Lanžhot

Lanžhot
Kostel Povýšení sv. Kříže
Znak města LanžhotVlajka města Lanžhot
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Břeclav
Obec s rozšířenou působností Břeclav
(správní obvod)
Okres Břeclav
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
(jižní část patřila
do 30. července 1920
k Dolnímu Rakousku) + Slovensko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°43′28″ s. š., 16°58′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 3 632 (2023)[1]
Rozloha 54,81 km²[2]
Katastrální území Lanžhot
Nadmořská výška 164 m n. m.
PSČ 691 51
Počet domů 1 224 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa městského úřadu Náměstí 177
691 51 Lanžhot
urad@lanzhot.cz
Starosta Mgr. Ladislav Straka
Oficiální web: www.lanzhot.cz
Lanžhot
Lanžhot
Další údaje
Kód obce 584622
Kód části obce 79111
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lanžhot (v místním nářečí Lanžot, německy Landshut) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel. Leží na říčce Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001. Na jeho území se nachází dálniční a železniční přechod na Slovensko na trase Brno (– Břeclav) – Bratislava.

Název

Osada dostala při založení německé jméno Landshut - "stráž země" podle své funkce chránit přechod přes řeku Moravu z Uher na Moravu. České jméno vzniklo z německého (už ve 13. století).[4]

Historie

Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.[5]

Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Roku 1920 získalo Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina byla připojena právě k Lanžhotu, menší část získalo sousední město Břeclav. Po Mnichovské dohodě byl k nacistickému Německu připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (myšleno katastr z doby před rokem 1920), i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky[6][7][8]. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.[5]

Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.[9]

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po vysídlených německých spoluobčanech v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650.[5] Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.

Přírodní poměry

Lanžhot se nachází v Dolnomoravském úvalu. Většina zástavby se prostírá na plochém ostrohu, který klesá na jihovýchodě dosti prudce ke Kyjovce a na jihozápadě naopak pozvolna do nivy Dyje. Je zde jedno z nejteplejších a nejsušších klimat v Česku.

Značně velký katastr je na jihozápadě vymezen řekou Dyjí, na východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. V nejjižnějším cípu katastru se nachází turisticky atraktivní soutok obou řek, tvořící trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska a nejjižnější a nejníže položený bod Moravy (země). Velká část katastru města je pokryta cennými lužními lesy, protkanými několika menšími vodními toky: Čtvrtým járkem, Kladníkem, Kopanicí, Kyjovkou, Svodnicí, Vlčí struhou.

Lanžhot sousedí na severozápadě s Břeclaví, na severu s Kosticemi a na severovýchodě s Tvrdonicemi, dále se slovenskými obcemi (od severu) Gbely, Brodské (okres Skalica), Kúty a Sekule (okres Senica), a s rakouskými obcemi Rabensburg (okres Mistelbach) a Hohenau an der March (okres Gänserndorf).

Jižní (neobydlená) polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) patřila až do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku, než byla ze strategických důvodů přiřčena Československu. Katastru Lanžhota se dotkla také úprava státní hranice se Slovenskem roku 1997, kdy byla tato přizpůsobena zregulovanému korytu hraniční řeky Moravy. Tím Lanžhot ztratil pozemky ležící za řekou ve prospěch Slovenska, ale naopak získal ty dosud slovenské na svém břehu.

Vodstvo a podnebí

Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky – Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.

Převážně extravilánem města teče také říčka zvaná "Malá Caja".

V katastru města se nachází rybník Kout.

Ochrana životního prostředí

Počasí

R. 1996 postihly Lanžhot "divoké deště".

V červenci 1997 celou oblast od Lanžhota až po Hodonín zasáhly agresivní povodně. Jako nejhorší se situace vyjevila v Lanžhotě, nedalekých Tvrdonicích a v Týnci. Své zaznamenaly Lužice i zmíněný Hodonín.[10][11][12]

13. června 2022 se Lanžhotem prohnalo tornádo IF1+[13], které poškodilo cca 30 domů v ulicích Kostická a Stráže. Šlo tak již o druhé tornádo na Podluží[14] v horizontu jednoho roku.

Obyvatelstvo

Náboženský život

Prvním oficiálním farářem se od 3. listopadu 1613 stal Štěpán Bučič, a to z vůle majitele panství, Karla z Liechtensteina. Ve farnosti působil až do své smrti, 5. března 1658. Až do dneška jej následovalo dalších 29 farářů a administrátorů. Mezi lety 1718 až 1950 ve farnosti s přestávkami působili i kaplani a pomocní kněží.

