Leopold I. Habsburský

Leopold I. Habsburský
	vévoda rakouský a štýrský
	vévoda Leopold I. Habsburský
Doba vlády	1308–1326
Narození	4. srpna 1293; Vídeň
Úmrtí	28. února 1326; Štrasburk
Pohřben	Klášter Königsfelden; klášter Lavanttal
Manželka	Kateřina Savojská
Potomci	Kateřina; Anežka
Dynastie	Habsburkové
Otec	Albrecht I. Habsburský
Matka	Alžběta Goricko-Tyrolská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold I. Slavný (4. srpna 1293, Vídeň – 28. února 1326, Štrasburk) byl rakouský a štýrský vévoda, třetí ze šesti synů římského krále Albrechta I. a jeho ženy Alžběty.

Mezi králi

Po otcově vraždě roku 1308 se Leopold snažil dostihnout a potrestat spoluviníky vražedného spiknutí a hlavně samotného vraha, svého bratrance Jana. V září 1309 společně se starším bratrem Fridrichem uzavřel na říšském sněmu ve Špýru dohodu s novým římským králem Jindřichem VII. o pronásledování a potrestání vrahů a zabavení jejich majetku. Habsburským bratřím král potvrdil veškerá jimi držená říšská léna a zorganizoval uložení ostatků jejich otce do špýrské katedrály. Leopold na sněmu přislíbil svou účast na Jindřichově římském tažení, které se konalo o rok později.^[1]

Leopold se v Itálii mnohokrát předvedl jako hrdina. Pomohl Jindřichovi pokořit Milán a v červnu 1311 se u Brescie nechal za úplatu v podobě zvýšeného žoldu, ústupků v otázce alsaských a švýcarských držav a také za jmenování nových rozhodčích o dluhu Habsburkům za ústup z moravských zástavních měst přesvědčit k prodloužení svého válečného závazku do konce roku.^[2]Svůj závazek porušil po úmorném letním obléhání Brescie, Jindřichovo vojsko opustil a vrátil se zpět domů.^[3]

Po nečekaném skonu lucemburského hraběte roku 1313 prosazoval jako nového kandidáta na římský trůn bratra Fridricha. Došlo však ke dvojí volbě a římští králové byli dva - Habsburk Fridrich I. a Wittelsbach Ludvík Bavor, což zapříčinilo mnoho neshod a bitev.

Leopold se zúčastnil kromě římské jízdy Jindřicha VII. také bitvy u Morgartenu (roku 1315), kde byli habsburští vojáci poraženi Švýcarským spříseženstvem. Bitvu u Mühldorfu nestihl. Ludvík Bavor zde získal jako cenného zajatce svého římského protikrále Fridricha a Ludvíkův spojenec Jan Lucemburský si do Čech odvezl dalšího Habsburka Jindřicha, kterého nechal uvěznit na Křivoklátě.

Leopold se snažil o osvobození bratrů, ale jeho politické snažení překazila smrt. Zemřel v únoru 1326 pravděpodobně na srdeční chorobu.

Vývod z předků

Rudolf II. Habsburský

Albrecht IV. Habsburský

Anežka Štaufská

Rudolf I. Habsburský

Ulrich z Kyburgu

Hedvika z Kyburgu

Anna ze Zähringenu

Albrecht I. Habsburský

Burkhard IV. z Hohenbergu

Burkhard III. z Hohenbergu

Wilipirg z Aichelbergu

Gertruda z Hohenbergu

Rudolf II. z Tübingenu

Mechtilda z Tübingenu

?

'Leopold I. Habsburský'

Engelbert III. Gorický

Menhard I. Tyrolský

Matylda z Andechsu

Menhard II. Tyrolský

Albert III. Tyrolský

Adéla Tyrolská

Uta z Frontenhausen-Lechsgemündu

Alžběta Goricko-Tyrolská

Anežka Štaufská

Odkazy

Reference

↑ HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 31. Dále jen Lucemburkové.
↑ ŠUSTA, Josef. Počátky lucemburské 1308-1320. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-377-8. S. 143.
↑ Šusta, str. 153

Literatura

KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7.
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 232–233.
NIEDERSTÄTTER, Alois. Österreichische Geschichte 1278-1411. Die Herrschaft Österreich : Fürst und Land im Spätmittelalter. Wien: Ueberreuter, 2001. 519 s. ISBN 3-8000-3526-X. (německy)