Bojnice

Bojnice
Bojnice - pohled ze zámku (2005)
Bojnice - pohled ze zámku (2005)
Bojnice – znak
znak
Bojnice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 48°46′56″ s. š., 18°35′10″ v. d.
Nadmořská výška 291 m n. m.
Časové pásmo UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trenčínský
Okres Prievidza
Tradiční region Horní Nitra
Bojnice
Bojnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 19,92 km²[1]
Počet obyvatel 5 073 (2024)[2]
Hustota zalidnění 254,6 obyv./km²
Správa
Status město
Primátor Ladislav Smatana
(nezávislý)[3][4]
Vznik 1113 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.bojnice.sk
E-mail info@bojnice.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Bojnice
Sládkovičova 1
972 01 Bojnice
tel.+421 46 512 16 05
Telefonní předvolba 046
PSČ 972 01
Označení vozidel (do r. 2022) PD
NUTS 513903
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojnice (německy Weinitz, maďarsky Bajmóc) jsou lázeňské město na středním Slovensku asi jeden kilometr západně od Prievidzy na pravém břehu řeky Nitry (okres Prievidza, Trenčínský kraj). Žije zde přibližně 5 100[2] obyvatel. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1113.

Bojnice se v novodobých dějinách staly významným turistickým centrem. Kromě množství kulturně-historických památek a nejstarší a nejnavštěvovanější slovenské zoo se ve městě často konají kulturní, sportovní a turistické události.

Historie

První písemná zmínka o Bojnicích pochází z roku 1113, kdy byly zmíněny jako podhradní osady bojnického hradu.[5] Koncem první třetiny 16. století panství získal Alexej Turzo a roku 1530 město vyplenili a vypálili Turkové.[6] V průběhu 16. století vzrostl díky kontaktům s hornickými městy hospodářský i strategický význam Bojnic a Thurzové je nechali opevnit palisádou. Ve stejné době se po tridentském koncilu na jejich panství rozšířilo protestantství.[7]

Po vymření rodu Thurzů město dostali od krále Ferdinanda III. Pálffyové. Pavel Pálffy na panství zavedl rozsáhlé reformy a městu udělil obchodní privilegia. Hospodářský rozmach se projevil také stavebními aktivitami. Staré dřevěné opevnění bylo nahrazeno kamenným, přičemž každý dům ve městě musel na stavbu hradeb poskytnout tři muže.[7] Po smrti Pavla Pállfyho zahájila vdova Marie Františka, rozená Khuenová z Belasi, proces rekatolizace, v jehož důsledku protestanti z bojnického panství do roku 1678 vymizeli.[8]

Části

  • Bojnice
  • Bojnice - kúpele
  • Dubnica
  • Kúty

Pamětihodnosti

Rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-16 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ MARÁKY, Peter. Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. 2. vyd. Bratislava: Slovart, 2017. 397 s. ISBN 978-80-556-3076-2. S. 41. Dále jen Maráky (2017). 
  6. ↑ Maráky (2017), s. 42.
  7. ↑ a b Maráky (2017), s. 43.
  8. ↑ Maráky (2017), s. 44.

Externí odkazy

Zdroj