Ladislav Zemánek (politik)

PhDr. Ladislav Zemánek
Narození	24. července 1992 (31 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Povolání	rusista a vědec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha)^[1] je rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu. V minulosti byl místopředsedou nacionalistické strany Národní demokracie.

Studium

Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).

Věda a výzkum

Instituce

V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií (dnes Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace) Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. V rámci mezioborového programu Strategie AV21 se na Akademii věd podílel na organizaci mezinárodních konferencí a výzkumu čínské a ruské politiky.

Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd v Budapešti, kde se zabývá problematikou vztahů mezi Čínou a Evropskou unií.^[2] V roce 2022 byl zařazen mezi experty Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického fóra, organizovaného představiteli Ruska a sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa.^[2]

Politická filozofie a mezinárodní vztahy

V minulosti se zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byli Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V návaznosti na polského historika Andrzeje Walického analyzoval vazby mezi ruským liberalismem a socialismem a rozvinul Walického narativ o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.

V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko včetně projektu Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.

Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech a kolektivních monografiích v České republice i v zahraničí, především v Maďarsku, Německu, Rusku, Srbsku a na Slovensku.

Postliberalismus a suverénní populismus

Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního systému.

V návaznosti na Stephena F. Cohena a Sakwu analyzuje mezinárodní vztahy prizmatem "druhé studené války", která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem, resp. liberální hegemonií a demokratizovaným polycentrismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.^[3][4]

Mediální kauza (2021)

V roce 2021 server Aktuálně.cz publikoval sérii kritických článků o výzkumu, který probíhal v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Marka Hrubce.^[5] Kauza vedla k výrazným personálním změnám a ukončení výzkumných projektů zaměřených na Čínu a Rusko navzdory stanovisku etické komise Akademie věd, podle níž k žádnému pochybení nedošlo.^[6] Mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání.^[7] Kampaň zaměřená proti akademikům zapojeným do výzkumu Číny následně pokračovala v Maďarsku na stránkách opozičního časopisu HVG.^[8] Vedení Čínskou lidovou republikou financovaného China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo.^[9]

Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation naznačuje, že kauza byla iniciována českými subjekty spolufinancovanými kontroverzní americkou organizací National Endowment for Democracy (NED).^[10]

Občanské a politické aktivity (2014–2015)

Zemánek byl kritikem vládní interpretace ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem.^[11] V listopadu 2014 byl členem volební pozorovatelské mise v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice. Ukrajina jej poté zařadila na seznam nežádoucích osob.^[12] Aktivita mezinárodního týmu, který byl složen z desítek zástupců řady evropských zemí včetně novinářů, se následně stala předmětem kritiky ze strany rádia Svobodná Evropa.^[13] V září 2015 se za účast v pozorovatelské misi ocitl na sankčním seznamu vydaném prezidentem Petrem Porošenkem.^[14] Schválení sankčního seznamu vyvolalo silnou kritiku v západních zemích. Vlivná evropská média jako BBC, Die Zeit či El País v té souvislosti kritizovala ukrajinskou vládu za porušování základních práv a svobod.^[15]

Od ledna 2014 do října 2015 byl místopředsedou nacionalistické Národní demokracie. Zemánkovo jméno figurovalo v prohlášení, které strana vydala v březnu 2015 a podle něhož „židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.^[16] Věcí se v roce 2016 zabýval Okresní soud v Jihlavě, Ladislava Zemánka nicméně neodsoudil.^[17] Za uvedené prohlášení se veřejně omluvil.^[18]

Bibliografie (výběr)

Články v impaktovaných časopisech

• Zemánek, L. (2023), The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, Russia in Global Affairs, 21, 3, s. 84–102.
• Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84.
• Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211.
• Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655.
• Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455.

Kapitoly v monografiích

• Zemánek, L. (2023), Eurasia in the 2020s: Between Integration and Division, in: Stekić, N., Mitić, A. (eds.), New Chinese Initiatives for a Changing Global Security. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 59–74.
• Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
• Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.

Reference

Zdroj