Poprad

Poprad
Centrum Popradu
Centrum Popradu
Poprad – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°3′17″ s. š., 20°18′4″ v. d.
Nadmořská výška 672 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Poprad
Tradiční region Spiš
Administrativní dělení 6 místních částí
Poprad
Poprad
Poprad, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 63,11 km²
Počet obyvatel 49 855 (2021)
Hustota zalidnění 790 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Anton Danko (nezávislý)
Vznik 1250
Oficiální web www.poprad.sk
E-mail mestskyurad@msupoprad.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Poprad
Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3
058 42 Poprad
Telefonní předvolba 052
PSČ 058 01
Označení vozidel (do r. 2022) PP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.

Historie

Náměstí ve Spišské Sobotě

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.[1] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.[2]

Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1923 se k městu připojila sousední Spišská Sobota, která je dnes městskou částí. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě.

V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.

Městské části

V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:

Náboženství

Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev Adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.

Poprad
Velká
  • Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni)
  • Kostel Svaté Trojice (luterský)
  • Modlitebna Bratrské jednoty baptistů
Spišská Sobota
  • Kostel svatého Jiří (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Matejovce pri Poprade
  • Kostel svatého Štěpána (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Stráže pod Tatrami
  • Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Kvetnica
  • Kostel svaté Heleny (římskokatolický)

Doprava

Železniční stanice

Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.

Zdejší železniční uzel leží na trati Košice–Žilina, která byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.

Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[3]

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jiří

Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace.

  • Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal.
  • Kostel svatého Jiljí, slovensky Egídia, je gotická stavba postavená na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646.
  • Zvonice přistavěna koncem 16. století vedle kostela
  • Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838.
  • Mariánský morový sloup

Významné osobnosti

Rodáci

  • Tomáš Džadoň – slovenský umělec
  • Lukáš Borzík – slovenský skladatel současné vážné hudby
  • Ján Gallovič – slovenský herec
  • Konex, vlastním jménem Daniel Galovič – hip-hopový producent, DJ a raper
  • Daniela Hantuchová – slovenská tenistka
  • Pavol Hurajt – slovenský biatlonista
  • Július Šupler – slovenský hokejový trenér
  • Arne Kroták – slovenský hokejový útočník
  • Igor Rataj – slovenský hokejový útočník
  • Peter Klouda – slovenský hokejový útočník
  • Roman Tomas – slovenský hokejový útočník
  • Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce
  • Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník
  • Ľubomír Pichoňský – bývalý slovenský hokejový útočník
  • Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník
  • Ján Smolko – bývalý slovenský hokejový obránce
  • Jaroslav Slávik – slovenský sáńkař
  • Ľubomír Mick – slovenský sáńkař
  • Walter Marx – slovenský sáňkař
  • Michal Malák – slovenský běžec na lyžích
  • Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích
  • Matej Jurčo – slovenský profesionální cyklista
  • Mária Gallíková – slovenská malířka
  • Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář
  • Miloslav Turzák – slovenský malíř
  • Martin Novák – slovenský spisovatel
  • Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik
  • Milan Karabín – bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky
  • Lukáš Fabinus Popradský – lektor školy v Prešově, autor první knihy na Slovensku – Exempla declinationum et conjugationum (1573)
  • Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě
  • Vojtech Husz – botanik
  • János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterolog
  • Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik
  • Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatského spolku
  • Karol Toperczer – klavírista
  • Stanislav Sulkovský – klavírista
  • Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí SR
  • Gedeon Majunke – slovenský architekt
  • Andrej Kiska – prezident Slovenské republiky, filantrop
  • Peter Hámor – horolezec (pokořitel 12 osmitisícovek)

Studovali zde

Působili zde

  • Štefan Mnoheľ – slovenský kněz, politik a publicista.
  • Štefan Strážay – slovenský básník.
  • Ľubomír Goč – slovenský malíř.
  • Jozef Majkut – slovenský akademický malíř.

Sport

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poprad na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Príbeh o tom, ako v Poprade pochovali 200-ročný pivovar [online]. 2017-03-01 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ O nás | Tatravagónka a.s., výroba vagónov a podvozkov. tatravagonka.sk [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ BLAŽEJ, Ján. Vlani malo popradské letisko takmer trikrát viac cestujúcich. Trend.sk [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
  • Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

Externí odkazy

Zdroj