Lamoral Bedřich z Thurn-Taxisu

Lamoral Bedřich princ z Thurn-Taxisu
Erb Thurn-Taxisů
Erb Thurn-Taxisů
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost polní podmaršál (1882), generálmajor (1877)

Narození 13. dubna 1832
Úmrtí 9. prosince 1903 (ve věku 71 let)
Bratislava
Titul princ
Rodiče Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu
Děti Hugo Lamoral z Thurn-Taxisu
Fridrich Lamoral z Thurn-Taxisu
Příbuzní Bedřich Lamoral z Thurn-Taxisu (sourozenec)
Irena z Thurn-Taxisu (vnučka)
Profese důstojník
Ocenění Leopoldův řád (1887)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lamoral Bedřich princ z Thurn-Taxisu (německy Lamoral Friedrich Wilhelm Maximilian Vinzenc Georg Prinz von Thurn-Taxis) (13. dubna 1832 Subotica19. prosince 1903 Prešpurk) byl německý šlechtic a rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od sedmnácti let a jako důstojník jezdectva působil u různých posádek. Nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1882) a závěr své kariéry strávil jako divizní velitel v Haliči. Sňatkem získal majetek na Moravě (Biskupice), kde později trvale žil.

Životopis

Zámek Biskupice, sídlo Thurn-Taxisů 1874–1945

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Taxisů, byl nejstarším ze sedmi dětí generála Bedřicha Hanibala z Thurn-Taxisu (1799–1857) a jeho manželky Marie Antonie, rozené hraběnky Batthyányové (1808–1881).[1] Lamoral jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince, v roce 1832 byl této linii v Rakousku přiznán nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). Od sedmnácti let sloužil v armádě, během roku 1850 rychle postoupil na poručíka u 4. hulánského pluku a nadporučíka u 2. hraničářského pluku. V roce 1851 doprovázel svého otce na diplomatické cestě do Švédska (blahopřání ke sňatku korunního prince Karla). V roce 1855 byl povýšen na rytmistra u 8. husarského pluku a později byl majorem u 5. husarského pluku.[2] V roce 1866 se vyznamenal ve východních Čechách během prusko-rakouské války a téhož roku byl povýšen na podplukovníka a znovu sloužil u 8. husarského pluku dislokovaného v Haliči.[3] V roce 1869 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem 9. husarského pluku v Györu.[4]

V roce 1877 byl povýšen do hodnosti generálmajora[5] a převzal velení 20. jezdecké brigády ve Lvově,[6] později byl tamtéž velitelem 22. pěší brigády.[7] V roce 1881 byl jmenován c. k. komořím[8] a v roce 1882 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Závěr aktivní vojenské kariéry strávil jako velitel 11. pěší divize ve Lvově.[9] K datu 1. července 1887 byl penzionován[10] a při té příležitosti získal komandérský kříž Leopoldova řádu (1887). V roce 1897 byl ještě jmenován c. k. tajným radou.[11]

Zemřel v Prešpurku, spolu s manželkou je pohřben na tzv. panském hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla v Biskupicích.[12]

Rodina a majetek

V roce 1871 se v Prešpurku oženil s hraběnkou Antonií Schaffgotschovou (1850–1942),[13] která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[14] Z manželství se narodili dva synové,[15] oba sloužili v armádě.[16] Starší Bedřich Lamoral (1871–1945) byl na konci druhé světové války zavražděn revolučními gardami v Biskupicích, mladší Hugo Lamoral (1873–1915) padl za první světové války v Haliči.[17]

Antonie Thurn-Taxisová se v roce 1874 spolu s mladší sestrou Marií stala dědičkou velkostatku Biskupice na Českomoravském pomezí. Marie se svého podílu vzdala a správu majetku pak převzal princ Lamoral,[18] který navíc v roce 1885 přikoupil nedaleké Jaroměřice. K velkostatku patřilo 2 377 hektarů půdy, nejdůležitějším hospodářským odvětvím bylo lesnictví a zpracování dřeva, k průmyslovým provozům patřily parní pila, tři mlýny, cihelna a vápenka. V roce 1879 byla hodnota velkostatku vyčíslena na 600 000 zlatých.[19] Rodina sídlila na zámku Biskupice.[20] Za Thurn-Taxisů bylo opraveno východní křídlo zámku, došlo také k vykoupení a demolici v bezprostřední blízkosti zámku a na jejich místě vznikl park.[21][22]

Lamoralův mladší bratr Bedřich Artur (1839–1906) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti generálmarjora, sňatkem získal velkostatek Zdounky na Moravě. Jejich sestra Marie Helena (1836–1901) byla dlouholetou dvorní dámou císařovny Alžběty a manželkou hraběte Volfganga Kinského (1836–1885), císařského nejvyššího kuchmistra.

Odkazy

Reference

  1. Rodokmen Thurn-Taxisů na webu euweb.cz dostupné online
  2. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1866; Vídeň, 1866; s. 400 dostupné online
  3. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1868; Vídeň, 1868; s. 473, 488 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 153, 595 dostupné online
  5. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1877; s. 231 dostupné online
  6. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1878; s. 113 dostupné online
  7. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1880; s. 119 dostupné online
  8. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 217 dostupné online
  9. Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 118 dostupné online
  10. Služební postup Lamorala Thurn-Taxise in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 187 dostupné online
  11. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 194 dostupné online
  12. Pohřebiště Thurn-Taxisů na webu royaltyguide.com dostupné online
  13. Rodokmen Schaffgotschů na webu euweb.cz dostupné online
  14. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 980 dostupné online
  15. Rodina Lamorala Thurn-Taxise na webu geni.com dostupné online
  16. Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 258 dostupné online
  17. Hroby Bedřicha Lamorala a Huga Lamorala Thurn-Taxisů v Biskupicích na webu Spolku pro vojenská pietní místa dostupné online
  18. Dějiny Biskupic na webu soupispamatek.com dostupné online
  19. Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 9–10 dostupné online
  20. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Morava; Praha, 1983; s. 24–25
  21. Zámek Biskupice na webu mizejicipamatky.cz dostupné online
  22. HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 28

Literatura

Externí odkazy

Zdroj