Lhotka (zámek)
Lhotka | |
---|---|
Pohled na zámek (druhá budova zprava) a okolní zástavbu
| |
Účel stavby | |
truhlárna[1] | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Výstavba | 16. století |
Přestavba | 1771 |
Stavebník | Rendlové z Oušavy |
Další majitelé | Švamberkové, páni z Gutštejna, Perglárové z Perglasu, Windischgrätzové, Státní statek Tachov, Státní pozemkový úřad |
Poloha | |
Adresa |
Lhotka, Tisová, ![]() |
Souřadnice | 49°46′43,08″ s. š., 12°42′55,64″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 103765 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Lhotka se nachází ve stejnojmenné vsi, jež spadá pod obec Tisová. 27. listopadu 2009 byl prohlášen kulturní památkou.[2]
Historie
První zmínka o tvrzi ve Lhotce pochází z roku 1519, kdy byla ve vlastnictví Rendlů z Úšavy. Mokřiny s rybníkem kolem objektu nejspíše odkazují na bývalou fortifikaci tvrze. Dále se zde vystřídali Švamberkové, Jindřich Petr z Gutštejna a Kryštof Jonáš Tucher ze Šoberova. Tvrz však brzy ztratila význam panského sídla a zanikla. Mezi léty 1673–1795 drželi Lhotku v majetku Perglárové z Perglasu[3], na které upomíná donátorský nápis na podstavci sochy svatého Jana Nepomuckého a již na místě bývalé tvrze zbudovali pozdně barokní zámek. Posledními šlechtickými majiteli byli Windischgrätzové. Ti připojili Lhotku ke svému tachovskému dominiu.[4]
Ve 20. století byl zámek využíván Státním statkem Tachov. Jeho údržba byla však zanedbávána a objekt chátral. Po roce 1989 přešel zámek do fondu Státního pozemkového úřadu. Po prohlášení kulturní památkou proběhly první nejnutnější udržovací práce, jež vyvrcholily celkovou výměnou krovu v roce 2019.[4]
Popis
Zámek stával uprostřed hospodářského dvora, ze kterého se dochovala sýpka.[5] Budova bývalého lihovaru byla stržena roku 2016. Vnitřní prostory zámku jsou řešeny jako podélný dvoutrakt. Přízemní místosti jsou klenuté na rozdíl od prostor v patře, které jsou plochostropé a zdobené štuky a fabiony. Ty se zachovaly zejména ve východní části zámku; západní část byla přebudována na sušárnu brambor.[4]
Reference
- ↑ VALTR, Pavel. Vyhodnocení vlivů koncepce územního plánu Tisová na životní prostředí a udržitelný vývoj [online]. Plzeň: Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, 2017 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ zámek. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ RIEGER, František Ladislav; MALÝ, Jakub. Slovník naučný. Díl 6, P - Quousque tandem. Praha: Kober, 1887. 1171 s. S. 239.
- ↑ a b c KILIÁN, Jan; BUŠEK, Martin; ŠAFANDA, Petr. Zámky Plzeňského kraje po roce 1989. České Budějovice: Veduta, 2022. 291 s. ISBN 978-80-88030-71-3. Kapitola Okres Tachov, s. 227-228.
- ↑ FABIAN, Petr. Zámek Lhotka. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.