Ladislav Zemánek
PhDr. Ladislav Zemánek | |
---|---|
Narození |
24. července 1992 (31 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Povolání | rusista a vědec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha)[1] je rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu. V minulosti byl místopředsedou nacionalistické strany Národní demokracie.
Studium
Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).
Věda a výzkum
V minulosti se zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byliIvan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko.
Ve svých nejnovějších pracích Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního řádu. V návaznosti na Stephena F. Cohena a Sakwu analyzuje mezinárodní vztahy prizmatem "druhé studené války", která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem, resp. liberální hegemonií a demokratizovaným polycentrismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.[2][3]
Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd v Budapešti.[4] V roce 2022 byl zařazen mezi experty Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického fóra, organizovaného představiteli Ruska a sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa.[4]
Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech v České republice i v zahraničí, především v Británii, Maďarsku, Německu, Rusku a na Slovensku. Je členem redakční rady časopisu Vestnik obščestvennych i gumanitarnych nauk (Kemerovská státní lékařská univerzita, Rusko).
Mediální kauza
V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií (dnes Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace) Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Spolupráce byla přerušena v důsledku mediální kauzy, která začala v listopadu 2021.[5] Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation naznačuje, že kauza byla iniciována českými subjekty spolufinancovanými americkou vládní organizací National Endowment for Democracy (NED).[6] Kauza vedla v české Akademii věd k výrazným personálním změnám a ukončení výzkumných projektů zaměřených na Čínu a Rusko, přestože etická komise Akademie věd konstatovala, že k žádnému pochybení nedošlo.[7]
Mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání.[8] Kampaň zaměřená proti akademické spolupráci s Čínskou lidovou republikou a akademikům zapojeným do výzkumu Číny následně pokračovala v Maďarsku na stránkách hlavního liberálního časopisu HVG.[9] Vedení Čínskou lidovou republikou financovaného China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo.[10]
Občanské a politické aktivity (2014–2015)
Zemánek byl otevřeným kritikem vládní interpretace ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem.[11] V listopadu 2014 byl členem volební pozorovatelské mise v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice. Ukrajina jej poté zařadila na seznam nežádoucích osob.[12] Aktivita mezinárodního týmu, který byl složen z desítek zástupců řady evropských zemí, se následně stala předmětem kritiky ze strany rádia Svobodná Evropa.[13] V září 2015 se za účast v pozorovatelské misi ocitl na sankčním seznamu vydaném prezidentem Petrem Porošenkem.[14]
Od ledna 2014 do října 2015 byl místopředsedou nacionalistické Národní demokracie. V březnu 2015 byl společně s předsedou strany Adamem B. Bartošem podepsán pod textem, který umístili u hrobu Anežky Hrůzové. Text se k tzv. židovské otázce vyjádřil slovy: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“[15] Věcí se následně zabýval Okresní soud v Jihlavě, Ladislava Zemánka nicméně neodsoudil.[16] Za uvedené prohlášení se veřejně omluvil.[17]
Bibliografie (výběr)
Články v impaktovaných časopisech
- Zemánek, L. (2023), The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, Russia in Global Affairs, 21, 3, s. 84–102.
- Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84.
- Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211.
- Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655.
- Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455.
Kapitoly v monografiích
- Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
- Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.
Komentáře
- Zemanek, L. (2023), Paradoxes of Polandʼs Rise: Regional Integration & War, Valdai Discussion Club [online], 23. 3.
- Zemanek, L. (2022), Liberal Revisionism in International Practice: The Czech-Chinese Relations, Valdai Discussion Club [online], 4. 10.
- Zemanek, L. (2022), De-Russification and 'Liberal Authoritarianism': The Czech Choice, Valdai Discussion Club [online], 19. 4.
Reference
- ↑ Národní demokracie – Rejstřík politických stran a politických hnutí], MV ČR
- ↑ https://www.sav.sk/journals/uploads/02202013filozofia.2022.77.2.1.pdf
- ↑ The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Наши эксперты: Ладислав Земанек Аналитик Института Китай – ВЦЕ, созданного Китайской академией общественных наук в Будапеште [online]. Москва: Международный дискуссионный клуб «Валдай» - valdaiclub.com [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Odsouzeného antisemitu platí Čína. Na Akademii věd se podílí na akcích o Číně i Rusku. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ HÁLA, Martin. Borrowed Boats Capsizing: State Security Ties to CCP Propaganda Laundering Rile Czech Public. China Brief, the Jamestown Foundation [online]. 2021-12-03 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Etická komise Akademie věd: Spolupráce badatele s čínskou propagandou není prohřešek. Aktuálně.cz [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ RYCHETSKÝ, Jan. Svoboda vědeckého bádání prý dostává na frak. Po personálních čistkách vládne na globálních studiích strach a nenávist. Parlamentní Listy [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ DEZSŐ, András. A tudomány csak álca, mögötte a kínai hírszerzés kavar Budapesten is. Heti Világgazdaság [online]. 2022-11-26 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Statement of the China-CEE Institute. China-CEE Institute [online]. 2021-12-30 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Co bylo, bylo: Silné Rusko obdivují čeští politici zleva i zprava. ČT24 [online]. 2014-04-01 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby. ČT24 [online]. 2014-11-03 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ ВАГНЕР, Александра. Нелегитимное наблюдение. Радио Свобода [online]. 2014-11-07 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ukrajina rozšířila sankce proti Rusům, na seznamu nežádoucích osob se objevili i dva čeští politici. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-16 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- ↑ ‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové. Echo24 [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.
- ↑ LAUDIN, Radek. Za protižidovský text u hrobu Hrůzové dostal radikál Bartoš podmínku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-10-22 [cit. 2016-10-22]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, David. Ústavy Akademie věd v roli rusko-čínského trolla. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2019-09-19 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.