La Louvière

La Louvière
La Louvière – znak
znak
Poloha
Souřadnice 50°28′40″ s. š., 4°11′17″ v. d.
Stát BelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenství Francouzské
Region Valonsko
Provincie Henegavsko
Arrondissement Soignies
La Louvière
La Louvière
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 64,2 km²
Počet obyvatel 80 986 (2019)[1]
Hustota zalidnění 1 260,7 obyv./km²
Správa
Starosta Jacques Gobert (od 2006)
Oficiální web www.lalouviere.be
Telefonní předvolba 069
PSČ 7100 - 7110
Počet zastupitelů 41
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Louvière (valonsky El Louvire) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v arrondissementu Soignies ve valonské provincii Henegavsko. Je neoficiálním hlavním městem bývalé uhelné oblasti Centre, která leží mezi oblastmi Borinage na západě a Pays Noir na východě. Žije zde přibližně 81 tisíc[1] obyvatel.

Historie

Legenda o vlčici kojící dítě u La Louvière připomíná mytické zrození Říma. Skutečné počátky města však sahají do 12. století. V té době byla tato zalesněná oblast pravděpodobně domovem vlků a nesla název Menaulu, odvozený od starofrancouzského slova pro vlčí doupě. Území bylo součástí větší osady Saint-Vaast, která zahrnovala několik panství a patřila klášteru Aulne.

Vesnice Houdeng-Aimeries

Do roku 1284 byl název oblasti přeložen do latiny a následným překladem zpět do francouzštiny dosáhl dnešní podoby La Louvière. Páni ze Saint-Vaast podporovali průzkum této oblasti bohaté na ložiska uhlí a roku 1390 se začalo s těžbou. Opatství Aulne však odmítalo poskytnout potřebnou infrastrukturu, a proto výraznější rozvoj těžby uhlí v této oblasti začal až v 18. století.

V 19. století byly vybudovány silnice, kanály a železnice, díky kterým bylo možné vyvážet uhlí. Vzhledem k dostatku této energetické suroviny se investovalo také do průmyslu. La Louvière rychle předčila Saint-Vaast, ke kterému vždy patřila, a to jak v počtu obyvatel, tak po ekonomické stránce. Za 50 let se stala jedním z nejvýznamnějších měst ve Valonsku a roku 1869 byla uznána jako samostatné město. Dnes je La Louvière po Charleroi, Lutychu, Namuru a Monsu pátým největším valonským městem.

Zajímavosti

  • Na území obce se nacházejí tři ze čtyř hydraulických lodních výtahů na Canal du Centre, který spojuje povodí Mázy a Šeldy. Tyto výtahy pocházejí z přelomu 19. a 20. století a od roku 1998 figurují na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Komplex obytných domů vybudovaných v první polovině 19. století pro dělníky z Bois-du-Luc byl zrekonstruován a jeden z těchto domů je přístupný veřejnosti, stejně jako několik muzeí, zabývajících se historií těžby uhlí v oblasti Centre.
  • V La Louvière se nachází množství kaplí a kostelů z 13.-16. století.
  • V La Louvière je vystavena jedna z nejlepších sbírek děl Idela Iancheleviciho.

Vývoj počtu obyvatel

Bývalé obce

Roku 1977 byly v rámci politiky slučování obcí k La Louvière připojeny bývalé obce Boussoit, Haine-Saint-Paul, Haine-Saint-Pierre, Houdeng-Aimeries, Houdeng-Gœgnies, Maurage, Saint-Vaast, Strépy-Bracquegnies a Trivières. Dále k La Louvière patří vesnice Besonrieux, která byla dříve součástí bývalé obce Familleureux, jež dnes patří k obci Semeffe.

Lodní výtah na Canal du Centre
Ubytování pro dělníky v Bois-du-Luc
# Název Rozloha (km²) Počet obyvatel (21. 02. 1996)
I La Louvière 8,68 20 526
II Saint-Vaast 4,50 6 600
III Trivières 7,31 3 704
IV Houdeng-Aimeries 7,92 7 675
V Houdeng-Goegnies 8,88 8 499
VI Strépy-Bracquegnies 7,70 8 231
VII Maurage 6,09 4 521
VIII Boussoit 1,75 1 228
IX Haine-Saint-Pierre 5,00 7 437
X Haine-Saint-Paul 3,53 6 987
XI Besonrieux 3,01 1 708

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Louvière na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj