Ł

Znak Ł ł
Název v Unicodu Latin capital letter L with stroke Latin small letter l with stroke
Kódování dec hex dec hex
Unicode 321 U+141 322 U+142
UTF-8 197 129 c5 81 197 130 c5 82
Číselná entita Ł Ł ł ł
Názvová entita Ł ł
ISO-8859-16 163 a3 179 b3
ISO-8859-13 217 d9 249 f9
ISO-8859-2 179 b3 163 a3
EBCDIC 870 186 ba 154 9a
Windows-1257 217 d9 249 f9
Windows-1250 163 a3 179 b3
CP852 157 9d 136 88
CP775 173 ad 136 88
CP773 173 ad 136 88

Ł (přeškrtnuté L, L s šikmou čárkou)[1] je souhláska, šestnácté písmeno polské abecedy a písmeno kašubské, slezské, dolnolužické, hornolužické abecedy a běloruské a ukrajinské latinky. Obsahují je i neslovanské abecedy, a to benátská a vilamovská, abecedy inuitských dialektů inupiat a inuktitut, z indiánských jazyků je zahrnuto v abecedách zunijštiny, tivštiny a celé řady jazyků na-dené, např. navažštiny. Písmeno ł se také využívá v přepisu thajštiny do latinky podle ISO 11940. V západoslovanských jazycích navazuje na praslovanskou nonpalatální souhlásku (viz temné l). Ve většině ostatních jazyků písmeno představuje neznělou alveolární laterální frikativu nebo podobný zvuk. V polštině se vyslovuje [w] (podobně jako anglické w) nebo ve východních dialektech a v běloruské latince [ɫ].

Reference

  1. ↑ BRINGHURST, Robert. Elementarz stylu w typografii. II. vyd. Krakov: D2D.PL, 2008. ISBN 978-83-927308-0-4. S. 347. 

Externí odkazy

Zdroj