Lev Blatný

Lev Blatný
Lev Blatný (před 1923)
Lev Blatný (před 1923)
Narození 11. dubna 1894
Brno Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. června 1930 (ve věku 36 let)
Kvetnica ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání spisovatel, dramatik, básník, kritik, divadelní kritik a dramaturg
Děti Ivan Blatný
Rodiče Vojtěch Blatný
Příbuzní Josef Blatný (bratr)
Pavel Blatný (synovec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Ivana Blatného a Lva Blatného na Ústředním hřbitově v Brně

Lev Blatný, křtěný Lev Alois Cyril (11. dubna 1894, Brno[1] – 21. června 1930,[2]Kvetnica) byl český básník, dramatik, prozaik, divadelní kritik a dramaturg.

Život

Brněnská rodina Blatných

Lev Blatný pocházel z brněnské muzikantské rodiny. Otec Vojtěch Blatný (1864–1954) byl choralistou brněnského dómu, varhaníkem a ředitelem kůru; byl třikrát ženat. Z prvního manželství s Marií, rozenou Zavřelovou (1862–1902) pocházeli básník Lev Blatný, skladatel Josef Blatný (1891–1980), dcery Leokadie Blatná (1892–??) a Marie Blatná (1898–??) a Zdeněk Blatný (1899–??). S druhou manželkou, Žofií, rozenou Pokornou (1870–1913) měl dceru Ludmilu, která zemřela předčasně (1905–1905). Třetí manželkou Vojtěcha Blatného byla Marie Fialová, ovdovělá Dlohošková (1871–??).[3]

V další generaci se proslavili syn Lva Blatného, básník Ivan (1919–1990) a syn Josefa Blatného, hudební skladatel Pavel Blatný (1931–2021).

Mládí

Lev Blatný vystudoval v letech 1905–1913 brněnské gymnázium a začal studovat práva v Praze. Studia musel přerušit narukovat jako voják v 1. světové válce v Haliči, Bukovině, Sedmihradsku a Albánii. Po válce dokončil v roce 1920 studia na právnické fakultě v Praze.[4]

Úředník a kulturní pracovník

Po studiích se Lev Blatný stal právníkem na ředitelství státních drah v Brně. Spolu s Jiřím Wolkerem, Františkem Götzem a dalšími založil v roce 1921 skupinu mladých spisovatelů Literární skupina a stal se jejím prvním předsedou.[5] V letech 1925–1928 byl lektorem a dramaturgem brněnského Národního divadla a psal divadelní kritiky.[4]

Rodinný život

Dne 16. května 1918 se v Brně (jako praporčík v záloze) oženil se Zdenkou Klíčníkovou (1896–1933).[6] Manželům Blatným se 21. prosince 1919 narodil syn Ivan, pozdější básník a překladatel.[7]

Závěr života

Zdraví Lva Blatného nebylo pevné a od mládí se léčil na tuberkulózu. Zemřel 21. června 1930 v Kvetnici u Popradu ve věku třiceti šesti let na tuberkulózu.[8] Pohřeb se konal v Brně dne 25. června 1930, pohřben byl do hrobky manželčiny rodiny.[9] V roce 1991 byly jeho ostatky přeneseny do čestného hrobu, kde jsou uloženy spolu s ostatky syna Ivana.[10]

Dílo

Již v mládí publikoval verše a drobnou prózu, později projevoval zájem o divadlo i jako kritik. První jeho hra uvedená na brněnské scéně byla aktovka Hvězdná obloha a dále hra Tři. Následovaly groteska Kokoko-dák, která dosáhla velkého úspěchu, pohádková hra Říše míru a zralé jevištní dílo Smrt na prodej. Z jeho prozaického díla jsou nejvýznamnější expresionistické povídky ze sbírky Vítr v ohradě.

Poezie

  • Vzkazuji, 1912

Próza

  • Vítr v ohradě, 1923 [11]
  • Povídky v kostkách, 1925 [12]
  • Povídky z hor, 1927
  • Regulace, 1927 [13]
  • Housle v mrakodrapu, 1928
  • Tajemství Louvru, 1928
  • Housle v mrakodrapu (výbor z prozaických prací, usp. Milan Suchomel), 1961

Divadelní hry

  • Hvězdná obloha
  • Tři, 1920 [14]
  • Kokoko-dák!, 1922 [15]
  • Vystěhovalci, 1923
  • Říše míru, 1927 [16]
  • Smrt na prodej, 1929

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matrika 17056, sn. 96 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Encyklopedie města Brna: Vojtěch Blatný
  4. ↑ a b TAXOVÁ, Eva. Lev Blatný. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1. A-G. S. 249–250.
  5. ↑ Literatura a věda/Literární skupina. Národní listy. 15. 9. 1921, s. 4. Dostupné online. 
  6. ↑ Matrika oddaných, Brno, sv. Tomáš, 1913-1919, snímek 273
  7. ↑ Index narozených, Brno, sv. Tomáš, 1899-1944, snímek 14
  8. ↑ Kronika domácí/úmrtí. Národní listy. 23. 6. 1930, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Pohřeb dra. Blatného. Národní listy. 26. 6. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  10. ↑ Encyklopedie města Brna: JUDr. Lev Blatný
  11. ↑ BLATNÝ, Lev. Vítr v ohradě [online]. Přerov: Obzor, 1923 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ BLATNÝ, Lev. Povídky v kostkách [online]. Praha: Václav Petr, 1925 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ BLATNÝ, Lev. Regulace [online]. Praha: František Svoboda a Roman Solař, 1927 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ BLATNÝ, Lev. Tři [online]. Brno: Mor.-Slezská Revue, 1920 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ BLATNÝ, Lev. Kokoko-dák! [online]. Brno: Mor.-Slezská Revue, 1922 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ BLATNÝ, Lev. Říše míru [online]. Turnov: Müller a spol, 1927 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • FRABŠA, F. S. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, Rosendorf, 1923. S. 11–12. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • JEŘÁBEK, Čestmír. Několik vzpomínek na Lva Blatného. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 6, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 104. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 545. 
  • TAXOVÁ, Eva. Lev Blatný. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1. A-G. S. 249–250.

Externí odkazy

Zdroj