Latimerův diagram

Latimerův diagram pro chemický prvek je souhrn dat standardního elektrodového potenciálu daného prvku. Tento typ diagramu je pojmenován po americkém chemikovi Wendellu Mitchellovi Latimerovi.
Struktura diagramu
V Latimerově diagramu je nejvíce oxidovaná forma prvku na levé straně a nižší oxidační stavy jsou na pravé straně.[1] Podle konvence jsou redoxní reakce znázorněny ve směru redukce (přírůstek elektronů). Jednotlivé reaktanty jsou spojeny šipkami s hodnotou standardního potenciálu ve voltech pro redukci. Například pro kyslík jsou jednotlivé stavy v pořadí O2, H2O2 a H2O, kdy oxidační stav kyslíku klesá od 0 přes -1 na -2 u vody:
Šipka mezi kyslíkem a peroxidem vodíku má nad sebou napsáno +0,68 V, což znamená, že standardní elektrodový potenciál reakce: O2(g) + 2 H+ + 2 e− ⇄ H2O2(aq) je 0,68 voltu.
Využití
Latimerovy diagramy se využívají při tvorbě Frostových diagramů pro shrnutí standardních elektrodových potenciálů vzhledem k prvku. Protože ΔrGo = -nFEo, elektrodový potenciál představuje změnu Gibbsovy energie pro danou redukci. Součet změn Gibbsovy energie pro následné redukce (například z kyslíku na peroxid vodíku a poté z peroxidu vodíku na vodu) je stejný jako změna Gibbsovy energie pro celkovou redukci (tj. z kyslíku na vodu), v souladu s Hessovým zákonem.
Standardní redukční potenciály nejsou aditivní. Nelze je přímo sčítat ani odečítat od hodnot ve voltech uvedených v Latimerově diagramu. V případě potřeby musí být jejich výpočet proveden pomocí rozdílu Gibbsových volných energií. Nejjednodušeji je možné postupovat použitím energie (nE) vyjádřené v elektronvoltech (eV). Hodnoty energie ve voltech je třeba vynásobit počtem (n) přenesených elektronů v uvažované poloreakci. Protože Faradayova konstanta může z rovnice být vykrácena, není třeba počítat s ΔrGo v joulech.
Latimerův diagram může také naznačit, zda látka bude disproporcionovat v roztoku za podmínek, pro které jsou dány elektrodové potenciály: pokud je potenciál napravo od látky vyšší než potenciál nalevo, tak látka bude disproporcionovat.[2] Proto je peroxid vodíku nestabilní a bude disproporcionovat na kyslíku i ve vodě.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latimer diagram na anglické Wikipedii.
- ↑ HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Inorganic chemistry. 4. vyd. [s.l.]: Pearson, 2012. 1213 s. ISBN 978-0-273-74278-4, ISBN 978-0-273-74275-3. S. 257. (anglicky)
- ↑ a b ATKINS, Peter; OVERTON, Tina; ROURKE, Jonathan; WELLER, Mark; ARMSTRONG, Fraser; HAGERMAN, Michael. Shriver and Atkins' Inorganic Chemistry. 5. vyd. Velká Británie: Oxford University Press, 2010. 824 s. ISBN 978-1-42-921820-7. S. 164. (anglicky)
Literatura
- RIEGER, P. H. Electrochemistry. [s.l.]: Springer Science & Business Media 500 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-04391-8. S. 18, 19. (anglicky)
Související články
- Frostův diagram
- Pourbaixův diagram
- Ellinghamův diagram
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Latimerův diagram na Wikimedia Commons