VNM[b] 5071/1911 Krauss M.[c] 3625/1897
provoz Ö.L.E.G. B 112 (1883-97); KkStB 83.23 (1897-1918); ČSD 200.001 (do 1926) A.L.B. č.1 "Auspitz" (1894-); K.F.N.B., KkStB IX 914 (1900-); m.Hustopeče (1909-); ČSD (1926-); DRB (1938-39), vlečka m.Hustopeče č.3 "Therese" (1911-); ČSD 200.003 (1926-); DRB 98 8001 (1938-); ČSD (1948-); železárny Podbrezová (1950-) cukrovar D.Cetno "Dolní Cetno" (1897-1970)
uspořádání B m2t B m2t B m2t B m2t
max.rychlost 35 km/h 38 km/h 35 km/h 20 km/h
válce, počet a rozměry 2× ø260×400 mm 2× ø260×400 mm 2× ø260×400 mm 2× ø240×400 mm
ø spřažených kol 800 mm 800 mm 920 mm 830 mm
rozvor náprav 1800 mm 1800 mm 1800 mm 1700 mm
výhřev.plocha kotle 36,2 m²     35,0 m²     42,5 m²     33,6 m²    
– z toho přímá topeniště 2,5 m² 2,5 m² 3,8 m² ?
plocha roštu 0,72 m² 0,53 m² 0,85 m² 0,43 m²
přetlak v kotli 12 bar 12 bar 12 bar 12 bar
hmotnost 17,0 t 16,5 t 18,0 t 14,9 t
zásoba vody 2,4 m³ 2,3 m³ 2,3 m³ 2,9 m³
zásoba uhlí 1,0 m³ 1,0 m³ 1,0 m³ ?
rozvod Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Stephenson
odhadovaný výkon 100 k 150 k 160 k 80 k
brzda ssací, ruční páková ruční ssací jednoduchá pro stroj i vlak, ruční ruční

Vysvětlivky

  1. ↑ Lokomotivka Krauss v Linci
  2. ↑ Lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě (toho času pod jménem „Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl, Wiener Neustadt")
  3. ↑ Lokomotivka Krauss, mateřská továrna v Mnichově

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Další dva stroje byly získány výměnou z pozdější dodávky z roku 1887 pro soukromou společnost Kremstalbahn (dnes součást trati zvané Pyhrnbahn). ČSD lokomotivy řady 83 odprodaly v letech 1923-26 na vlečky cukrovarů. Dvě stejné lokomotivy 83.32-33 dodané 1884 dráze Lvov-Černovice-Jasy prodala už roku 1902 kkStB na vlečky na Ostravsku, v provozu tam byly ještě ve 30.letech.[3]
  2. ↑ Označení číslem 200.001 podle Kryšpína není z provozu doloženo; šlo by o duplicitní použití – druhé obsazení. Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" absolvovala 13.11.1922 dodatečnou policejní jízdu na trati Chotětov – D.Cetno s výsledkem "může býti použita pro veřejnou dopravu na tratích ČSD"[6]; podle prvorepublikových předpisů tak mohla někdy být skutečně v dokumentaci vedena pod tímto označením.

Reference

  1. ↑ BEK, Jindřich, Lokomotivy let 1860-1900 (Atlas lokomotiv sv. 2). [s.l.]: NADAS Praha, 1979, 136 stran. OD-31-045-79. ss. 26-28, 118-119.
  2. ↑ a b c BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1. 
  3. ↑ a b Lokomotivní statistiky: řada kkStB 83. www.pospichal.net [online]. J. Pospichal [cit. 2025-02-10]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ BEK, J. (1979), ss. 26-27.
  5. ↑ BEK, J. (1979), ss. 27-28.
  6. ↑ ŠNÁBL, Radim. Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno. Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha, 2007, roč. VI, čís. 4(24), s. 16. ISSN 1213-7219. 
  7. ↑ ŠNÁBL, R. Hořký ... S. 8–15. 
  8. ↑ ŠNÁBL, R. Hořký .... S. 13–17. 
  9. ↑ SOPEROVÁ, Renata. Pohádka o Machšince (Dobrý den, sousede). Obecní noviny Úholičky. 2014-06-18, roč. 2014, čís. 6, s. 7. Dostupné online. 
  10. ↑ Krauss Munchen No.3625, 200.001 – Železniční poklady [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠNÁBL Radim, "Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno". Svět (velké i malé) železnice VI/4(24), str. 2-19. Corona Praha 2007, ISSN 1213-7219.
  • BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. Příprava vydání Jan Vaněk; ilustrace Josef Janata, Jan Vaněk, Jan Štěpánek. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1.

Externí odkazy

Zdroj