Od 13. ledna 2020 do 31. prosince 2021 byla Římskokatolická farnost Lanžhot rozdělena mezi dva kněze. Materiálním správcem byl až do konce roku 2021 R. D. Mgr. Pavel Römer (odešel do Velkých Bílovic a poté do Břeclavi, v Lanžhotě působil od srpna 2017). Duchovním správcem (administrátorem excurrendo in spiritualibus) se k 13. 1. 2020 stal R. D. Mgr. Robert Prodělal z blízké farnosti Tvrdonice, od začátku r. 2022 je zcela administrátorem excurrendo.[15]

Obecní správa a politika

V letech 1990 až 2006 byl starostou Tomáš Polach (nezáv.). Za jeho působení ve funkci se v červnu 2001, převzetím dekretu (s datem začátku platnosti od 27. června t.r.) od tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, stal Lanžhot městem.

Mezi roky 2006 až 2014 pak funkci starosty vykonával František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí), za jehož působení začal vycházet místní zpravodaj[16].

Komunální volby v r. 2014 těsně vyhrálo uskupení Volba pro Lanžhot (20,05 %)[17], na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 pak byl do funkce starosty zvolen Ladislav Straka[18]. Volba pro Lanžhot vyhrála také volby v r. 2018 (40,31 %)[19], po nichž se Ladislav Straka opět stal starostou. Na ustavující schůzi dne 21. října 2022 byl podruhé znovuzvolen, a to po třetích vyhraných komunálních volbách, v nichž pod jeho vedením uskupení Volba pro Lanžhot získalo doposud nejvyšší volební výsledek – 58,44 %.[20]

Doprava

Lanžhot leží na jednom z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších česko-slovenských hraničních přechodů, a to pro silniční i železniční dopravu.

Železnice

Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať Břeclav–Kúty, po němž je vedena tranzitní osobní i nákladní doprava z Prvního a Druhého železničního koridoru směr Bratislava a Maďarsko.

Silnice

Kolem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), u Lanžhota ovšem není oficiální dálniční nájezd, pouze odpočívadlo na bývalé celnici. Město samotné je obslouženo paralelní silnicí II/425 (stará státní silnice, úsek Břeclav – Brodské – Kúty), která se tu kříží se silnicí II/424 do Moravské Nové Vsi. Okrajem katastru ještě vede silnice III/4245 (Břeclav – Kostice).

Cyklotrasy

Městem a zejména jeho katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras, např. Vinařská stezka.

Veřejná hromadná doprava

Autobusové linky

Lanžhot je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tarifní zóna 585. Obsluhuje ho autobusová linka 572, provozovaná společnostmi ČSAD Břeclav (později zprivatizovaná a od r. 2001 přejmenovaná na BORS BUS s.r.o.) (do 31. 5. 2022), VYDOS BUS s.r.o. (2014–2021), Znojemská dopravní společnost - PSOTA s.r.o. (od 13. 12. 2021), ČSAD Kyjov Bus a.s. (od 1. 2. 2022) a BDS-BUS (od 1. 6. 2022).

Vlakové linky

Ve stanici Lanžhot vždy zastavovaly pouze regionální osobní vlaky linky S53 na trase Břeclav – Lanžhot (– Kúty), a to do 12. prosince 2021[21]. Linku provozovala společnost České dráhy, a.s. Poté byla linka kvůli výluce (z důvodu oprav na železnici, konkrétně samotného mostu přes Moravu[22]) dočasně zrušena, od 11. června 2023 byl pak zrušen její provoz v pracovní dny v případě obnovy provozu celé linky.

Společnost

Kultura

Lanžhot je významným střediskem slovácké folklórní oblasti Podluží a je také sídlem stejnojmenného mikroregionu. Je též znám svým svérázným nářečím a zvyky.

Ve městě se každoročně v půli září slaví tradiční krojované hody provázené ručním stavěním "máje" (většinou 3 masivní ostrouhané klády spojené v jednu vysokou, nahoře s několika větvemi a praporem), tanci a obecně lidovou zábavou. Nechybí zde množství atrakcí pro děti a také početně občerstvovacích či jiných stánků. Hody mají svůj jak kulturní, tak duchovní význam. Slaví se od soboty, resp. neděle do úterý po 14. září, kdy je slaveno tzv. patrocinium místního kostela, který je zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Následující víkend na Hody navazují tzv. "Hodky".

Pamětihodnosti

  • Kostel Povýšení svatého Kříže – původně raně barokní jednolodní chrám z 10. a 20. let 17. století, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn v historicko-eklektickém stylu dle návrhu Karla Weinbrennera.
  • usedlost čp. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857
  • usedlost čp. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum.
  • lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karl Weinbrenner
  • pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy
  • památkově chráněná socha rudoarmějce z roku 1953

Významné osobnosti

Partnerská města

Galerie

  • náměstí
    náměstí
  • ulice Masarykova
    ulice Masarykova
  • radnice
    radnice
  • základní škola
    základní škola
  • dům s pečovatelskou službou
    dům s pečovatelskou službou
  • zámeček
    zámeček
  • zámecký park
    zámecký park
  • usedlost s malovaným žudrem
    usedlost s malovaným žudrem
  • kaplička v ulici Kout
    kaplička v ulici Kout
  • nádraží
    nádraží
  • pomník padlým rudoarmějcům
    pomník padlým rudoarmějcům
  • socha T. G. Masaryka před školou
    socha T. G. Masaryka před školou

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 489, 490.
  5. ↑ a b c Historie Lanžhota [online]. Městský úřad Lanžhot [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Mapa pozemkového katastru
  7. ↑ Třetí vojenské mapování 1:75 000: mapový list 4558 Landschut in Mähren / Lanžhot
  8. ↑ Karte des Gemeindegrenzen 1:75000 - mapový list 4558 Landshut in Mähren (Lanžhot)
  9. ↑ TICHÝ, Petr. Osvobození Podluží I. část [online]. valka.cz, 2005-05-03 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Povodeň 1997: na Břeclavsku velká voda vzdouvala betony i o půl metru. iDNES.cz [online]. 2012-07-16 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ IVÁNEK, Lukáš. Kdyby voda stoupla až k hokejkám, zaplaví půlku Slovenska, vzpomíná na povodně. Břeclavský deník. 2017-07-09. Dostupné online [cit. 2022-12-27]. 
  12. ↑ HRABAL, Michal. Jak před 25 lety postupovaly povodně: v půli července velká voda zasáhla Lanžhot. Břeclavský deník. 2022-07-10. Dostupné online [cit. 2022-12-27]. 
  13. ↑ Tornádo v Lanžhotě mělo délku přes kilometr a rychlost až 170 kilometrů v hodině. ČT24 [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Tornado Hits Lanžhot, South Moravia, Czechia - Jun. 13, 2022 tornádo v Lanžhotě. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. ↑ Faráři, administrátoři a kaplani :: Římskokatolická farnost Lanžhot. www.farnostlanzhot.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zpravodaj městského úřadu - Oficiální stránky města Lanžhot. www.lanzhot.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. 
  17. ↑ Výsledky voleb | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Lanžhot už vede Straka, Valtice zase Trojan. Jako zástupce mají ženy. Břeclavský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ Výsledky voleb | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ Výsledky voleb | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ Integrované novinky IDS JMK č. 45/2021 [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ U Lanžhota pokračuje modernizace koridoru, trať bude o necelý metr výše - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ Pamětník Jožulka Uher / Zeitzeuge Jožulka Uher - Česká Dechovka / Böhmische Blasmusik - Evropský portál / Europäisches Portal. www.dechovka.eu [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  24. ↑ Zemřela malérečka Marie Švirgová z Lanžhota, bylo jí 86 let - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ REDAKCE. Manželé Osičkovi mají k hudbě ještě hospodu. Českobudějovický deník. 2014-07-20. Dostupné online [cit. 2023-05-02]. 
  26. ↑ Kdo je Břetislav Osička? Životopis, informace, biografie, hudba. kdojeto.superia.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ Příjmení: Osičková | Významné osobnosti | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ Franta Uher z Lanžhota - lidový vypravěč. www.frantauher.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ činohra - Jana Štvrtecká [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2021-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-27. 
  30. ↑ osoby - Jana Štvrtecká [online]. Janáčkova akademie múzických umění v Brně [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ tvůrci - Jana Štvrtecká [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ dabéři - Jana Štvrtecká [online]. Dabingforum [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ ansámbl - František Brantalík [online]. Jihočeské divadlo České Budějovice [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ herci - Oldřich Bělka [online]. i-divadlo [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ tvůrci - Oldřich Bělka [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  36. ↑ herci - Oldřich Bělka [online]. Městské divadlo Zlín [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-27. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj